Pátek, šest hodin večer. Šestice mužů v tričkách týmu Mičánek Motorsport powered by Buggyra zadumaně kouká do motorového prostoru cupového Lamborghini Huracán ST EVO2. Mechanik Marek Tihlařík sedí v kokpitu a zmáčkne startovací tlačítko. Ozve se točení motoru naprázdno. Motor je po smrti. Je jasné, že místo tisícin se teď bude bojovat v jiných řádech. Hodin.
Do chvíle, než auto musí znovu na trať, zbývá 14 hodin. Během nich musí zničený motor z auta ven. A jeho místo musí zaujmout nový. „S huracány závodíme od roku 2018. Najeli jsme s nimi stovky tisíc kilometrů. Fatální závada motoru nás potkala podruhé. Bohužel doma,“ krčí rameny manažer týmu Jiří Mičánek mladší, syn stejnojmenné okruhové a vrchařské legendy.
Vynechat závod? Nepřipadá v úvahu. Tým hraje o středoevropský titul ve třídě GTC. Startovat zkrátka musí. Jenže nejbližší závodní motor, který tým potřebuje, je 300 kilometrů od Brna v dílně jednoho z týmů Lamborghini Super Trofeo. Dá ho k dispozici. Ale je potřeba pro něj zajet.
Online premiéra: Evropu ovládlo lambo z Brna, za volantem česko-slovenský tým![]() |
V tu chvíli se rozjíždí dvanáctihodinový maraton. Logistický i mechanický. Poškozený huracán jede pár set metrů na laně do dílny, kterou má tým přímo na Masarykově okruhu. Dvojice mechaniků pak vyráží pro náhradní motor.
Boj o čas
Dostat obří desetiválec z auta je pro mechaniky do jisté míry rutina, kterou musí zvládnout na všech minimálně jednou ročně. Jenže obvykle v klidu, přes zimu. Odpočatí. Teď za sebou má tým třítýdenní šňůru závodů a přípravu domácího podniku, který je pro ně svátkem. Začíná boj o čas. I boj s únavou.
























