Jak si stojí evropské silnice? A obstojí ve srovnání se zbytkem světa? Odpovědi poprvé přinesla Zpráva o globální konkurenceschopnosti, kterou v roce 2019 vypracovalo Světové ekonomické fórum.
Staršího data se nebojte, protože informace v této zprávě obsažené zatím příliš nezastaraly. Jednak proto, že byly průběžně aktualizovány, opíraly se o dlouhodobé hodnocení a také kvůli určité „neprůstřelnosti“ užité metodiky. Hodnocení totiž stálo na jediné otázce: „Jaká je ve vaší zemi kvalita – rozsah a stav – silniční infrastruktury?“ a odpovědi na ni.
Přitom místo popisné odpovědi dotázaní respondenti reagovali udělením známky. Ne tedy úplně jako ve škole, ale na škále od jedničky do sedmičky. S tím, že jednička popisovala extrémně špatný až opravdu katastrofální stav, a šťastná sedmička znamenala to nejlepší možné hodnocení.
Můžete jistě namítnout, že takové hodnocení je do značné míry subjektivní, a jeho výpovědní hodnotu může do značné míry třeba narušit přílišné patriotické nadšení respondentů. Ale upřímně – zažili jste v posledních čtyřech letech razantní zlepšení kvality českých silnic? Asi byste je ani vy sami neoznačili za nejlepší na světě jen proto, abychom to natřeli našim sousedům za hranicemi.
A zrovna tak ani respondenti v roce 2019 neměli tendenci moc přehánět a přechvalovat kvalitu vlastních silnic, byli si vědomi nedostatků. Proto také těch udělených nejvyšších hodnocení, sedmiček, bylo v Evropě jako šafránu. Svým silnicím si je troufli udělit jen Švýcaři a Nizozemci, a to ještě střídmě.
Na západní frontě klid
Ze zprůměrovaného hodnocení těch známek pak byl jasně patrný trend napříč celou Evropou. Ten, který se dá označit jako „od západu na východ“. Protože povětšinou dosahovala lepšího hodnocení silniční infrastruktura v západní Evropě, zatímco známky směrem k východu klesaly. Výrazný rozdíl panoval také mezi severem Evropy – skandinávskými zeměmi – a evropským jihem.
Pochopitelně, že i v takovém rozložení se dalo pár odchylek a výjimek najít. Nedobré hodnocení svým silnicím například udělili Belgičané. Známka 4,4 se nedá považovat za lepší průměr. Kontrastní je nízké sebehodnocení belgických silnic už proto, že sousední Nizozemsko si nadělilo hodnocení 6,4. Čímž se stalo zemí s nejlépe hodnocenou silniční sítí v celé Evropě.
Na nelichotivých poznámkách Nizozemců, kteří si utahují z toho, že rozdíl mezi jejich a belgickými silnicemi není jen vidět – ale i cítit a slyšet – asi něco opravdu bude. I Němci a Francouzi věřili svým silnicím víc, než Belgičané. Ohodnotili je na 5,3 a 5,4, což oba státy řadí do první desítky v Evropě.
Vysoké hodnocení, od 6,0 výše, si nadělili ještě Portugalci, Rakušané a Švýcaři. A do první desítky se vtěsnali i Španělé, Dánové, Finové, obyvatelé Lucemburska a také Chorvati. Ti stav své silniční sítě, její rozsah a kvalitu, ohodnotili známkou 5,6.
Chorvatsko je vůbec „zvláštní“ případ. Byť spadá na jih/východ Evropy, nestojí si vůbec špatně a z hlediska srovnání kvality svých silnice se zbytkem světa je dokonce dvanácté. Co za tím stojí? Počínaje rokem 2000 se tato země pustila do skutečně ambiciózního záměru, a začala systematicky rozvíjet kvalitu silnic. Vzhledem k tomu, že Chorvatsko je jednou z nejnavštěvovanějších turistických lokalit v celé Evropě, tato investice se jim vyplatila.
Odchylky a výjimky
Další relativně pozitivní odchylkou je i Turecko. To si v hodnocení nadělilo známku 5,0, což je vlastně více než si troufly udělit některé západoevropské a severoevropské země. Turci tak trumfli Norsko (4,5) a Velkou Británii (4,9).
A proč má vlastně severské Norsko tak nízké skóre? Vysvětlení tkví nejspíš v obtížném terénu pro výstavbu silnic, komplikovanou geografii a relativně řídké osídlení. Nabízí se přirovnání k Islandu (4,1), který rovněž „dojíždí“ na členitý terén a nerovnoměrnou populační hustotu.
Šampiony první desítky z Evropy už známe. Co tedy ti méně šťastní, nespokojení s kvalitou svých silnic? Spodní příčky evropského žebříčku si pro sebe osobují Moldavsko a Bosna a Hercegovina.
V Moldavsku si „nadělili“ pouhých 2,6 a v Bosně pak 2,8. O moc lépe si nestojí ani Rumunsko a Ukrajina. Obě tyto země dosáhly stejného skóre, 3,0. Slavné to není ani v Bulharsku a Severní Makedonii (obě po 3,4) a Srbsku, s hodnocením 3,5.
Výsledek Česka rozhodně není zrovna důvodem k radosti a veselí. S hodnocením 3,9 se totiž řadíme kvalitou silnic na Balkán, mezi Albánii a Černou Horu. V evropském žebříčku, který zahrnuje čtyřicet zemí, jsme devětadvacátí. Lepší hodnocení mají všichni naši sousedé. Rakušané s 6,0, Němci s 5,3, Polsko se 4,4 a Slovensko s 4,0.
Autozápisník: Znáte Burundi čí Svazijsko? Mají tam lepší silnice než v Česku![]() |
Světové srovnání? České silnice jsou propadák
Pokud odhlédneme od evropského žebříčku, a rozhlédneme se po zbytku světa? Absolutní světovou jedničkou v hodnocení kvality silnic je Singapur, se „známkou“ 6,5. Za ním pak stříbrnou pozici drží už nám známé Nizozemsko a po něm Švýcarsko (6,3). Čtvrté a páté místo pak s 6,1 drží Japonsko a Hongkong.
Jak potom vypadá úplné dno, tedy poslední místa světového žebříčku? Ty vůbec nejhorší silnice světa má Čad, s hodnocením 1,9. Těsně na něj ale dotahuje Mauritánie a Madagaskar (obě 2,0). A na záda jim dýchá Jemen, Haiti a Konžská demokratická republika s 2,1. Pokud bychom vnesli do světového žebříčku tu nejhůře hodnocenou evropskou zemi, Moldávii, bude 127.
Je lepší to ale nedělat. Protože česká perspektiva kvality silnic v rámci celosvětového hodnocení je pak ještě o něco víc depresivní.
Být devětadvacátí ze čtyřicítky hodnocených evropských zemí není tak „zlé“, jako být šestasedmdesátí ve světovém žebříčku. Nad Českem přitom stojí Burundi, a pod námi pak Írán. To je skutečně bídné hodnocení kvality našich silnic, byť jsme si toto vysvědčení vystavili sami.
Umístění | Stát | Hodnocení |
---|---|---|
1. | Nizozemsko | 6,4 |
2. | Švýcarsko | 6,3 |
3. | Rakousko | 6,0 |
4. | Portugalsko | 6,0 |
5. | Španělsko | 5,7 |
6. | Chorvatsko | 5,6 |
7. | Dánsko | 5,6 |
8. | Lucembursko | 5,5 |
9. | Francie | 5,4 |
10. | Německo | 5,3 |
11. | Finsko | 5,3 |
12. | Švédsko | 5,3 |
13. | Kypr | 5,1 |
14. | Turecko | 5,0 |
15. | Slovinsko | 4,9 |
16. | Velká Británie | 4,9 |
17. | Litva | 4,8 |
18. | Estonsko | 4,7 |
19. | Řecko | 4,6 |
20. | Norsko | 4,5 |
21. | Belgie | 4,4 |
22. | Irsko | 4,4 |
23. | Itálie | 4,4 |
24. | Polsko | 4,3 |
25. | Island | 4,1 |
26. | Maďarsko | 4,0 |
27. | Slovensko | 4,0 |
28. | Albánie | 3,9 |
29. | Česko | 3,9 |
30. | Černá Hora | 3,9 |
31. | Lotyšsko | 3,6 |
32. | Rusko | 3,5 |
33. | Srbsko | 3,5 |
34. | Bulharsko | 3,4 |
35. | Severní Makedonie | 3,4 |
36. | Malta | 3,3 |
37. | Rumunsko | 3,0 |
38. | Ukrajina | 3,0 |
39. | Bosna a Hercegovina | 2,8 |
40. | Moldavsko | 2,6 |