Za klíčový prvek elektromobilů se považuje baterie. Je nejdražší z celého auta a určuje jeho dojezd. Pro její výrobu je potřeba spousta vzácných kovů, zejména lithium. Jeho těžba nejen zatěžuje životní prostředí, ale také zvyšuje závislost Evropy na dodavatelích. Automobilky si to uvědomily a výrobu baterií se snaží přesouvat do Evropy.
Nezbytných součástí je však víc. Kromě tolik diskutovaných čipů se teď rozvířila debata o jedné malé, ovšem velmi důležité části pohonu elektrických aut, o permanentních magnetech. Ty jsou totiž důležitou součástí elektromotoru. Většinu výroby v současnosti kontroluje Čína. Kovy pro výrobu magnetů sice nejsou tak vzácné jako třeba lithium nebo kobalt, ale většinou není výchozí surovina příliš kvalitní a její úprava pro potřeby elektromotorů je drahá.
Analýza Reuters ukázala, že evropské automobilky se snaží hledat nové zdroje nebo technologie, aby se magnetů nemuselo používat tolik a omezila se závislost na Číně, která momentálně kontroluje devadesát procent výroby. Ale nahradit magnety jde zatím dost těžko. Elektromobily s neodymovými magnety totiž ujedou delší vzdálenost na jedno nabití než ty s běžnými magnety.
Ceny nejrozšířenější suroviny, oxidu neodymitého, vzrostly na světových trzích v posledním roce na dvojnásobek. Podle Reuters dokonce americké ministerstvo obchodu v červnu uvedlo, že zvažuje vyšetřování dopadu dovozu neodymových magnetů na národní bezpečnost.
„Vlasy vám vstávají hrůzou při rozhodování, zda dodávky budou v budoucnu dostatečné a za jakou cenu,“ řekl Reuters Ryan Castilloux z kanadské poradenské společnosti Adamas Intelligence. Jeho firma očekává, že celosvětová spotřeba vzácných zemin pro magnety se do roku 2030 vyšplhá na 15,7 miliardy dolarů, což je téměř čtyřnásobek letošní hodnoty. Podle analytiků stojí permanentní magnety v motorech hybridních a elektrických vozidel víc než tři sta dolarů na vozidlo.
„Většina lidí ujede denně méně než sto kilometrů, takže na to můžete mít méně účinný motor,“ řekl Reuters výzkumník Jürgen Gassmann z Fraunhoferova institutu IWKS v Německu. I přesto automobilky na Západě přijaly řadu opatření. Některé z nich, například Toyota, stále používají permanentní magnety, ale snížily spotřebu vzácných kovů a vyvinuly magnet, který potřebuje o dvacet až padesát procent méně neodymu.
Jiné, třeba BMW, přistoupily k rozsáhlým konstrukčním změnám. Německá automobilka sdělila agentuře Reuters, že přepracovala svou pohonnou jednotku tak, že spojila motor, elektroniku a převodovku do jediného celku, čímž snížila prostor a hmotnost. „Naším cílem do budoucna je co nejvíc se vyhnout vzácným kovům a stát se nezávislými na možných rizicích v oblasti nákladů, dostupnosti a – samozřejmě – udržitelnosti,“ řekl Patrick Hudde, viceprezident BMW pro řízení surovin.
