ilustrační snímek | foto: Hyundai

Norsko je lídrem v elektromobilitě, státu ale začíná chybět příjem z daní

  • 134
Pokud jde o elektromobilitu na silnicích, Norsko hraje nejen v Evropě, ale i ve světě svou vlastní ligu. Tři čtvrtiny nově prodaných aut pohání elektřina. Země, jejíž export je paradoxně dlouhá léta postavený především na ropě a zemním plynu, se rozhodla, že od roku 2025 se v ní nebudou prodávat auta se spalovacím motorem.

Má to ale svou odvrácenou stranu – státní kase začínají chybět peníze.

V září letošního roku tvořily elektromobily poháněné bateriemi 77,5 % všech prodaných nových vozů v Norsku. Díky tomu je Norsko úplně někde jinde než zbytek světa. Například ve Velké Británii bylo v říjnu prodáno 15 procent nových automobilů na elektrický pohon, v USA 2,6 procenta, v Česku 1,37 %.

Je to dáno kombinací vysokých daní na vozy se spalovacím motorem a naopak osvobození od daní či dotací na elektromobily, které jsou díky tomu zhruba stejně drahé jako auta na benzin, navíc byly osvobozeny od dalších poplatků typu mýtné apod. Například elektrický VW Golf je v Norsku skoro o 800 eur (asi 20 tisíc Kč) levnější než benzinový.

Tento systém nyní však začal vyvolávat obavy o rozpočet země. Nová menšinová středolevá vláda totiž odhadla, že popularita elektromobilů vytváří v ročních příjmech země díru ve výši 19,2 miliardy norských korun (49 miliard Kč). Z dostupných údajů navíc není jasné, zda do této částky jsou zahrnuty i výpadky ze spotřební daně z pohonných hmot. Podle portálu Wired proto nyní vláda v rámci jednání o rozpočtu zvažuje zrušení části pobídek.

Jak Wired uvedl, automobilové asociace a ekologické skupiny v zemi se domnívají, že se s největší pravděpodobností vrátí čtyři daně: daně pro plug-in hybridy, daň z prodeje použitých elektromobilů, návrat platby DPH pro „luxusní elektromobily“, které stojí více než 600 000 norských korun (1,5 milionu Kč), a roční daň z vlastnictví elektromobilů.

Co přesně bude navrženo však zatím není jasné, Wired cituje poslance za Stranu práce Frode Jacobsena, který nechtěl probíhající diskuse o rozpočtu podrobně komentovat, potvrdil však, že současné návrhy zahrnují zvýšení daně pro některé plug-in hybridy. Dodal, že daň pro „luxusní elektromobily“ nebude zahrnuta do rozpočtu na příští rok, ačkoli neřekl, že by byla vyloučena pro následující roky.

Norští ekologové zdá se nejsou proti myšlence zdanění elektromobilů, ovšem jen dokud zůstanou vysoké i daně pro automobily na fosilní paliva. Kritizují však načasování a přesnou formu. Daň z prodeje ojetých elektromobilů by mohla podkopat trh s nimi dříve, než se stihl pořádně rozvinout. Návrat DPH pro elektromobily nad 600 000 norských korun zase bude mít vliv na lidi ve venkovských oblastech, kde kvůli velkým vzdálenostem potřebují elektromobily s větší baterií, a tudíž dražší.

Česka se tato otázka zatím netýká. Podle nejnovější zprávy evropské asociace automobilových výrobců ACEA patří ČR mezi deset zemí EU, které neposkytují běžným zákazníkům žádné pobídky k nákupu elektromobilů, maximálně nabízejí slevu nebo osvobození od některých daní. Kromě Česka mezi ně patří Belgie, Bulharsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Malta, Polsko a Slovensko.

V diskuzním pořadu Rozstřel na iDNES.cz ovšem téma uhlíkové daně otevřel šéf českého zastoupení značky Hyundai Martin Saitz: 


Elektromobil