„Udělali spoustu testů, ale pořád nemohli přijít na to, čím to je,“ říká Denaultová pro The New York Times. Nakonec se jim přece jen podařilo najít zdroj potíží – krysu, která překousala drát senzoru. Oprava přišla na 700 dolarů (zhruba 17 000 Kč).
Krysy či potkani, kteří se zabydlí pod kapotami aut, nejsou pro Newyorčany žádnou novinkou. Ale v posledních dvou letech v mnoha newyorských opravnách zaznamenali výrazně zvýšený počet řidičů, za jejichž problémy s vozem mohou hlodavci. Podle některých mechaniků se za pandemie covidu-19 počet podobných případů zdvojnásobil.
„Vidím nová auta, stará auta, všichni teď přicházejí s problémy s krysami,“ řekl mechanik z autoopravny v Hell’s Kitchen Ozzy Dayan. „Mám díky tomu hodně zakázek, ale je to nechutné.“
Právě covid-19 na tom mohl mít do jisté míry svůj podíl. Newyorčané si za pandemie častěji kupovali auta, podle údajů poskytnutých newyorským státním úřadem pro motorová vozidla se mezi léty 2019 a 2021 zvýšil počet registrací nových aut o 19 procent. A více aut znamená i více příležitostí k hnízdění pro potkany.
Návrhářka z Brooklynu Jenna Carpenter-Moyesová si v květnu 2020 koupila ojetý vůz, aby se v době pandemie mohla pohybovat po městě. Toho léta, když jela do Hudson Valley, si všimla, že se motor při cestě do kopce zadýchává.
„Rozsvítila se kontrolka ‚zkontrolujte motor‘. Vzala jsem tedy vůz ke svému mechanikovi, který otevřel kapotu a našel tam kuřecí kosti, chleba a kus sendviče se slaninou, vejcem a sýrem,“ řekla.
Sežeňte sprej a kočičí chlupy. Do aut se v chladnu stahují kuny |
Za opravu a vyčištění auta zaplatila 1 200 dolarů, ale od té doby svádí neustálý boj o to, aby si krysy nebo potkani pod jeho kapotou nedělali piknik. „Spotřebovala jsem spoustu mátového oleje,“ dodala. Vůně máty podle lidových receptů odpuzuje celou škálu obtížných živočichů, jako jsou myši, krysy, švábi nebo mravenci.
Za pandemie se také zvýšil počet pozorování krys, anebo si na ně přinejmenším stěžovalo více Newyorčanů. „Když se začalo zavírat, krysy ztratily přístup ke svým obvyklým zdrojům potravy,“ říká doktor Michael Parsons, který je vědeckým pracovníkem Fordhamovy univerzity a odborníkem na městské krysy a potkany. Stejně jako ostatní obyvatelé New Yorku museli tito hlodavci improvizovat a přizpůsobit se.
„Krysy se dokážou velmi rychle přizpůsobit změnám v lidském chování,“ upozorňuje profesor biologie na Fordhamu Jason Munshi-South, který prováděl výzkum s doktorem Parsonsem. „Takže když pandemie změnila naše chování, ovlivnilo to i krysy a potkany.“ Hlodavci, kteří se obvykle drželi v blízkosti zdrojů potravy, začali více riskovat, například se bezostyšně vrhali k hromadám pytlů s odpadky a dalším potenciálním místům, kde se mohli stravovat.
Ale v poslední době, kdy se chování lidí vrátilo k něčemu, co se blíží normálu, se potkani a krysy nevrátili ke svým starým zvykům, jen rozšířili svou taktiku. Dál se prohrabávají odpadky a utíkají s kousky pizzy, a navíc mohou také častěji vykazovat vzácné a neobvyklé chování, jako je napadání a hodování na jiných městských zvířatech, jako jsou holubi, a dokonce i jiné krysy, říká doktor Parsons.
Staré diesely vzrušují australské pavouky, vibracím nedokážou odolat |
Zvýšená aktivita krys a potkanů v autech i všude jinde je podle doktora Parsonse příznakem širších sociálních problémů. „Naše zvyky určují, kolik hlodavců se v naší oblasti vyskytuje,“ řekl.
„Všechny ty pachy vycházející z pytlů na odpad, odpadky a drobky stačí k tomu, aby se všechno rozjelo. Musíme změnit způsob, jakým přemýšlíme o tom, jak se staráme o své okolí. Pak budeme schopni se potkanů zbavit,“ dodal.
