Už před třemi lety si Německo naplánovalo nereálný cíl, podle kterého měl po tamních cestách jezdit v roce 2020 milion elektromobilů a v roce 2030 šest milionů. Nový plán s výhledem do roku 2030 prozatím nemá přesně danou podobu, podle informací Bloombergu je ale na předních místech agendy německé vlády. S plánem na zaříznutí aut se spalovacími motory přišel Rainer Baake, tajemník pro energetiku německého ministra hospodářství.
Elektromobilizace německého vozového parku je totiž součástí plánu Německa snížit do roku 2050 o 95 procent emise CO2 oproti roku 1990. Právě doprava se na tvorbě emisí CO2 částečně podílí (více čtěte zde). Podle německého ministerstva životního prostředí je doprava pátým největším producentem skleníkových plynů v zemi.
„Protože je typická životnost aut dvacet let, registrace nových dieselových a benzinových aut musí být ukončena v příštích patnácti letech,“ prohlásil Baake v Berlíně na fóru věnovaném klimatu. Dodal ale ještě, že se to prozatím týká jen osobních aut, jak to má být s dodávkami a kamiony, se zatím neví.
Plán elektromobilizace ovšem staví na hlavu to, že značná část elektřiny vyrobené v Německu pochází z uhelných elektráren, jejichž provoz patří mezi hlavní zdroje emisí CO2 (více čtěte tady).
Na konci dubna vláda Angely Merkelové přidělila miliardu eur na rozjezd systému příspěvků na nákup elektromobilů a plug-in hybridů kombinujících spalovací motor s elektromotorem. V Německu tak bude možné čerpat dotaci až čtyři tisíce eur (108 tisíc Kč). Součástí podpory elektromobility je také 300 tisíc eur (8,1 miliardy korun) určených na výstavbu infrastruktury (dobíjecích stanic) v letech 2017-2020. Německé ministerstvo životního prostředí odhaduje, že do čtyř let by dotace mohly přivést na silnice až půl milionu elektrických aut. Více o dotacích na elektromobily v Německu čtěte zde.
V loňskem roce bylo v Německu zaregistrováno dvanáct tisíc elektromobilů a 11 100 hybridů nabíjených ze zásuvky (plug-in). V letošním roce to je prozatím 2 900 elektromobilů a 4 400 hybridů. Celkem je nyní v Německu registrováno 130 tisíc hybridů a 25 tisíc plně elektrických aut, benzinových aut je ovšem 30 milionů a naftových 14,5 milionu.
Konec spalovacích aut plánuje i ráj elektromobilů
V Norsku jsou s plánováním konce obyčejných aut ještě o půl kroku dál. Zprávu radostně šíří Elon Musk, světová elektromobilní celebrita a zakladatel automobilky Tesla. Značka specializovaná na elektromobily je na norském trhu pevně usazená. Však je skandinávské království jednou ze zemí s největším podílem elektroaut. Musk vyvěsil na Twitter fotku titulní strany norského ekonomického deníku Dagens Naeringsliv, který konec benzinových a naftových motorů oznámil.
Just heard that Norway will ban new sales of fuel cars in 2025. What an amazingly awesome country. You guys rock!! pic.twitter.com/uAXuBkDYuR
„Právě jsem se dozvěděl, že v roce 2025 Norsko zakáže prodej aut se spalovacím motorem. Je to fantastická země,“ okomentoval. Nadšení Muska a zděšení těch, kteří se k elektromobilitě staví rezervovaně, je však třeba mírnit: je to zatím jen návrh, o kterém má diskutovat parlament. Na druhou stranu s revolučním nápadem přišly čtyři hlavní norské partaje.
Severská země patří mezi přední světové země v elektromobilitě. Hybridní a plně elektrické vozy tvoří třetinu prodejů na norském trhu. V roce 2015 bylo zaregistrováno 27 800 nových elektromobilů a 7 800 hybridů plug-in, v prvním čtvrtletí 2016 to bylo 8 800 elektrických aut a 6 700 hybridních. Celkem jezdí po norských cestách přes sto tisíc aut na baterky.
Na nákup takových vozů Norsko dává štědré dotace, elektrický Nissan Leaf tam proto nakonec vyjde na podobné peníze jako Volkswagen Golf. Auta s elektromotory mají dálnice a parkoviště zdarma, neplatí daně spojené s autem a třeba mohou i do vyhrazených pruhů pro autobusy a taxíky. V Oslu je však elektromobilů už tolik, že vyhrazené pruhy jsou už plné stejně jako ty ostatní.
Vedení hlavního města má dokonce v plánu uzavřít centrum pro soukromou automobilovou dopravu. Paradoxem je, že je Norsko zároveň největším producentem ropy v západní Evropě a čtrnáctým na světě.
Norsko a Německo nejsou v podobných úvahách osamocené. S nápadem na zákaz registrace nových aut se spalovacím motorem už přišli také v Nizozemsku. Nejdrsnější varianta říká, že by se to mělo stát stejně jako v Norsku za devět let.
