Nejnovější aféra se týká „zelené“ ministryně německé spolkové země Braniborsko, která údajně tajně vyměnila elektromobil za vůz na benzin. Má totiž strach, že její služební audi nedojede dost daleko.
„Dohady kolem elektromobilů v Braniborsku neutichají – tentokrát tedy nejde o stavbu továrny Tesly poblíž Berlína, která je těsně před dokončením. Na mimořádné schůzi zdravotnického výboru braniborského zemského sněmu by se ministryně zdravotnictví Ursula Nonnemacherová (Zelení) měla vyjádřit k výtkám týkajícím se jejího užívání služebního vozu,“ píše magazín Focus.
Podle informací německého deníku Bild cestovala 18. dubna ministryně benzinovým vozem státního sekretáře, místo aby jela svým služebním elektromobilem. Služební vozy jsou však určené pro konkrétní osobu a není možné je libovolně střídat, píšou noviny s odkazem na vyjádření ministerstva financí.
Nedostatečný dojezd?
Napínavější než problematika užívání služebních aut je však důvod, proč si vozy vyměnila. Podle informací Bildu politička nedůvěřuje dojezdu svého elektromobilu. „Podle údajů výrobce má Audi e-tron, které Nonnemacherová využívá, při plně nabité baterii dojezdovou vzdálenost 350 kilometrů. Na jízdu z Postupimi přes její bydliště Falkensee k památníku v koncentračním táboře Ravensbrück a zpět do hlavního města Braniborska by to ještě stačilo. Podle zvolené trasy činí celková vzdálenost 230 až 270 kilometrů, většinou lze jet úsporně po okresních silnicích,“ uvádí deník. „Důvodem byly chybějící zkušenosti s používáním nového elektromobilu na delší vzdálenosti,“ uvedl tiskový mluvčí ministryně Dominik Lenz.
Na ministerstvu jsou nyní podle Lenze tři služební vozy, určené pro užívání konkrétními osobami. Jedinou výjimkou je jízda 18. dubna, kdy ministryně cestovala k památníku v Ravensbrücku a posléze ještě do Postupimi kvůli podpisu nového koronavirového nařízení. Vzhledem k tomu, že v té době nedisponovala dostatečnými zkušenostmi s elektromobilem na dlouhé vzdálenosti, využila jiný vůz. „Nyní již víme, že je vůz spolehlivý i na delších trasách,“ zdůraznil Lenz.
Pro Audi je to nicméně celé trochu trapné. Neboť i když koncern neustále propaguje, že jeho vozy mají nejlepší schopnost rychlonabíjení, na tomto příkladu se ukazuje, že mezi politiky panuje značná nedůvěra k technice, kterou ovšem sami propagují. „Přitom právě Audi dosáhlo velkých úspěchů s vozy na dlouhé vzdálenosti, které však byly vybaveny dieselovými motory,“ píše Focus a připomíná slavný televizní spot na Audi A6 TDI, v němž řidič vozu nedokáže své ženě říct, kde je víčko od nádrže, protože ho při dojezdu víc než tisíc kilometrů na jedno natankování používá velice zřídka. K takovým dojezdovým vzdálenostem mají nové elektromobily od Audi hodně daleko.
Baterie raději nenabíjejte naplno
Celá anabáze přišla pro Audi ve zcela nevhodné době, koncern totiž zrovna předestírá plány na totální elektrifikaci své nabídky. Nejpozději od roku 2026 chce Audi vyvíjet už jen elektromobily a o pár let později už nebude jiné vozy prodávat vůbec. První Audi e-tron má v praxi dojezd 340 až 350 kilometrů. Aktuální elektrické novinky značky (e-tron GT a Q4 e-tron) mají už vylepšený dojezd a mohou být nabíjeny rychlonabíječkami až při 200 kW.
Nicméně šéf Audi Markus Duesmann sám upozorňuje, že maximální dojezd u elektromobilů je spíš teoretický údaj. Neboť Audi a mnozí další výrobci elektromobilů doporučují nevyužívat zcela funkci rychlonabíjení. V rozhovoru pro NZZ Duesmann prozradil detaily: „Systém je naladěn tak, aby vždy bylo možné zahájit vysoce výkonné rychlonabíjení. O způsobu nabíjení se však musí rozhodnout sám zákazník. Kdo vůz nabíjí neustále na sto procent, vystavuje baterii především na konci nabíjecího procesu mimořádně velkému stresu. Baterie vydrží určitě déle, když se nabíjí maximálně na osmdesát procent. Zákazník tak může životnost baterie sám ovlivnit.“
Dojezdová vzdálenost v praxi ovšem klesá i pod zmíněnou osmdesátiprocentní hranici, především když je při dlouhých jízdách nutné auto pravidelně dobíjet. Je to zajímavé i pro kupce ojetých elektromobilů, především pokud již doběhla velkorysá osmiletá záruční lhůta na baterii. Aby kupující dokázal odhadnout zbývající životnost elektromobilu, měl by vypátrat, zda vůz nebyl během dosavadního provozu často vystaven „stresu“ z rychlonabíjení.
Němečtí politici se k zásuvce nehrnou
Aktuální aféra kolem elektrického audi zelené ministryně připomíná průzkum garáží politiků z loňského podzimu. Německá organizace na ochranu životního prostředí Deutsche Umwelthilfe (DUH) zjistila, že špičkoví němečtí politici na ekologii nehledí a dál jezdí vozy, které znečišťují životní prostředí. „A je to čím dál horší. Bilance CO2 u služebních vozů německých politiků a političek je ještě horší než před rokem,“ uvedla v listopadu ve zprávě.
Kontrola služebních vozů proběhla u 240 špičkových političek a politiků na spolkové a zemské úrovni celkem s 235 služebními vozy. Z celkového počtu je 47 procent (111 vozidel) s dieselovým pohonem, 43 procent (101 vozů) s plug-in hybridním pohonem a 3 procenta (8 vozů) s benzinovým motorem. Ve flotilách úřadů se samozřejmě objevují vlajkové lodě německých automobilek jako BMW řady 7 nebo Audi A8, které i v hybridizovaných variantách vypouští násobky sledovaného CO2. V přehledu se ovšem objevují i čistě elektrické tesly či audi.
„Je-li bráno v potaz měření emisí CO2 v reálném provozu, nesplňují kromě sedmi vozidel všechny služební vozy evropský limit pro flotilu 95 g CO2 /km. S průměrnou reálnou emisí 227 g/km se služební vozy pohybují dokonce ještě nad průměrem uplynulého roku (225 g CO2 /km v roce 2019),“ uvádí DUH. Důvodem pro narůstající emise CO2 má být celkový podíl mimořádně neekologických plug-in hybridů, který vzrostl na 43 procent.
Plug-in hybridy jsou dnes v očích ekologů stejnými zabijáky klimatu jako nehybridizovaná auta. A brojí proti jejich rozšiřování podporovanému daňovým zvýhodněním.
„Naše kontrola služebních vozů ukazuje, že vládní političky a politici nedodržují závazně platná nařízení týkající se redukce CO2. Důvěryhodná politika ochrany klimatu znamená okamžité ukončení podpory zvlášť škodlivých plug-in hybridů. Vyzývám vládní političky a politiky k tomu, aby změnili služební vůz a přestoupili na vozidlo, které v reálném provozu splňuje evropský limit pro flotilu 95 g CO2/km,“ vyjádřila se zástupkyně DUH.
Plug-in hybridy mají být podle zkoumání ekologů skuteční žrouti paliva, kteří se ekologicky tváří pouze na papíře. Měření DUH prokázala, že tato třída vozidel způsobuje v reálném provozu na ulici obzvlášť vysoké emise CO2 . „Podle aktuálních studií jsou tyto vozy v průměru až v 82 procentech všech jízd používány v módu spalovacího motoru,“ uvádí organizace.
„Že služební vozy ministryň, ministrů a vlád jednotlivých spolkových zemí v porovnání s loňským rokem produkují průměrně dokonce více CO2 , je smutným potvrzením jejich nekompetentnosti. Trend plug-in hybridních vozů podporuje neefektivní a neekologické vozy se spalovacími motory a nikoli elektromobily. Už dávno je známo, že automobilový průmysl musí projít zásadní změnou a musí se rozloučit se spalovacími motory. Nutnou transformaci ovšem musí politici podporovat, nikoli ji ještě oddalovat,“ okomentovala Dorothee Saarová, vedoucí odboru dopravy a ochrany ovzduší DUH.
