STAVÍME TAK RYCHLE, JAK SE DÁ
Šéf Ředitelství silnic a dálnic Petr Laušman se těší na příští rok. Předá řidičům nejvíc kilometrů dálnic v historii, celkem devadesát. Vítězstvím pro českou dopravu však bude až vyřešení problému přecpané dálnice D1 z Prahy do Brna.
"Kdybychom měli už dnes tisíc kilometrů dálnic, tak by to vůbec nebylo na škodu," říká Laušman.
"Samotná rozestavěnost dálnic je samozřejmě zajímavá, ale daleko zajímavější bude, až to všechno půjde do provozu," dodává.
Kdy tedy budou v provozu čtyři dálniční pruhy a kam?
V tom bude zlomový příští rok. Když to vezmu od úplného začátku výstavby D1, tak budeme nejúspěšnější za desítky let. Kromě spojení Prahy s Hradcem se skutečně napojíme na evropskou dálniční síť. Na severu směrem do Drážďan, kde už nám bude chybět jen úsek ve Středohoří, na západ bude komfortní celá cesta z Prahy do Evropy přes Plzeň a Rozvadov celou dobu po dálnici.
To však může přilákat další dopravu, na kterou se tak poukazuje...
Intenzita provozu stoupla především naším vstupem do Unie a nemělo to žádnou vazbu na to, kolik dálnic máme. Je mylná představa, že doprava stoupá podle toho, jak se staví dálnice. Opak je pravda, dálnice se staví proto, že už stávající silnice neunesou dopravu. Loni v květnu stoupla zejména nákladní doprava. Osobní doprava stoupá zvolna už řadu let a dá se říct stejným tempem jako v západní Evropě.
Reagujete na to, zrychluje se výstavba dálnic?
Určitě. Za dobu, co sedím na téhle židli, za úspěch považuji celkové rozestavění. Třeba D11 do Hradce stavíme v rekordním čase. Je stavěná tak rychle, jak se v Evropě dálnice ještě nestavěla.
Není to na úkor kvality?
Věřím, že ne. I když to nakonec ukáže čas. Sledujeme kvalitu jako na jiných stavbách. Máme tam své lidi, najímáme si odborné dozory.
Takže prázdné staveniště už na dálnici neuvidíme?
Stát se to může, ale spíš kvůli technologickým postupům. Někdy na stavbě nikdo není, ale za půl hodiny už je. Nebo třeba, když se most sundá, tak mohou lidé pracovat dole a nejsou z auta vidět.
Jak velkou roli hraje ve výběrových řízeních zkrácení termínu stavby?
Při všech opravách a u staveb, kde omezujeme provoz, už několik let do ceny zkrácení termínu přepočítáváme. V tendru může být firma dražší, ale když se zohlední zkrácení a vyjde to levněji, vyhrává. Na dálnicích jsou to statisíce za den. Dříve za minulého režimu se tak dva roky připravovalo a deset let stavělo a teď to je spíš obráceně. Standardně může příprava trvat pět let, když jsou problémy s pozemky nebo životním prostředím tak i deset.
Co je vlastně dnes největším problémem při stavbě dálnic?
Příprava, je sice rychlejší než před čtyřmi lety, ale i odpůrci se vyvíjejí. Jsme skutečně v rámci rozvinuté Evropy výjimka. Nikde není, aby se někdo odvolával ze stejných důvodů třikrát čtyřikrát. Není to tak, že by lidé neměli šanci se vyjádřit, odvolat se, ale ne čtyřikrát za sebou kvůli stejné věci. Podíleli jsme se proto na vzniku speciálního zákona, který to řešil, ale ten nakonec schválen nebyl. Doufejme, že se alespoň něco dostane do stavebního zákona.
Podobné problémy jsou i u pokračování rychlostní silnice z Hradce na Olomouc. Čím je důležitá?
Fakticky dálnici D1 doopravdy pomůže až tento druhý tah přes zemi. Kousek rychlostní silnice pod Hradcem už je, ale v řadě dalších úseků byl teprve v červnu schválen územní plán Pardubického kraje. Teď budou probíhat další kroky, zjišťování vlivu na životní prostředí a tak. Budeme se snažit zvládnout to co nejrychleji, ale už dnes víme, že tam jsou různá sdružení a vlastníci pozemků, kteří jsou proti.
Věříte, že někdy povede dálnice D3 z Prahy do Budějovic?
Věřím. Něco už stavíme. Rozhoduje se také, jestli budeme stavět ze státních prostředků, nebo ze soukromých peněz. Ale jinak příprava pokračuje tak, aby se během příštího roku začalo. Pokud by se podařilo s legislativou něco udělat a řešit problém u Prahy, tak je na dohled a vy se toho ještě dožijete.
Pomůže přeplněné dálnici D1 uvažované rozšíření?
Dohodli jsme se s ministerstvem dopravy, že prověříme různé verze. Jedna počítala s poměrně rychlým rozšířením dálnice tak, aby se v případě uzavírek a oprav do jedné půlky vešly dva a dva zúžené pruhy. To by se dalo udělat asi rychleji, protože bychom nešli do cizích pozemků. Ale je tam celá řada protihlukových stěn a mostů a neřeší to dopravu ve stávajících jízdních pruzích. Druhá verze počítá se šesti pruhy, jako je to teď z Prahy do Mirošovic. U Brna už se připravují, zbývá to mezi. Je to ale stejné jako stavět novou dálnici. Záleží hodně i na penězích, protože to nebude levné. Když srovnám rozšíření úseku Praha-Mirošovice, tak to stálo stejně jako kdysi výstavba. Rozšíření okolo Brna v délce třiceti kilometrů bude stát osm miliard.
Jak rychle to pomůže dálnici D1?
Myslím, že příprava by mohla trvat od tří do pěti let. Pod tři roky se to dá těžko zkrátit.
Kolik stojí kilometr dálnice?
Kilometr dálnice stojí v jednoduché krajině okolo dvou set milionů. V horách, kde jsou tunely a mosty, se klidně může cena vyšplhat na tři čtvrtě miliardy. Samotný tunel stojí určitě víc než miliardu, u velkých mostů tak 750 milionů kilometr.
A jak dlouho se kilometr staví?
Standardní stavba dálnice, kde nebudou dlouhé tunely, se dá zkrátit až na dva a půl roku. Lepší jsou tři roky, kvůli technologii.
Jak dlouhý úsek?
To není rozhodující. Protože když najednou začnete, je jedno, jestli děláte úsek tří nebo patnáctikilometrový.
Ovlivní podle vás mýto nějak provoz?
Částečně asi ano, ale nedomnívám se, že se vrátíme před květen minulého roku. Loni v lednu zavedlo mýto Rakousko a na našich silnicích a dálnicích se nestalo nic. Stalo se až po vstupu v květnu. Nebude to znamenat, že tady nebudou náklaďáky, ale znamená to, že se od nich dá získat víc peněz na výstavbu a opravy silnic. Dvacetitunový kamion při přejezdu způsobí tutéž škodu, jako když projede šestnáct tisíc osobních aut. V tom je problém. Komunikace to prostě nevydrží. Betonová vozovka vydrží od dvaceti do pětadvaceti, někdy až třiceti let, živičná tak osm. S aktuálním zatížením kamiony jdou tato čísla rapidně dolů.
 |
| Během příštího roku přibude 90 kilometrů dálnic za 40 miliard korun ...VÍCE |
 Heinz von Perkhammer: Říšská dálnice, konec 30. let 20. století. |
