Typický začátek losangeleského pracovního dne se nese v duchu maximálního dopravního vytížení. Zhruba kolem šesté hodiny ranní se dá trasa dlouhá 25 kilometrů zvládnout za 35 minut. Když začne špička, dojezdový čas se o hodinu prodlouží.
Dopravní zácpy jsou v L.A. legendární. „Ve městě někdy ujedu necelých 100 metrů za deset minut, protože se skrz křižovatku dostanou jen 2 až 3 auta,“ dodává Čech David Čáp, který žije v Kalifornii přes deset let, s tím, že zkušení řidiči vědí, kudy se dají taková místa (až na výjimky) objet.
„Na semaforech smíte odbočit doprava, i když svítí červená. Musíte však dát přednost projíždějícím autům,“ vysvětluje Čáp. Odbočení může být zakázáno červenou šipkou nebo textovou značkou. Podobné pravidlo platí například v Německu. Tam na možnost odbočení upozorňuje zelená šipka.
Po nájezdu na dálnici vás uvítají zpravidla čtyři jízdní pruhy v jednom směru a jeden speciální pruh zvaný „carpool lane“. Ten slouží pro auta, kde sedí alespoň dva pasažéři. „Na některých místech je místo carpoolu takzvaný FastTrack, jde v podstatě o placený jízdní pruh,“ doplňuje David Čáp. Kolem centra města - downtownu - jsou dálnice užší a nemají speciální pruhy. Kvůli tomu tam vznikají největší zácpy. V Kalifornii můžete legálně předjíždět také zprava na všech silnicích.
Plnotučné pokuty
Běžný rychlostní limit na dálnici je 65 mil za hodinu (104 km/h). V závislosti na jednotlivých severoamerických státech se mimo město legálně svezete maximální rychlostí 80 mi/h (128 km/h).
„Rychlost se víceméně dodržuje v rozumných mezích. V L.A. všichni jezdí zhruba o 10-15 mil (16-24 km/h) nad limit. To byla jedna z prvních věcí, kterou jsem se po přistěhování dozvěděl. Důvod neznám,“ krčí rameny Čáp.
Dodržování silničních pravidel hlídá ruka zákona. Policejní složky dříve používaly sedan Ford Crown Victoria, jehož výroba už skončila. Dnes ho nahradil Dodge Charger a Ford Police Interceptor Utility (speciální Ford Explorer).
Doprava v Kalifornii: policejní Ford Explorer
„Hlídky umějí měřit rychlost i zezadu. Zvládají to také v noci z protisměru.“ Neoznačené speciály nejsou v L.A. primárně využívány pro měření nebo silniční kontroly, na rozdíl od Evropy. „Za deset let jsem se setkal s příslušníky městské i dálniční patroly. Jednou mě také v nějakém washingtonském zapadákově zastavil místní šerif,“ dodal Čáp s tím, že přístup policie byl vždy maximálně korektní.
Pokuta za neoprávněnou jízdu v „carpool“ pruhu začíná na 481 dolarech, což je v přepočtu skoro jedenáct tisíc korun. Rychlá jízda nad limit vás vyjde nejméně na 35 „babek“ (800 korun).
„Před lety jsem dostal pokutu 185 dolarů (cca 4 tisíce korun) za překročení rychlosti o 20 mi/h (32 km/h). A párkrát jsem vyhrál lístky za špatné parkování. To mě stálo 40-50 dolarů (900-1100 korun),“ počítá Čáp.
Pozor na stojící školní autobus. Pokud jeho šofér zapne červená světla a vysune cedule „stop“, nikdo nesmí autobus objet ani minout. Porušení zákona stojí v tomto případě tisíc dolarů (22 tisíc korun) a na rok si odpočinete od řízení.
Přestupkem vstříc zdražení
Každý prohřešek ovlivní cenu povinného ručení. Pojišťovna zohlední záznam o provinění v registru řidičů a navýší částku za pojistku klidně o několik set dolarů ročně. Při kalkulaci „liability insurance“ jsou brány v potaz dosavadní nehody a další faktory. Jde o věk, vzdělání, zaměstnání a také věk dětí. Pokud už dovršily šestnáct let, smí sami usednout za volant.
Doprava v Kalifornii: labyrint nájezdů na dálnici a stará dobrá Route 66
Mladý pár se dvěma dětmi pod šestnáct let zaplatí za pojistku na Toyotu Prius 45 dolarů (tisíc korun) měsíčně. Plnotučný pick-up Ford F-150 vyjde o deset dolarů (220 korun) dráž. Havarijní pojištění sumu navýší dvoj až čtyřnásobně, v závislosti na parametrech.
Výlet ve stylu hipíkůS Volkswagenem California po Kalifornii Volná láska, kalifornské slunce a z rádia duhově zmalované kulaté dodávky zní nakřáplý hlas Janis Joplin. O dvacet let později je to surf, hranatá krémová dodávka a Hotel California od Eagles. Ta dodávka je legenda, styl života a nese s sebou vzpomínky. Čtěte dále  |
Daně a jejich obcházení
Cenu nového auta zjistíte nejrychleji na webovém konfigurátoru výrobce. Ten se vždy zeptá na ZIP kód, což je obdoba našeho PSČ. Každý stát má totiž jiné poplatky a daně. Logicky vám stránka bude nabízet „skladovky“ lokálních prodejců. Data také pomáhají automobilce při analýze trhu.
V USA platíte při koupi auta prodejní daň. Ta se skládá ze základní sazby, kterou určuje stát. V Kalifornii jde o 7,25 procent z ceny vozu. Každý okres si může přidat svoji přirážku, takzvanou „county tax“. V Los Angeles zaplatíte o 2,25 procent navíc. Celková prodejní daň je tedy 9,5 procenta. Konečnou cenu může navýšit i samotné město. Řidiči v Santa Monice se musejí smířit s konečnou daní ve výši 10,25 procent.
Dealeři se postarají o první registraci. Auto si klient přebírá na dočasných značkách. Za několik týdnů dorazí čerstvému majiteli standardní registrační tabulky a „Car title“, dokument potvrzující vlastnictví auta.
V případě prodeje ojetiny musí mít auto maximálně 90 dní starou emisní kontrolu. Původní majitel vyplní v „Car title“ informace o kupujícím i ceně. Svým podpisem stvrdí prodej. Poslední povinností je informovat dopravní úřad o prodeji. To jde udělat přes internet.
Doprava v Kalifornii: Prius je tu populární
Kupující si musí vyřídit povinné ručení a dojít fyzicky na úřad. Tam odevzdá původní dokument o vlastnictví. Za pár týdnů obdrží nový „Car title“.
„Když registrujete ojeté auto, musíte zaplatit poplatek. Shoduje se s daní za nové auto. Při obchodu mezi fyzickými osobami dochází občas k obcházení zákona. Obě strany se dohodnou na vepsání nižší kupní ceny, která neodpovídá skutečnosti,“ říká Čáp.
Diesely v menšině
Kalifornie nemá STK. Měření emisí se tu označuje jako „smog check“. Auta starší šesti let musí kontrolu absolvovat každé dva roky. Úřad automaticky upozorňuje na blížící se expiraci registrace. Za provoz auta se totiž platí každoroční poplatek. Pro obnovení registrace je nutné mít platné pojištění a „smog check“. „Pojišťovny zpravidla posílají informace o sjednaných pojistkách na úřad automaticky. To samé dělají emisní stanice. Roční registrační daň pak stačí zaplatit online,“ shrnuje Čáp.
V Los Angeles jezdí často modely Honda Civic, Toyota Camry, Corolla a Prius. Nejprodávanější pick-up spojených států Ford F-150 se těší oblibě i v Kalifornii. L.A. je však specifický trh. „Pokud nejde o auta s pracovní nástavbou, potkávám na silnicích spíš Chevrolet Silverado. Mezi SUV vyniká Honda CR-V. V bohatších čtvrtích mění lidé auto každé tři roky. V běžných oblastech vídám káry z devadesátých let nebo přelomu tisíciletí,“ popsal Čáp.
Diesely nejsou ve Spojených státech moc populární. Spousta evropských importéru je ani nenabízí. Mezi místními je zažité, že nafta patří do „náklaďáků“ nebo do lokomotiv. Vznětové motory se objevují až v „heavy duty“ verzích užitkových aut.
Výměna oleje za patnáct minut
Galon (3,7 litru) standardního benzinu stojí u pobřeží kolem čtyř dolarů (90 korun). Čerpací stanice jsou obousměrné, většinou samoobslužné. Platí se na nich předem pomocí terminálu u stojanu. Na CNG jezdí spíše linkové autobusy. Poslední dobou zažívají rozmach elektromobily a hybridy. Síť nabíjecích stanic rychle roste. Kromě toho stát podporuje elektrifikaci dotacemi na nákup.
V Kalifornii je populární vodíková Toyota Mirai. Alternativní pohony propaguje i bývalý guvernér státu Arnold Schwarzenegger. „Pokud bych jezdil autem jen v rámci Los Angeles, rozhodně bych se nebál mít elektrické auto. Elektromobily mají často vyhrazené parkování a mohou jezdit v ‚carpool lane‘ bez ohledu na počet cestujících uvnitř,“ dodává Čáp.
Doprava v Kalifornii: rychloservis na výměnu oleje. Vše je hotovo za 15 minut
Ceny za servis se liší podle typu, lokace nebo autorizace. „Nedávno se mi povedlo utrhnout trubku od tlumiče výfuku na mém Mitsubishi. Oficiální dealer mi řekl cenu 1400 dolarů (31 tisíc korun) za výměnu celého potrubí. V lokálním servisu mi výfuk za dvacet minut zavařili a zaplatil jsem 50 dolarů (1100 korun),“ dodal.
V Severní Americe fungují běžně „drive-in“ nebo „drive-through“ servisy. „Je to skvělá věc. Přijedu tam, rovnou mě navedou na rampu, nemusím ani vystupovat z auta a za čtvrt hodiny je hotovo,“ popsal Čáp. Výměna oleje i filtrů stojí podle typu a množství 40-80 amerických dolarů (900-1800 korun).
Mytí auta před domem je v Kalifornii trochu tabu. „Spousta lidí si myslí, že jde o něco nelegálního. Na myčkách recyklují použitou vodu, takže jsou ekologičtější,“ vysvětlil Čáp. Automatická očista stojí zhruba 10 dolarů (220 korun). Ruční mytí vyjde na 35 dolarů (800 korun). Za hloubkové čištění interiéru i exteriéru spojené s rozleštěním škrábanců zaplatíte od 50 do 300 dolarů (1100-6700 korun).
Zima, nezima
Obyvatelé L.A. takřka neznají zimu. Za nejchladnějších nocí spadne teploměr na přibližně 5 stupňů Celsia. Teploty přes den dosahují 20 stupňů. Motoristé tak nemusejí přezouvat na zimní pneumatiky. Hodinu jízdy od města jsou vysoké hory a v nadmořské výšce nad 3 tisíce metrů je sníh celkem běžný.
„Když napadne sníh, začne platit v konkrétním úseku povinnost mít buď pohon 4x4, zimáky nebo řetězy,“ popisuje David Čáp. V horách Jižní Kalifornie vydrží sníh na silnicích jen pár dnů. Jde tedy o dočasné omezení.
Naprostá většina lidí pneumatiky nepřezouvá, a když vyrazí na hory, nasadí řetězy nebo se spolehnou na poměrně přesnou předpověď počasí.
Podle Davida není na řízení v druhém nejlidnatějším městě USA co milovat. Pokud si vysloveně neužíváte zácpy nebo nemáte tank. „Kdybych měl možnost, jezdil bych do práce hromadnou dopravou, jenže ta je pro mě nepoužitelná“, dodává Čáp. Los Angeles může být místem snů, ale po dopravní stránce jde o malé motoristické peklo.
Doprava v Kalifornii: upozornění na povinnost vozit s sebou řetězy v zimním období
