Štěrková silnice na úpatí hory Nanga Parbat v Pákistánu
Blízko k zeleným pastvinám Ráje
Šestnáctikilometrová Stezka na Pohádkové louky se mezi nejrizikovější cesty světa dostala vlastně jen náhodou. Její stavitelé, horalové žijící na úpatí Nanga Parbat, ji nikdy neplánovali využívat pro osobní automobily. Měla to být jen pěšina spojující pastevce v odlehlém údolí se zbytkem světa. Vpravdě pohádková scenérie svěžích zelených luk a fakt, že je tu dnes jeden ze základních táborů k výstupu na druhou nejvyšší horu Pákistánu, ale učinil tuhle cestu velmi frekventovanou. Zahraniční turisté totiž radši hazardují v džípu, než by do údolí podstoupili alternativní pěší pětihodinový trek.
Co je tu čeká? Teze, že nezpevněná štěrková pěšina má svůj profil částečně vytesán do skály, je pravdivá, ale poněkud nepřesná. V průběhu celé jízdy tu víceméně balancujete se dvěma koly ve vzduchu, a snažíte se vozidlo nějak vyvážit. Závaly a sesuvy půdy jsou tu častým, ale spíše až druhořadým problémem.
Horší je to se zdejším velmi řídkým vzduchem, který vás snadno může připravit o vědomí nebo bdělost. Což se vzhledem k nekonečné hloubce srázů nevyplácí. Stezka na Pohádkové louky není vedena jako oficiální silnice a od roku 1947, kdy ji zpřístupnili místní, se nedočkala rozsáhlejších úprav nebo údržby. V roce 2013 byla vyhlášena druhou nejděsivější silnicí na světě.
Štěrková silnice na úpatí hory Nanga Parbat v Pákistánu
