Pro řidiče je to zhmotnění noční můry. Problém je v tom, že černého ledu si na silnici jen tak nevšimnete. Respektive ano, ale až ve chvíli, kdy může být pozdě. „Černý led vzniká, když se na povrchu vozovky vytvoří tenká vrstva vody, která následně zmrzne. Přes den je vozovka lesklá, ale za tmy se tváří nevinně, jako kdyby byla pouze mokrá a od černého ledu nerozpoznatelná,“ popisuje policie. A tato slova potvrzuje také Besip: „Černý led vzniká při teplotách kolem nuly nebo když padá mrznoucí déšť. Led bývá špatně viditelný, silnice může vypadat, že je suchá, což je pro řidiče matoucí. Největším rizikem zákeřného černého ledu je smyk.“
Jak tomu předejít?
Jak už bylo zmíněno, problém černého ledu je ten, že takřka není vidět. Proto ve chvíli, kdy víte, že pršelo a teploty klesají, vždy dodržujte i více než bezpečný rozestup. Ty, tak často omílané, dvě sekundy za autem, které je před vámi, by měly být minimum. Pokud to situace dovolí, třeba v prázdné ulici při odjezdu, vyzkoušejte si, jak auto brzdí. To mimochodem platí i při napadaném sněhu. Měli byste vědět, jak reagují pneumatiky, ale i zda pod sněhem není led. V malé rychlosti prostě šlápněte na brzdu, vždy v místě, kde se nemůže nic stát a nikoho neohrozíte. Tak budete alespoň tušit, co na cestách čekat.
A zlaté pravidlo říká, že čím plynuleji a klidněji pojedete, tím spíše dorazíte bez problému do cíle. Sundejte nohu z plynového pedálu, zbytečně nepředjíždějte, do zatáček nenajíždějte ani s nohou na plynu, ale ani na brzdě! Jsou to právě výjezdy ze zatáček, kde umí černý led hodně překvapit a kde s tím už jen těžko něco uděláte. S černým ledem se nejčastěji potkáte v blízkosti vodních ploch, v údolích, ale i stinných úsecích, kde se drží vlhkost a chlad. Pozor i na mosty a nadjezdy, které často promrzají odspodu.
A jaký je rozdíl mezi náledím a černým ledem? Na to umí nejlépe odpovědět Český hydrometeorologický ústav: „Náledí je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká postupným mrznutím (nepřechlazených) kapek deště nebo mrholení na povrchu země. Voda může mít původ i z chladících věží, komínů a jiných zdrojů a její zdroj může být dost nečekaný. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu. Tenká ledová vrstva se často tvoří také pod koly projíždějících vozidel uježděním souvislé sněhové pokrývky. Rozdíl mezi ledovkou a náledím spočívá ve způsobu jejich vzniku, avšak z hlediska jejich nebezpečnosti na komunikacích apod. není mezi nimi rozdíl.“