V Česku dosud kapacity pro recyklaci baterií do elektromobilů chybí úplně. Podle ministerstva životního prostředí se očekává, že zájem o zpracování tohoto odpadu stoupne s rostoucím množství lithiových baterií. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš minulý týden podepsali memorandum o podpoře plánovaného projektu továrny na lithiové baterie do elektromobilů v Česku (čtěte více).
Podle Kratochvíla se nyní lithium obsažené v bateriích v podstatě znovu nevyužívá. „Ten recyklační proces je dost náročný. Technicky to samozřejmě zpracovatelé umí, ale problém je, kdo to zaplatí. Nevyplatí se to. Zatím jsou zdroje lithia levnější než aby se to získalo z baterie,“ popsal Kratochvíl. Další výzva podle něj je, že v důsledku rozvoje elektromobility i využití lithiových baterií v mobilech, počítačích či elektromobilech jejich počet rapidně roste a chybí zpracovatelské kapacity.
Ty v České republice nyní nejsou. „Přestože tady byly pokusy vyvinout nějakou technologii, nemáme fabriku nebo recyklační závod, kam bychom ty baterie mohli k recyklaci poslat,“ podotkl jednatel. Ondřej Charvát za ministerstvo životního prostředí uvedl, že se očekává, že s nárůstem množství lithiových baterií bude zájem investorů o zpracování tohoto odpadu stoupat. „Podle našich informací jsou některé projekty již připravené a ve chvíli, kdy bude na trhu baterií víc, plánují firmy vybudovat recyklační linku i v Česku – například Kovohutě Příbram,“ sdělil Charvát.
K samotnému procesu recyklace pak Kratochvíl dodal, že ze všech baterií se při recyklaci získávají kovy. „V podstatě v Evropě platí směrnice, podle níž se z baterií má získat minimálně padesát procent z hmotnosti baterie. Jsou tam i nějaké plasty, jsou tam nějaké organické chemikálie. Tak je to poměrně náročný cíl,“ popsal. „A v současné době, myslím, není ani dobrý přehled, jestli se toto plní. Takto zní zákon – že padesát procent z hmotnosti baterie se má získat zpět. Ale není úplně jasné, jestli se to daří,“ míní jednatel. „V případě kovů, o které se jedná v bateriích do elektromobilů, se kobalt a nikl hodně používají zpátky pro výrobu baterií,“ poznamenal Kratochvíl. Mangan, který se získává z běžných spotřebitelských baterií, pak bývá využit třeba při výrobě oceli.
Graf složení trakčního akumulátoru elektromobilu
Podle návrhu Evropské komise o bateriích a odpadních bateriích z roku 2020 se má míra recyklace lithiových baterií a akumulátorů pro elektromobily zvýšit na 65 procent v roce 2025 a na 70 procent v roce 2030. Od roku 2030 by akumulátory měly obsahovat 12 procent kobaltu, čtyři procenta lithia a čtyři procenta niklu z odpadu. V plánu je pak další zvyšování míry recyklace.
Ohledně možné spolupráce s automobilkami Kratochvíl řekl, že Ecobat je člen evropské organizace firem, která má smlouvu s jednou automobilkou. Podrobnosti však uvádět nechtěl. „Projekt teď teprve nabíhá. Mám pocit, že ty automobilky, zatím co od nich slyšíme, si tuto problematiku chtějí řešit samy. A to z toho důvodu, že jsou si vědomy, že baterie obsahují kovy, které jsou cenné a kterých třeba v budoucnu nebude dostatek. Chtějí si udržet celý cyklus baterie pod svou kontrolou,“ shrnul jednatel.
Recyklace baterií není zvládnutá v masovém měřítkuEvropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? Čtěte dále |
Štěpán Řehák za společnost Škoda Auto uvedl, že pro vysloužilé lithiové baterie společnost připravila tzv. „2nd life program“. „Baterie se zůstatkovou kapacitou využíváme prostřednictvím partnerské firmy, pro stavbu energetických úložišť. Baterie, které nelze v energetickém úložišti využít, pak Škoda převáží k pěti evropským recyklačním partnerům,“ popsal mluvčí. Řehák také uvedl, že Škoda s koncernovými kolegy provozuje vlastní recyklační zařízení v dolnosaském Salzgitteru.
Podle Kratochvíla je problémem v oblasti recyklace také zajištění bezpečného skladování baterií. Připomněl, že v Česku od letošního ledna platí nový zákon o výrobcích s ukončenou životností, v němž jsou už obsaženy technické podmínky pro uskladnění lithiových baterií. Zároveň se o směrnici pro baterie jedná i na evropské úrovni. „A tam je ta otázka bezpečnosti řešena velice okrajově,“ míní Kratochvíl. Vzorem by podle něj mohl být předpis ADR (Accord Dangereuses Route) o silniční přepravě nebezpečných věcí.
