V našem časopise i na televizní obrazovce vás vidíme vždy perfektně upravenou a v nádherných šatech. Dost let svého života jste ale strávila v montérkách…
To je pravda. Vyučila jsem se dámskou krejčovou, ale v sedmnácti – hned po škole – jsem nastoupila do automobilky na montážní linku.
Často se setkávám s názorem, že když žena dobře vypadá, má to v životě jednodušší. Já tuhle zkušenost nemám.
To nezní jako sen sedmnáctileté holky.
Potřebovala jsem si vydělat peníze, situace u nás doma nebyla finančně zrovna příznivá. Když mi bylo osm a půl, přišla jsem o maminku. Zůstali jsme s tátou a bráchou sami, ale postupem času se rodina rozšířila, nakonec jsme byly doma čtyři děti. Bylo to náročné. Hned po škole jsem začala pracovat a poměrně brzy se i odstěhovala, v té době jsem měla fajn kluka. Postavila jsem se tak na vlastní nohy.
