Převážná část aut v seznamu Evropanům mnoho neřekne. Jsou to auta určená pro americký trh, která se v Evropě nikdy neprodávala a na našich silnicích je buď nepotkáme vůbec, nebo jen výjimečně jako velkou raritu.
Navíc jich většina již svou kariéru dávno uzavřela. Aktuálních modelů, tedy těch z posledního desetiletí, je v seznamu jen dvanáct. Hodnocení, proč se to které auto do žebříčku dostalo, se vztahuje na dobu vzniku a na obecné americké motoristické standardy v té které době. Z našeho pohledu jsou mnohé z vybraných aut zajímavé a jejich zařazení se nám může zdát nelogické. Prostě jiný kraj, jiná auta...
Podrobně se podíváme na deset nejhorších modelů, mezi kterými jsou i tři nám dobře známé vozy. A naopak tři automobilky z první desítky už neexistují, nepřežily poslední dekádu.
Pontiac Aztek
Absolutně nejhorším autem všech dob je podle serveru Insideline Pontiac Aztek. Auto stále populárnější kategorie SUV není tak staré, začalo se vyrábět a prodávat v roce 2001. Dnes už ho ale příliš často spatřit nelze ani na amerických silnicích. A ani značka Pontiac už není mezi živými, pravděpodobně právě i díky nepovedenému azteku. Mateřský koncern General Motors ji loni zařízl, poslední auta pod touto značkou vyrobil v roce 2009.
Aztek se hodně nepovedl. Auto vypadá jako mix hranaté karoserie z osmdesátých let, to vše šmrncnuté divokým stylem automobilky Ssangyong. Ostré hrany, mohutné oplastování, lomené prosklení pátých dveří a laciný plastový interiér. Koncern plánoval roční prodeje azteku přes 70 000 kusů, nejvíce se jich ale prodalo 27 000 za rok.
Druhou příčku získala druhá generace Fordu Mustang z roku 1974. S nástupem ropné krize se velkým americkým korábům a muskulaturním kupé přestalo dařit. Druhá generace mustangu navíc nebyla tak pohledná jako první a základní motory byly slabé jako dvakrát vylouhovaný čajíček. Základní měl 66 kilowatů a silnější 78 kilowatů. Přesto se ale auto docela dobře prodávalo.
Třetí místo si odnáší evropská automobilka BMW. Dostala ho za historický vozík Isetta z roku 1955. Autíčko italské konstrukce vyrábělo BMW sedm let a opět úplně neúspěšné nebylo. Zcela zapadlo do nabídky takzvaných bublinkových aut ostatních německých výrobců té doby, kteří pomocí malinkých vozítek motorizovali poválečné Německo.
Isetta
Server mu třetí příčku udělil za nulovou bezpečnost kvůli jeho konstrukci s dveřmi v předku auta a celkovým rozměrům. Z evropského pohledu si ale isetta třetí příčku nezaslouží.
Čtvrté místo získalo yugo, alias Zastava Koral, nebo také letitý licenční Fiat 127. Tento malý vozík se začal v USA prodávat v osmdesátých letech za necelé 4000 dolarů. Dovozce dával desetiletou záruku a auto se pár let na americkém trhu obstojně prodávalo. Zastava dokonce pro americký trh připravila nový model Yugo Florida, který na svou dobu nevypadal zle. Podle serveru Insideline bylo původní yugo absolutní křáp.
Yugo
Páté místo server přisoudil Chveroletu Vega z roku 1971. Na svou dobu velmi kompaktní kupé či zajímavý hatchback/kombi mělo podobně jako výše uvedený druhý mustang slabé motory a velmi dobře se prodávalo. Důvod zařazení? Podle autorů právě tento vůz přiměl Američany kupovat japonská auta.
Šesté místo patří druhému autu z posledního desetiletí – Saturnu Ion. Podle serveru mělo auto šílené řízení a strašlivý interiér. Z našeho pohledu to byl průměrný levný kompaktní sedan z typickým designem pro americká auta předchozí dekády. Mimochodem, Saturn byl levnou značkou koncernu General Motors, ale dopadl stejně jako Pontiac. Už neexistuje. A ještě jedna zajímavost. Uvedený model Ion nahradil v roce 2007 model astra. Což nebylo nic jiného než nám dobře známý Opel Astra.
Další auto v pořadí patří již do dávné historie. Edsel Corsair z roku 1958 byl pokus Fordova impéria rozšířit nabídku ve střední a vyšší střední třídě, kde měl do té doby jen značku Mercury. Jenže celé to byl propadák a modelu Corsair se celkem neprodalo ani 10 000 kusů. Podle autorů žebříčku to byl byl největší přehmat ze všech přehmatů automobilového průmyslu.
Edsel Corsair Convertible
V osmdesátých letech se Cadillac pokusil konkurovat importovaným prémiovým evropským vozům BMW, Saab nebo Volvo. Model Cimarron byl poměrně malý sedan s pohonem předních kol a poháněly ho na americké poměry maloobjemové motory. Základní čtyřválec měl dokonce objem 1,8 litru. Byl to vlastně jen upravený obyčejný Chevrolet Cavalier. Model se nepovedl, a tak si u serveru Insideline zasloužil osmou příčku.
Na deváté pozici najdeme dobrého známého. Do amerického žebříčku se totiž probojoval bakelitový, tedy duroplastový trabant. Autoři u něj uvádí rok 1957, ale to platí pro původní starý Trabant P50. Nejznámější model 601 se začal vyrábět až v roce 1964. Ale to je vcelku jedno, server Insideline tvrdí, že trabant je jedním z dalších důvodů, proč je komunismus zlem.
Trabant 601
Desátý Oldsmobile Cutlass Supreme Diesel musel být ve své době naprostou raritou. Autoři žebříčku vybrali z dlouhé historie modelové řady Cutlass model z roku 1979, který nebyl po vizuální stránce příliš zajímavý, tedy až na neobvyklou verzi se splývavou zádí. Důležitý byl jeden z motorů pod kapotou. Vedle relativně silných benzinů bylo možné v roce 1979 Cutlass objednat i s osmiválcovým dieselem. Motor o objemu 4,3 litru dával "závratných" 90 koní. Není se čemu divit, že ve výrobním programu vydržela tato kombinace jen rok a že se dostala do žebříčku.
Z dalších pozic je pro nás zajímavá dvanáctá příčka s vozy Renault Alliance. To byly u nás dobře známé Renaulty 9 a 11, které v USA vyráběl koncern AMC. Renaultu se na americkém trhu ale nedařilo a stáhl se z něj. Z koncernu AMC to na dvacátou příčku dotáhl model Pacer, asi první americký pokus o kompaktní hatchback. Ovšem s americkými rozměry. Auto je dodnes zajímavé, ale ve své době velkou díru do amerického světa neudělalo. Stejně jako o místo lepší Fiat Strada, což bylo v USA prodávané ritmo. Opět neúspěšný pokus evropské automobilky uspět na severoamerickém trhu. Fiat si to ale nenechal líbit a po dlouhých letech si nedávno rovnou koupil celou americkou automobilku Chrysler.
Vcelku překvapivě se autorům žebříčku nelíbí ani Suzuki Samurai. Skončil třiatřicátý. Prý se nehodí na současný dálniční provoz....
O deset míst lépe na tom je Mercedes 300SD, který se v USA prodával v roce 1979. Byl to přeplňovaný pětiválcový diesel s výkonem 110 koní. A když se Američanům nelíbí diesely v osobních autech nyní, tak není divu, že před třiceti lety to pro ně muselo být učiněné peklo.
Kompletní pořadí žebříčku najdete zde
