„Společnost si nebyla schopna zajistit potřebné finanční podmínky, aby mohla pokračovat v současné podobě,“ uvedla firma, která má více než 5 000 zaměstnanců. Na celý proces, včetně prodeje podniku a jeho majetku a vypořádání nesplacených závazků, bude dohlížet švédský správce jmenovaný soudem.
Společnost už loni v listopadu vyhlásila bankrot ve Spojených státech, kde požádala o soudní ochranu před věřiteli, aby se mohla reorganizovat a zajistit si finanční prostředky, které by jí umožnily vyřešit přetrvávající problémy s rozšiřováním výroby v jejím hlavním závodě v severním Švédsku.
Agentura DPA upozornila, že bankrot se týká všech švédských divizí skupiny, nikoli však dceřiných společností v Německu a v USA.
Firma v Německu staví továrnu ve Šlesvicku-Holštýnsku a stavební práce tak budou prozatím pokračovat. Zahájení montáže bateriových článků je naplánováno na druhou polovinu roku 2027.
Německá dceřiná společnost je financována nezávisle na mateřské společnosti a německý ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na oznámení uvedl, že doufá, že se pro továrnu podaří najít nové investory. Podle agentury Reuters, která měla možnost nahlédnout do interních dokumentů, nebyla do návrhu na konkurz zahrnuta ani polská divize.
Evropa doufala, že Northvolt sníží závislost místních výrobců automobilů na čínských konkurentech, jako jsou firmy CATL a BYD. Nyní se na celosvětové výrobě bateriových článků evropský kontinent podílí jen třemi procenty.
Northvolt od svého založení v roce 2016 získal v rámci kapitálového, dluhového a veřejného financování více než deset miliard USD (229,1 miliardy Kč). Největšími vlastníky jsou Volkswagen s podílem 21 procent a Goldman Sachs s podílem 19 procent.
Stejně jako mnoho společností v bateriovém průmyslu se Northvolt v posledních měsících potýkal s řadou problémů, které ovlivnily jeho finanční situaci, včetně rostoucích kapitálových výdajů, geopolitické nestability a problémů v dodavatelském řetězci. Kromě toho měla firma interní problémy při náběhu výroby.
Po zahájení expanze a několika neúspěších, jako bylo stažení miliardové zakázky na baterie od automobilky BMW, musela firma prudce ustoupit ze svých původních plánů a vypořádat se s problémy s financováním a vysokým zadlužením. Loni v září pak oznámila, že ve Švédsku propustí zhruba 1 600 zaměstnanců a pozastaví několik plánů na rozšiřování. O dva měsíce později požádala v USA o soudní ochranu před věřiteli, ani to však nepomohlo.
Pád Northvoltu je jedním z největších bankrotů ve Švédsku a nejvýznamnějším bankrotem od krachu dnes už zaniklé automobily Saab Automobile před více než deseti lety.
Velké investice
Investice do výroby baterií v poslední době výrazně rostou v důsledku přechodu automobilového průmyslu od vozidel se spalovacím motorem směrem k elektromobilům. V roce 2024 prodej elektromobilů podle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) vzrostl o 25 procent na 17 milionů a roční poptávka po bateriích do aut překonala kapacitu jedné terawatthodiny (TWh), což je považováno za významný milník. Průměrná cena bateriového bloku pro elektromobil zároveň klesla pod 100 USD za kilowatthodinu (KWh), což je podle odborníků klíčová hranice pro masivnější rozšíření konkurence ve výrobě elektromobilů.
Globální kapacita továren na baterie podle IEA dosáhla v roce 2024 zhruba tři TWh a podle propočtů výzkumné společnosti BloombergNEF (BNEF) by měla výrobní kapacita továren na baterie dosáhnout koncem letošního roku 7,9 TWh. V příštích letech by se mohla výrobní kapacita až ztrojnásobit, pokud budou realizovány všechny oznámené projekty.
Prim v oblasti výroby elektromobilů i baterií hraje Čína. Podle studie, kterou loni zveřejnilo americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Čína za více než deset let vynaložila 230,8 miliardy dolarů (5,4 bilionu Kč), aby si vybudovala odvětví elektromobilů. Čínské firmy v současné době vyrábějí zhruba 75 procent celosvětové produkce baterií do elektromobilů a mezi deseti největšími světovými výrobci baterií je šest firem z Číny. Podle EIA v Číně působí téměř 100 výrobců baterií. Největším výrobcem baterií na světě je čínská firma CATL, která v současnosti vyrábí více než třetinu baterií pro elektromobily prodávaných po celém světě a dodává bateriové články automobilkám Mercedes-Benz, BMW, Volkswagen, Toyota, Honda či Hyundai.
Malá Evropa
Evropa se podílí na globální výrobě bateriových článků jen třemi procenty. Podle údajů analytické společnosti Buck Consultants International bude na evropském kontinentě v příštích deseti letech podle odhadů vybudováno téměř 250 továren na výrobu baterií pro elektromobily. Do výstavby těchto závodů investují především firmy z Číny a také z Jižní Koreje.
Mezi první takzvané gigafactory v Evropě patří továrna jihokorejské firmy Samsung otevřená v roce 2018 v maďarském Gödu. Firma baterie dodává mimo jiné automobilkám General Motors, Stellantis či BMW. Jihokorejská společnost LG Chem otevřela v roce 2018 v polské Vratislavi továrnu na výrobu lithium-iontových baterií pro elektrická auta. Závod má nyní kapacitu výroby 70 GWh ročně. V roce 2021 společnost oznámila, že plánuje do rozšíření své továrny na baterie investovat téměř 303 milionů eur.
Čínská firma CATL v lednu 2023 zahájila v Německu provoz své první evropské továrny a nyní staví v Maďarsku svoji druhou evropskou továrnu, a to za 7,3 miliardy eur (zhruba 183 miliard Kč). Továrna bude po dokončení největším závodem na výrobu bateriových článků v Evropě. Společnost CATL se také loni v prosinci dohodla s evropsko-americkou automobilovou skupinou Stellantis, že společně investují 4,1 miliardy eur do výstavby továrny na výrobu baterií pro elektromobily ve Španělsku.
Francouzská automobilka Renault uzavřela v roce 2021 partnerství s čínskou firmou Envision AESC a s francouzským start-upem Verkor. Ve městě Douai na severu Francie budou vyrábět baterie do elektromobilů. Envision do výstavby továrny investuje až dvě miliardy eur (téměř 50 miliard Kč) a závod by měl do roku 2030 zaměstnat asi 2 500 lidí. Společnost Envision už provozuje jeden závod na baterie v britském Sunderlandu, zatímco druhý na stejném místě staví. Konsorcium čínské firmy Gotion High-tech a slovenského InoBatu pak loni podepsalo smlouvu o výstavbě továrny na baterie pro elektromobily na jihu Slovenska.
Stavba továrny na baterie, tedy takzvané gigafactory, byla v plánu i v Česku. Vybudovat ji plánoval německý koncern Volkswagen. V listopadu 2023 ale oznámil, že rozhodování o výstavbě továrny odkládá, což vedlo k ukončení jednání.
