(ilustrační snímek) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Drsný test německé policie: u nahrané nehody téměř nikdo nezastavil

  • 104
Němečtí policisté chtěli zjistit, kolik lidí pomůže u nahrané nehody cestujícím v převráceném voze. Výsledky jsou šokující. Nezastavil téměř nikdo.

Policie v braniborském Oberhavelu se spojila s místní mediální agenturou a u příležitosti národního dne bezpečnosti na silnicích zinscenovala na pohled reálné krvavé divadlo. Cílem bylo zjistit, kolik kolemjedoucích pomůže dvěma mladým zraněným slečnám uvězněným v převráceném autě.

Obě herečky ve voze byly pokryté krví, aby celá scéna působila realističtěji, a místo „nehody“ snímalo sedm skrytých kamer. Policejní vůz byl připraven na silnici o kousek dál, aby mohl zastavovat vozy, jejichž posádky neposkytly pomoc.

Někteří se však snažili. Jeden z pomáhajících dokonce začal plakat poté, co mu policisté řekli, že je vše zinscenované. Další pár zavolal na linku 112 a následně jednu z najatých hereček utěšoval. Našel se i motorkář, který tak dlouho mával na ostatní účastníky silničního provozu, až se našli dva, kteří následně přinesli lékárničku a snažili se pomoci.

Umíte poskytnout první pomoc?

Většina lidí netuší, jak poskytnout první pomoc nebo jak se chovat při nehodě.

Další projíždějící auta však pomáhající jen lhostejně objížděla. Naštěstí nebyl nikdo skutečně zraněn. Policie uvádí, že celých devadesát procent lidí nezastavilo. Předpokládalo se přitom, že pomoc poskytne minimálně polovina.

„Řada řidičů nám při rozhovoru nedokázala vysvětlit, proč na místě nezastavila,“ řekl deníku Märkische Allgemeine policejní komisař Robert Müller. Podle jeho vyjádření většina lidí přiznala, že ví, jak důležitá je první pomoc po nehodě, ale přesto pokračovala v cestě. Výmluvy obvykle zahrnovaly to, že by řidič nedokázal tak rychle zabrzdit nebo by zastavil při nejbližší možné příležitosti.

Pro jednoho z lidí, kteří zastavili a snažili se pomoci, situace také nebyla zrovna lehká: „Chtěl jsem pomoci. Vypadalo to velice reálně. Koukal jsem, jestli zranění dýchají, snažil jsem se nahmatat puls. V takové situaci jsem ještě nikdy nebyl.“

Braniborská policie si za celou akci vysloužila i kritiku. Michael Frieser, právní expert CSU v Bundestagu, prohlásil pro deník Bild: „Pokud policie chce provádět podobné akce, měla by to vždy dělat ve spolupráci s autokluby, jako je ADAC nebo ACE. Podobné divadlo nepatří do její působnosti.“ Policie se však brání: „Takovéto PR aktivity jsou velice důležité, abychom zvedli zájem lidí a vysvětlili jim, jak by se měli v těchto situacích správně chovat. Pokud chcete lidi zasáhnout, musíte jim ukázat realitu. A ta je často ještě drsnější. Množství nehod stále roste, a to nejen v Braniborsku.“

Nepomůžete? Koledujete si o vězení

Stejně jako v Česku jsou i v Německu řidiči povinni poskytnout raněným při nehodě první pomoc. Zatímco u nás hrozí za neposkytnutí první pomoci trest až dva roky a v případě účastníka nehody až pět let, v Německu je v trestním zákoníku jen rok nebo finanční pokuta.

Ovšem pozor, pokud první pomoc u našich západních sousedů neposkytne viník nehody, příbuzný nebo přítel oběti může být celý čin překvalifikován na ublížení na zdraví s trestní sazbou až deset let nebo na zabití z nedbalosti, za které lze vyfasovat až patnáct let vězení.

Jak má pomoc raněnému vypadat? Minimem je telefonát na linky 112 nebo 155. I laik má však povinnost aktivně se podílet na oživení nebo stabilizaci raněného: provedením resuscitace (masáž srdce), zastavením krvácení či zajištěním toho, aby nehrozilo zadušení zapadlým jazykem nebo zvratky.

Zásadní je také bezpečí zachraňujícího člověka. Při poskytování první pomoci by nikdy neměl ohrozit svoje zdraví. Vždy je tedy nutné se řídit pokyny operátora tísňové linky a uvědomovat si rizika, například z hořícího auta je nutné člověka vytáhnout i přes nebezpečí, že mu zlomíte další žebro. Podobných věcí se není nutné s ohledem na případný právní postih bát, je to vždy lepší než neudělat nic.