Dnes už Katayama ví, že se svou prosbou o oživení slavného automobilu uspěl. Právě nyní sjíždějí z výrobních linek první modely označené 350Z. I japonské automobilky se tak začaly se zálibou dívat do minulosti, stejně jako to udělal Vokswagen se svým následovníkem známého brouka nebo Chrysler se svým PT Cruiserem. V čem je vlastně stará "dvěstěčtyřicítka" tak výjimečná? Je to auto, které v sedmdesátých letech okouzlilo mladé Američany.
Byl to "opravdový sporťák", jenže stál při stejném výkonu polovinu ceny konkurenčních aut. Neexistoval snad teenager, který by po něm netoužil. Bylo to právě tohle auto, které otevřelo japonským sportovním vozům dveře do Ameriky. Za méně než deset let se ho prodalo přes půl milionu. Ještě dnes má v USA tisíce fanoušků. "Spousta z nás si nevzpomene na jméno první holky, kterou jsme pozvali na rande. Ale parametry své první dvěstěčtyřicítky odvykládáme vždycky," rozplývá se jeden z milovníků tohoto vozu na své internetové stránce.
Dlouhý výčet by začínal slovy: řadový šestiválec, objem 2,4 litru, 151 koní, rychlost přes 208 km/h. I když je šéf Nissanu Carlos Ghosn obávaný manažer, známý drastickými metodami omezování nákladů, na znovuoživení legendárního auta by se mu těžko říkalo ne. "Zeptal jsem se pana Ghosna, zda přivede zpět model Z, a on okamžitě souhlasil," popsal schůzku Katayama. I Ghosn totiž patří k fanouškům tohoto vozu - ještě z dob, kdy pracoval v USA pro firmu Michelin. Všichni Ghosnovi předchůdci Katayamovu prosbu odmítli.
Automobilka se potácela ve ztrátách a na podobné experimenty neměla ani pomyšlení. "Není to jen další auto v modelové řadě, je to skutečný symbol oživení automobilky Nissan," řekl Ghosn pro týdeník Business Week. A je to také symbol Ghosnova vítězství. Před vstupem tohoto manažera byl Nissan ztrátový sedm z osmi po sobě následujících let. Po jeho příchodu začal zisk růst téměř zázračně - ořízl náklady, zavíral továrny, zaměřil se na auta, která vydělávají peníze. Ghosn je také hrdým majitelem prvního hotového kupé, které sjelo z výrobního pásu 5. července.
Je to stříbrný vůz se řvavě oranžovými sedadly, třiapůllitrovým šestiválcem a 240wattovým sedmireproduktorovým stereosystémem. Kolem nového auta se nešíří jen obdivné hlasy. "Mám pochyby o tom, zda nový model Z uspěje, změnili design až příliš," říká marketingový expert Ichiro Kudome z Tokia. Také cena se odchýlila od původního konceptu. Není to auto pro mladé a chudé, ale spíše pro manažery, bankéře a právníky. Ať už prodeje dopadnou jakkoliv, dnes dvaadevadesátiletý Yutaka Katayama může být spokojen. "Jsem šťastný," řekl agentuře Reuters. Důstojně se tak uzavírá jeho kariéra. Začínal v padesátých letech jako marketingový manažer Nissanu a měl na starosti i závodní tým této automobilky. Později se stal šéfem americké pobočky a byl to právě on, kdo přivedl v roce 1969 na svět kupé 240 Z, které dobývalo nejen trhy, ale i trofeje na Rallye Safari či Monte Carlo. Díky tomuto vozu se Katayama dostal také do detroitské síně automobilové slávy, kde figuruje po boku takových velikánů, jakým byl například Henry Ford.
Na fotce: DATSUN 240Z. Nejprodávanější sportovní vůz sedmdesátých let je ceněným veteránem. (Datsun bylo obchodní jméno automobilky Nissan).
