U BMW se chystá výměna na postu generálního ředitele. V dubnu 2020 vyprší smlouva Haraldu Krügerovi, který už dál ve vedení automobilky pokračovat nebude. Židli pod ním rozkymácely horší hospodářské výsledky a elektromobily. Z aut do zásuvky má už dnes těžkou hlavu jeden z jeho možných nástupců.
Harald Krüger za rok opustí pozici generálního ředitele BMW.
Krüger odstoupí a o další funkční období se ucházet nebude, uvedla německá automobilka. Podle listu Handelsblatt byla pozice třiapadesátiletého manažera v čele automobilky, která vlastní také značky Mini a Rolls-Royce, v poslední době nejistá.
Firma vykazovala horší hospodářské výsledky a zaostávala za konkurencí v elektromobilitě. Podle týdeníku Der Spiegel se Krüger, který je u BMW 27 let a vede ho do května 2015, rozhodl neusilovat o znovuzvolení, aby předešel hrozícímu odvolání.
Čistý zisk firmy v prvním čtvrtletí meziročně klesl téměř o tři čtvrtiny na 588 milionů eur (15 miliard Kč). Pod Krügerovým vedením přišla společnost v roce 2016 o titul nejprodávanější značky luxusních automobilů, předehnal ji Mercedes-Benz. Obě automobilky ovšem v posledních letech začínají spolupracovat právě na pohonech a technologiích budoucnosti. Letos oznámily spolupráci ve službách v oblasti mobility. Do sdílených služeb, parkování, nabíjecích stanic pro elektromobily a multimodální přepravy investují dohromady jednu miliardu eur, to je 25,6 miliardy korun.
Jako o Krügerových možných nástupcích se hovoří o Oliveru Zipsovi, který má na starosti výrobu, a Klausi Fröhlichovi. Právě šéf rozvoje BMW k aktuální přefouknuté bublině elektromobilů přestupuje střízlivě.
V Evropě jsou automobilky v názoru na následující vývoj trhu s elektromobily rozdělené. Fanatickým propagátorem aut na elektrický pohon se stal koncern Volkswagen, který na ně vsadil doslova vše (zde čtěte více). Na cestu elektrifikace své nabídky se pouští většina značek, alespoň navenek v ní vidí příležitost Ford nebo Opel (čtěte zde a zde). Spíše skeptický je k elektrovozům Carlos Tavares, šéf koncernu PSA, který kromě Peugeotu s Citroënem (také chystají, nebo už rovnou nabízejí elektromobily a hybridy) vlastní právě také Opel. Bizarní roli na sebe vzal koncern FCA, který sice tvrdí, že elektromobily připravuje a nabídne, zatím ovšem k celé věci přistupuje hlavně pragmaticky (o kupování odpustků od Tesly čtěte více zde). Mercedes se snaží nabízet elektrické verze svých vybraných modelů delší dobu, s aktivitou to dosud nepřeháněl; loni ovšem představil nový čistě elektrický model, kterým chce začít na tomto poli ofenzívu (o modelu EQC čtěte zde).
Volvo se do role posla elektromobility pasuje už dlouho. Nově jde v jeho stopách Jaguar, který se právě s BMW čerstvě paktuje v otázce elektromobilty. Prvním úkolem je vyvinout novou platformu aut na baterky pro mnichovskou značku (čtěte podrobnosti).
Není o ně zájem
Fröhlich prohlašuje, že BMW má pětiletý náskok před ostatními evropskými značkami ve vývoji elektromobility. On sám stál u zahájení jejího strategického výzkumu. „Spousta firem zahájila vývoj elektromobility v roce 2015 a nyní o tom hodně mluví. My jsme začali již v říjnu roku 2004,“ cituje Fröhlicha magazín Motoring. Ovšem k samotnému rozšíření aut poháněných elektřinou se šéfinženýr minimálně v Evropě staví skepticky. „Zákazníci nemají o elektromobily zájem,“ řekl koncem června šokovanému publiku u kulatého stolu v Mnichově.
Klaus Fröhlich
„Mohli bychom zaplavit Evropu a prodávat miliony aut, ale Evropané tyhle věci nebudou kupovat,“ uvedl v reakci na prohlášení zástupců lobbistické skupiny Transport and Environment (doprava a životní prostředí), kteří obvinili výrobce automobilů, že vyrábějí méně elektromobilů na úkor SUV, z nichž mají větší profit. Podle Fröhlicha je po elektromobilech poptávka na straně regulátorů, ovšem už ne u zákazníků.
„Evropští zákazníci nejsou připraveni vzít na sebe riziko elektromobilu, protože tu není vybudovaná infrastruktura. Zákazníci v Evropě nekupují elektromobily. Tlačili jsme tato auta na trh, ale nikdo o ně nestojí,“ cituje Fröhlicha magazín Motoring.
Hlavní překážkou je nedostatečná podpora vlád pro elektromobily napříč celou Evropou. „Další nevýhodou jsou vysoké ceny za elektřinu v některých zemích, což nahlodalo dosavadní vnímání cenové výhodnosti elektromobilů,“ píše Motoring.
„Pomocí subvencí změníte zákazníky, ale nezměníte auta. V Mnichově stojí 1 kWh 50 centů. Jízda čtyřválcovým dieselem je levnější než jízda elektromobilem. Ve Francii je cena pod 20 centů za 1 kWh.
Klaus Fröhlich
Fröhlich se rovněž ohradil proti obviněním, že automobilky nereagují dostatečně rychle na vývoj elektromobility v Evropě. „Myslím, že přicházíme ve správný čas, protože nemáme dostatek zákazníků, kteří by kupovali tato vozidla. Potřebujeme 70–100 tisíc eur, a toto není segment, kde můžeme dělat velké objemy.“
„Musíte platit za dojezd, což, jak se zdá, lidé nechápou,“ vysvětluje a ilustruje to na příkladu klasického modelu se spalovacím motorem, u kterého rozdíl ve výkonu představuje i rozdíl v ceně. U elektromobilu ovšem tvoří rozdíl v ceně výkon a dojezd. „Rozdíl mezi cenou za dojezd 350 km a 600 km bude 10 tisíc eur. Nabídněte obě varianty a uvidíte, kolik zákazníků se rozhodne pro dojezd 600 km,“ přemítá.
„Bateriová auta nebudou nikdy stejně využitelná jako ta tradiční. Je třeba změnit návyky,“ cituje šéfa vývojářů BMW magazín Quattroruote, „nabíjení rychlonabíječkami je třeba využívat s rozvahou, protože v dlouhodobém horizontu poškozuje akumulátory.“
Plug-in hybridy pro Evropu
BMW chce do roku 2023 nabízet 25 modelů elektroaut, chce nabídnout bateriovou verzi v každé modelové řadě. Podíl elektricky poháněných vozů chce zvýšit od roku 2021 o 30 procent ročně a zaměřit pozornost čím dál více na plug-in hybridy, tedy vozy s pomocným pohonem, elektromotorem živeným akumulátorem, který je možné dobíjet ze zásuvky. „To ale také znamená, že alespoň 80 procent našich aut bude mít spalovací motor,“ upozorňuje Fröhlich.
„Plug-in hybridy nejsou dražší než elektromobily. Ale jsou o tisíce dražší než auta se spalovacími motory. My ovšem rozdíl v ceně nemůžeme chtít po našich zákaznících. Víme, že nemůžeme mít ze všech aut stejný zisk. Zisk z prodeje aut se spalovacím motorem je o polovinu vyšší,“ uvádí manažer BMW.
„Evropané nejsou ochotni kupovat elektromobily, Evropský zákazník má v garáži méně aut než zákazník BMW v USA, kde jsou lidé zvyklí mít různá auta na různé účely. Pickup, SUV, menší auto, ovšem většina domácností v Evropě má pouze jedno auto a Evropané se zdráhají sázet pouze na elektromobily. Plug-in hybridy jim dávají plnou svobodu a dojezd na elektrický pohon.“
Automobilka před několika týdny představila koncept plug-in hybridního vozu Vision M NEXT. Futuristicky tvarované kupé s vzhůru otevíranými křídly dveří pohání benzinový čtyřválec spárovaný se dvěma elektromotory. Systémový výkon soustrojí je 600 koní, který dokáže auto vystřelit na stovku pod tři sekundy a dohnat ho až ke třísetkilometrové maximálce.
Fröhlich aktuálně pro australský magazín Carsales potvrdil, že Vision M NEXT dorazí do tří let do výroby, zároveň ovšem také oznámil, že se nedočkají přímých nástupců modely i3 a i8, kterými vlastně éra sériové elektromobility u BMW začala, a s nimiž také vznikla značka „i“, určená právě pro bateriové vozy.
Na oba modely si automobilka postavila speciální fabriku v Lipsku, i3 je čistý městský elektromobil, i8 je hybridní sportovní model, na něj má nový vůz technicky navazovat.
Frohlich zároveň na workshopu nových technologií v půlce června předpověděl ještě dlouhý život spalovacím motorům. Diesely podle něj přežijí ještě alespoň dvacet let, benziňáky tak o deset let déle. „Svět je rozmanitý, s různými druhy klientů a infrastruktury,“ vysvětluje. V Číně se předpokládá velký úspěch elektromobilů, v Evropě ve střednědobém horizontu budou vládnout právě plug-in hybridy. Ve Spojených státech – s výjimkou Kalifornie a velkých měst na břehu Atlantiku – se elektřina podle Fröhlicha neuchytí. „Nízká cena paliva a pevná tradice udrží klienty u benzinových motorů protože nabídnou výkon a zábavu.“
„Vidíme místa, která budou bez nabíjecí infrastruktury, jako je Rusko, Střední východ a západní, vnitřní část Číny. Tam se budou orientovat na benzinové motory ještě dalších deset, patnáct let,“ dodal.
