Vžijte se do situace pekaře, který vyrábí světlé pečivo a docela se mu daří. Tedy až do doby, než mu někdo důležitě vytkne, že prodejem rohlíků přispívá lidem k obezitě a cukrovce, čímž neúměrně zatěžuje zdravotní aparát. Nově mu je tedy za povinnost uloženo, aby kromě svého tradičního sortimentu nabízel i pečivo zdravější, tmavé celozrnné. Proč?
To, aby prodejem celozrnného kompenzoval tu újmu páchanou na zdraví. A pokud snad prodá více rohlíků než tmavého chleba, bude nad rámec již odváděných daní za ten kalorický rozdíl zdravotníky penalizován. Co pak takový pekař zmůže s tím, že lidem to zdravé celozrnné pečivo tolik nechutná a nejde na odbyt? Má to zdravé prodávat pod cenou? Přestat péci ty „nezdravé“ rohlíky úplně? Anebo má rovnou zavřít krám?
Pekařský příměr je pochopitelně hodně přitažený za vlasy, ale situaci panující na evropském automobilovém průmyslu zase tak úplně vzdálený není.
Stačí si jen za nezdravé tukové rohlíky a celozrnné tmavé pečivo dosadit vozy se spalovacími motory, potažmo hybridy a elektromobily.
Automobilky jsou totiž povinny platit – nad rámec daní ze svých zisků – i pokuty za nesplnění smluvených emisních kvót. Pokud jimi prodávané vozy produkují více emisí, než kolik činí stále se snižující limit, musí rozdíl ze své kasy doplatit. A protože se emisní průměr počítá z celé reálně prodané flotily vozů dané značky na evropských silnicích, platí ti úspěšnější výrobci i řádově větší pokuty.
Rok 2020 byl jen předehra
V roce 2020 automobilky na pokutách doplatily – za nesplnění cílů na snižování emisí – 510 milionů eur (skoro 13 miliard korun). Mezi ty největší provinilce se zařadily automobilky ze skupiny Volkswagen a Jaguar Land Rover. K hříšníkům tehdy patřily i automobilky Suzuki, Subaru, Bentley, Lamborghini a McLaren.
V tom výčtu jistě odhalíte určitý vzorec: jde buď o automobilky, které produkují silné a výkonné, terénní nebo sportovní vozy – anebo o Volkswagen, který nad nimi v Evropě vede co do počtu prodaných automobilů. Jenže právě proto, že automobilů nabízí široké spektrum – od užitkových po rodinné – a že jich prodává hodně, ocitly se emise jím produkované flotily nad limitem.
Sice jen nepatrně, v hrubém průměru šlo o překročení o 0,75 gramů emisního uhlíku na kilometr, ale i to stačilo na pokutu ve výši 100 milionů eur.
Automobilky stojí na křižovatce. vyrábět vozy, které nikdo nechce, anebo prodávat takové, které zaplatí na pokutách.
To už je ovšem minulost, která dnes přijde automobilkám ještě docela snesitelná. V roce 2020 totiž bylo za emisní limit považována hodnota 120 gramů na kilometr (ve WLTP cyklu měření).
V roce 2025 to ovšem bude už jen 93,6 gramů na kilometr.
Což je limit, kterému se většina v Evropě prodávaných vozů jednotlivých automobilek ani neblíží.
Hrubý průměr emisí flotil jednotlivých značek, které jsou na evropských silnicích k vidění, se dnes pohybuje na cifře 115,1 gramů na kilometr.
Někteří si samozřejmě vedou lépe, jiní hůře. Současný emisní průměr – v gramech na kilometr – u Toyoty činí 105; koncern Stellantis má 113; BMW 106. Nejhůř si stojí asi automobilka Ford se 125. A znovu opět VW, se 123.
Vítězi jsou automobilky Tesla a také Geely, které se splněním emisního limitu – protože produkují téměř výhradně elektromobily nebo hybridy – problémy nemají. Ostatní automobilky však problém mají, a docela slušně řečeno k neuplacení.
Italové spočítali, že emisní normy jsou zavádějící. Zásadní je způsob jízdy |
Za každý gram nad stanovený limitem totiž budou muset platit pokutu 95 eur. To nezní zle, dokud to neroznásobíte počtem vozů, které byly za kritické období prodány (a registrovány) a do bilance flotily vozů daného výrobce se započítávají.
V roce 2025 by jen Volkswagen mohl platit pokutu za nesplněné emisní cíle ve výši 8,5 miliardy eur. To je víc než třetina jejich čistých zisků. Není to sice nesplatitelné, ale už je to potenciálně likvidační.
Elektromobily, které nikdo nekupuje
Konkrétní emisní limit, který se odvíjí od počtu prodaných vozů a hmotnosti vozového parku dané značky, pochopitelně silně znevýhodňuje výrobce, kteří na trh tradičně dodávají těžké, rozměrné nebo výkonné vozy se spalovacími motory.
Se značkou Mercedes se zkrátka představa micro a mini vozů nepojí, stejně tak se neočekávají kapesní a slabé Bentley. Co s tím?
Řešení, které by si automobilky měly těmi pokutami nechat vnutit, je na první pohled prosté. Samy by měly přistoupit ke snížení své emisní bilance tím, že na trh budou uvádět více elektromobilů. A jejich úspěšnými prodeji hezky naředí emise, které produkují jejich vozy se spalovacími motory, které na trh zatím stále ještě uvádět mohou.
Háček je ovšem v tom, že se elektromobily v Evropě prodávají o dost méně, než by hospodaření emisně hříšných automobilek potřebovalo. Přesněji řečeno, prodeje elektromobilů nezaznamenávají růst, ale mírný propad.
Podle údajů zveřejněných Evropským sdružením výrobců automobilů ACEA měly v prvních šesti měsících letošního roku čistě elektrické automobily v EU podíl na trhu pouze 12,5 procenta. To je ve skutečnosti horší výsledek než v první polovině roku 2023. Stejný příběh se týká i plug-in hybridů. Jejich podíl na trhu klesl ze 7,4 % na 6,9 %.
Motorismus podle ekolobbistů: malá auta místo SUV a povinné elektro do firem |
V návaznosti na úvodní příměr zkratkovitě řečeno, to zdravé tmavé celozrnné pečivo nejde na odbyt. A pekaře teď čekají pořádné flastry za to, že si k nim lidé pořád drze chodí pro rohlíky.
Výrobci automobilů se nyní nacházejí na křižovatce. Buď budou pokračovat ve výrobě vozidel s vnitřním spalováním, která budou dál víceméně úspěšně prodávat – ale jejich zisk padne na placení pokut za nesplněné emisní cíle. Anebo se plně zaměří na výrobu elektromobilů, o něž zájem kupců opadá.
Budoucnost vypadá bledě
Automobilky na to reagují různě.
Toyota, která si zase až tak špatně nestojí – vyrábí nižší počty plně elektrických vozů a velké sumy nízkoemisních hybridů – se furiantsky hlásí k tomu, že radši bude platit pokuty, než vyrábět více elektromobilů, které by nakonec nikomu neprodala. To značky, jako BMW a Renault Group, pokorně žádají otevřenými dopisy evropský regulační úřad o přečíslení cílů.
Jiní urputně manipulují s vlastní nabídkou – například stažením vozů s vysokými emisemi z trhu – a další se snaží nalézt svatý grál v podobě výroby laciných elektromobilů. Tento úkol se zkomplikoval zavedením dodatečných cel EU na elektromobily vyráběné v Číně.
Moderní plně elektrický Volkswagen emisní bilanci automobilky zlepšuje. Jen kdyby se prodával více.
Až tragikomicky působí automobilka Volkswagen, která se k principům pod tlakem hnané elektromobility až s hujerskou podlézavostí přihlásila, a teď je za to nejvíc ze všech bita na pokutách. Její šéfmanažer, Oliver Blume, se už nechal slyšet, že je ochoten spojit síly (a emisní bilanci) s nějakou jinou, emisně efektivnější automobilkou. Jen proto, aby jeho společnost tlak pokut ustála.
Od kdysi hrdého výrobce automobilů to skutečně působí zoufale.
Ta opravdová zábava ale teprve přijde. Za necelých šest let, v roce 2030, se totiž emisní limity opět sníží, na 49,5 gramů na kilometr. A s nimi zatím není kompatibilní žádný výrobce, který na evropský trh dodává vozy se spalovacími motory.
