Poté, co takzvané arabské jaro, tedy vlna revolucí a státních převratů, otřáslo většinou arabských zemí, na africké poměry stabilní Maroko v roce 2012 v produkci automobilů předstihlo Egypt a zařadilo se na tamním kontinentu na druhé místo za Jihoafrickou republikou.
Marocký automobilový průmysl poté zařadil vyšší rychlostní stupeň a v posledních letech zaznamenal pozoruhodný růst. V roce 2018 již Maroko Jihoafrickou republiku předstihlo a stalo se největším africkým automobilovým producentem. Loni bylo Maroko, pokud se jedná o výrobu motorových vozidel na 24. místě na světě, za Rumunskem a před Polskem.
ANALÝZA: Maroko je rájem výrobců aut. Německá honorace spěje k záhubě |
Výroba automobilů tam totiž roste ročním tempem 12 % a již nyní vyrábí až půl milionu motorových vozidel ročně. Experti předpovídají, že Maroko bude do roku 2030 vyrábět jeden milion aut ročně, mohlo by tak dokonce předběhnout Itálii a působit velké problémy Španělsku.
Díky své strategické geografické poloze a blízkosti k Evropě, Střednímu východu a zemím subsaharské Afriky se Maroko stalo pro výrobce automobilů ideálním místem pro zakládání závodů. Přitahuje zahraniční investice z celého světa a je považováno za ideální základnu pro export do Evropy, Afriky a na Střední východ.
Čína pumpuje miliardy do marockých továren. Země je pro ni klíčem k Evropě |
Klíčovým faktorem je politická a makroekonomická stabilita Maroka. Země má propracovanou dopravní síť zahrnující přístavy jako Tanger a velké zásoby fosfátů, které jsou klíčové pro výrobu bateriových článků LFP.
Úspěch marockého automobilového průmyslu je součástí širší strategie ekonomické diverzifikace. Blízkost země k Evropě, konkurenceschopné náklady na pracovní sílu a kvalifikovaná pracovní síla přilákaly významné investice od globálních automobilek.
Francouzi v čele pelotonu
Tradičně silní jsou v Maroku Francouzi. Pod vedením Renaultu se tato země stala významným hráčem v automobilovém průmyslu a od roku 2012 tam vyrobili celkem 2,5 milionu vozidel. Renault otevřel svůj nový závod v Tangeru a dnes tam vyrábí modely Sandero a Jogger (nově i v hybridní verzi).
Každé desáté auto z Česka a Octavia osmá. Loňské registrace v EU i překvapí |
K výrobě navíc slouží i závod Somaca v Casablance, který Renault koupil na počátku milénia od Fiatu. Auta se tam vyrábí od roku 1959 a nyní tam vznikají Renaulty Logan, Kardian a Sandero. V minulosti tam ze stavebnic CKD sestavoval mj. i modely Fiat Uno a Palio, a ještě předtím se tam na počátku 80. let montovaly Fiaty 127 a 131.
Hodně aktivní je v Maroku i koncern Stellantis, který v Kenitře vyrábí modely Peugeot 208, Citroën Ami, Opel Rocks Electric a Fiat Topolino. Ano, to je to auto, které loni způsobilo aféru v Itálii kvůli tomu, že na něm je italská státní vlajka, přestože bylo smontováno v Maroku. Trikolóra prý byla na autě jako symbol, že byl vyvinut v Turíně, nikoli jako označení místa montáže vozidla, ale stejně musel z karoserie zmizet.
Italové zadrželi zásilku fiátků z Maroka. Budou strhávat nálepky s vlajkou |
Na linkách v Kentiře se začne ještě letos vyrábět také chystané SUV Fiatu s názvem Multipla či Pandissima, a od příštího roku také model Fastback na stejném základě. Již také bylo oznámeno, že v tamních provozech bude od roku 2027 vznikat příští generace Citroënu C4, a to místo španělského Villaverde.
Místní trabant i supersport
V Kenitře se bude vyrábět i horká novinka od značky Fiat Professional – pracovní tříkolka Tris s elektrickým pohonem. Jak již název napovídá, má tři kola a také světelný podpis se třemi LED diodami. K dispozici navíc bude ve třech konfiguracích – s kabinou, s plošinou a s nákladovým prostorem o kapacitě tří kubíků.
Fiat Tris má dojezd 90 km a byl navržen tak, aby splňoval řadu profesionálních potřeb – od městské logistiky, přes doručování na poslední míli až třeba prý po záchrannou službu v městském i venkovském prostředí. S délkou pouhých 3,17 m a malým poloměrem otáčení 3,05 m je to ideální dopravní prostředek do úzkých městských uliček.
Loupež po italsku. Fiat si utahuje ze ženevského salonu globální Pandemií |
Tříkolka se bude nejprve prodávat na trzích Blízkého východu a Afriky, a je stejně jako Fiat Topolino napájena lithio-iontovou baterií s kapacitou 6,9 kWh. Elektromotor modelu Tris disponuje maximálním výkonem 9 kW a točivým momentem 45 Nm, který tříkolce umožní jet nejvýše rychlostí až na 45 km/h. Na nákladový prostor se vejde europaleta a tříkolka uveze náklad o hmotnosti až 540 kg.
V Maroku existují i domácí výrobci. Značka Neo Motors montuje v závodě na předměstí Rabatu jakousi obdobu trabantu. Pseudoterénní model s karoserií z plně recyklovatelného sklolaminátu a s benzinovou šestnáctistovkou se prodává za cenu od 15 000 dolarů (330 000 Kč).
Citroën Ami je elektrická myš, kterou můžete jezdit i bez řidičáku |
Marockou specialitkou je malý výrobce supersportů Laraki, založený v roce 1999, který o sobě dal vědět na ženevském autosalonu 2002 modelem Fulgura. Příliš úspěšný ale není. Pozornosti se dočkal opět letos, když si od této značky koupil marocký král Mohamed VI. dva vozy Laraki Sahara v ceně 2,2 milionu dolarů (cca 48,5 mil. Kč). Jeden exemplář tohoto vozu na základě Chevroletu Corvette s přeplňovaným motorem V8 7,0 l je nyní k vidění i v Petersenově automobilovém muzeu v Los Angeles.
Mohutné čínské investice
Aby Maroko podpořilo průmysl a přilákalo zahraniční investory, vytýčila marocká vláda před lety strategii, která usnadnila administrativní postupy pro nové investory spolu s řadou pobídek. Patří k nim pětileté osvobození od daně z příjmu právnických osob pro automobilky, které v zemi vyrábí. A pokud je jejich většina produkce určena na vývoz, tak mají i osvobození od daňové povinnosti na 25 let. Vláda navíc platí až 10 % z celkových investic automobilek a finančně podporuje školicí programy.
Afrika roste díky Číně, je z ní hráč s ambicemi. Evropa by to měla pochopit, zní |
Země investovala do rozvoje infrastruktury, jako jsou přístavy, silnice a železniční sítě, což zlepšilo jeho schopnost exportovat automobily a přilákat zahraniční investice. Čínské půjčky a investice pomohly podpořit hospodářský rozvoj Maroka a přispěly k vybudování infrastruktury prostřednictvím projektů, jako je vysokorychlostní železniční trať, solární elektrárny a technologické centrum v Tangeru v hodnotě deset miliard dolarů. Letos byla čínská společnost vybrána jako dodavatel oceli pro plánovaný plynovod mezi Nigérií a Marokem v hodnotě 26 miliard dolarů.
Přibližně 80 % produkce je exportováno do Evropy. Automobilový průmysl v Maroku zaměstnává přibližně 220 000 lidí a podporuje více než 250 dodavatelů. Tento sektor se stal zásadním pro místní ekonomiku a nabízí pracovní příležitosti v různých oblastech, od výroby dílů až po montáž finálních vozidel.
Země, kde první autobus řídil Čech. Maroko patří mezi nejbezpečnější země světa |
Společně s nízkou cenou práce – v přepočtu 2 300 korun na auto je mnohem méně než v Mexiku (6 800 Kč), Číně (13 200 Kč) nebo České republice (15 500 Kč) – a konkurenceschopnou pracovní silou se tak Maroko stává hotovým rájem pro automobilky.
BYD zatím váhá
Marocké království je s Evropou propojeno díky svému automobilovému průmyslu i dohodě o volném obchodu. Je stále důležitějším kanálem pro čínské společnosti snažící se obejít cla na vývoz do Evropy. A Evropská komise zejména na podnět Španělska již oznámila, že plánuje zpřísnit předpisy, aby se zabránilo uznání těchto vozidel jako „vyrobených v EU“.
Ambiciózní čínská elektromobilka BYD stěhuje evropskou centrálu k Orbánovi |
Do nové továrny v průmyslové zóně Tangier Tech City míří 200 čínských společností. Svou výrobu tam již loni zahájil čínský výrobce pneumatik Sentury. Čínský výrobce baterií Gotion navíc oznámil plány na výstavbu gigafactory za 1,3 miliardy dolarů. V Maroku tak vznikne vůbec první provoz tohoto typu v Africe.
O výrobu v Maroku usilovala i čínská automobilka BYD. Přestože v roce 2017 podepsala za přítomnosti krále Mohammeda VI. dohodu o partnerství, své plány na vybudování závodů v průmyslové zóně v Tangeru ale zatím neuskutečnila.
