Značka nabídla model LaFerrari Aperta v pouhých dvou stovkách exemplářů a dala si podmínku, že kupec musí mimo jiné mít v garáži minimálně pět jiných modelů Ferrari. Jedinečný model si tedy solventní zájemce nemohl „jen tak“ objednat, automobilka „vyvolené“ s nabídkou na koupi sama oslovila.
Ferrari cenu tohoto modelu oficiálně neuvedlo, z veřejně dostupných informací ale plyne, že oslovení zákazníci musí za vůz zaplatit kolem 1,5 milionu eur (asi 40,5 milionu Kč).
„Všechny exempláře byly prakticky okamžitě beznadějně vyprodané, každý z 200 vyrobených vozů již zná svého majitele,“ uvádí české zastoupení Ferrari, společnost Scuderia Praha. Podle informací iDNES.cz je bílá kráska už druhým exemplářem LaFerrari Aperta v Česku. První je kousek v rudé barvě jménem Rosso Corsa, který dorazil do republiky před několika měsíci.
LaFerrari Aperta se chlubí celkovým výkonem 708 kW (963 koní) a dosahuje maximální rychlosti 350 km/h.
Atmosférický dvanáctiválec o objemu 6,3 l dává výkon 800 koní, dalších 163 koňských sil přidává ještě hybridní systém KERS známý z formule 1. Z 0 na 100 km/h zrychlí otevřené LaFerrari za 2,9 s, za dalších 4,2 s se Aperta dostane na rychlost 200 km/h.
Vyrábí se v laboratoři
Vypnout telefon, a radši zapomenout většinu toho, co uvnitř uvidíte. Nenápadná hala v centru rudého mraveniště - fabriky Ferrari, okolo které stojí město Maranello - ukrývá linku na jedno z nejunikátnějších aut dneška, bájné LaFerrari.
Čisto tu mají jak v laboratoři, je tu taky nezvyklé ticho. Roboty a hlučící stroje tu nečekejte. Karbonový hypersport se tu staví ručně. Za den dokončí jeden a půl auta. „Když jsem tam byl já, zrovna odváželi jedno žluté a do finále šla montáž dalšího v „taxikářské“ bílé - barvě slonové kosti z historického vzorníku značky,“ líčí jeden z těch, kteří měli možnost výrobu vozu vidět. „Jsou ale i jiné, mnohem zvrhlejší barevné mutace: nejšílenější je matně světle modré, to je asi nejšílenější provedení, které jsou ještě v Maranellu ochotni vyrobit. Růžové ferrari s interiérem z krokodýla už neprojde,“ dodává. Kanárkově žlutá kupodivu LaFerrari sedne prý bez výhrad. A to má stejně žlutou i kabinu.
V hale se světle šedou podlahou jsou pole, na kterých probíhá montáž, vytyčena žlutě, za sebou jich je deset v jedné řadě. Technici tu v klidném tempu kompletují auto, na které i přebohatí šejci stáli ve frontě.
“Průvodce mě vyvádí z omylu, čísla napsaná na kousku lepenky přilepené zespodu zrcátka, která jí vítězoslavně ukazuju, nejsou pořadová čísla aut z limitované série,“ vypráví. Původních LaFerrari vzniklo 499 a poslední vyrobili v loňském roce. Otevřené verze Aperta vznikne přesně 209, ze kterých si Ferrari devět nechá pro různé marketingové účely.
Automobilka totiž nechtěla, aby se zákazníci mezi sebou a při objednávání vozu dohadovali, kolikáté vyrobené budou mít. Prostě mají jedno ze 499. „To číslo na zrcátku je pro interní účely, vždyť ani nejdou za sebou, říkala mi průvodkyně.“
LaFerrari je jediné karbonové silniční ferrari, ostatní jsou z hliníků (ten kroužek je správně, Ferrari má 12 různých druhů hliníku, který používá při konstrukci podle potřeby), karbonový monokok mají už jen monoposty F1.
Z toho lehkého, pevného a taky velmi drahého materiálu, při jehož tvarování je potřeba hodně ruční práce, jsou i ráfky kol. Při montáži tak laferrari dostávají speciální „náhražky“ kol, aby se originály neponičily. Jsou to jednoduché velké kovové obruče, nejvíc připomínají kotouče na filmový pás, které kdysi používali v kinech. Když se montáž blíží do finále, vymění je za jiná dočasná kola, klasické lité ráfky. Ta finální dostanou až na poslední chvíli.
Kompletace toho neskutečně komplikovaného stroje. „Složitější bude už asi jenom raketoplán,“ komentuje s nadsázkou ten, co výrobu LaFerrari viděl na vlastní oči. Dva přípravky nesou motor a hliníkové nápravy na pomocných rámech, ty se přišroubují ke karbonovému monokoku a postupně šikovné ruce přidávají další a další komponenty.
Auto tak vymění několik pozic, na konci haly se otočí a na dalších deseti stanovištích ho smontují. Vedle je za paravány a improvizovanými zástěnami ještě jedna řada pozic. „Tam se nesmíme ani přiblížit. Pak se ukáže proč, na konci parkuje Ferrari FXX, okruhový unikát, kterým si ti nejdůležitější z VIP klientů mohou na dvě sezony stát součástí vývojového týmu,.“ Tím, že na speciálních okruhových akcích krouží po okruhu, dávají inženýrům cenná data pro další vývoj a ladění.
LaFerrari není krásné, je ale fascinující. Koncentrát špičkové techniky zabalený do technicistního designu. U Ferrari se dušují, že design navrhovali sami, je ale veřejným tajemstvím, že na něm velký podíl mají i stylisté studia Pininfarina.
Samotnou sochou jsou monumentální dveře. Otevřou se vzhůru, takže LaFerrari vypadá zepředu jak velký naštvaný brouk, a odhalí celý bok, i s prahy.
Italové mají patos v nátuře, když ale o LaFerrari mluví jako o veledíle, nepřehánějí. Ručně ho montují 170 hodin. Dvanáctiválcové srdce montuje jediný - nejlepší - technik na stejné lince s ostatními motory. Na něj si mohli zákazníci poručit kryt v barvě jakou chtěli. Karbonový výlisek obarví speciálním postupem a navrch si můžete poručit proužek v jiné barvě.
