Za všechno můžou pomatení aktivisté, zastal se Clarkson Volkswagenu

Autoprůmysl už nikdy nebude jako dřív. Alespoň tak to vidí většina státních institucí i zákazníků, kteří se rozhodli zažalovat koncern Volkswagen za falšování údajů při homologaci svých vozů. Nejslavnější motoristický novinář na světě Jeremy Clarkson vidí celou aféru z jiného úhlu.

Fotogalerie1

Jeremy Clarkson má na kauzu Volkswagenu svůj vlastní originální názor. | foto: AP

Jen těžko byste v současnosti hledali v automobilovém světě závažnější téma, než je aféra Volkswagenu. A jen těžko si lze představit, že by se k němu nevyjádřil Jeremy Clarkson, bývalý moderátor pořadu Top Gear. A jak už u něj bývá zvykem, jeho slova si někteří experti za rámeček rozhodně nedají. Jeremy okomentoval aféru dieselgate pěkně zostra ve svém novinovém sloupku v The Sunday Times.

„Z Volkswagenu se tak stal nový ekonomický vyvrhel. Jenže podle mě to, co se stalo, není zas tak úplně špatné,“ tvrdí Clarkson. Podle něj celý příběh začal „v pomatených myslích ekologických aktivistů, kteří nám celé roky tvrdili, že pokud chceme zachránit planetu, musíme všichni kupovat auta s dieselovými motory. A potom, co to půlka z nás udělala, najednou změnili směr a říkají: Ne! Diesely jsou novým nebezpečím.“

Jeremy Clarkson nemůže přijít na chuť ani ekologickým aktivistům, ani úředníkům a vládám jednotlivých států, které rovnou označil za slabomyslné, protože ve snaze chránit „naše děti a štěňátka“ zavedly přísné emisní limity. A tyto normy pak zbytečně donutily výrobce, aby investovali ohromné množství peněz do vývoje motorů, do kterých se navíc musí kvůli nesmyslným požadavkům přilévat močovina (roztok močoviny známý pod označením AdBlue používá systém SCR k eliminaci NOx - pozn. red).

Ekologičtí aktivisté přitom podle Clarksona používají scestné argumenty. „Matematici z Greenpeace vypočítali, že ignorováním pravidel celý koncern Volkswagenu zabil 1 700 lidí. Jenže to je nesmysl, protože 60 procent emisí NOx nepochází ze silniční dopravy a většinu ze zbývajících 40 procent mají na svědomí nákladní automobily a autobusy.“

Podívejte se, o co jde v kauze Dieselgate:

Volkswagen tak podle Clarksona udělal jedinou rozumnou věc, a sice že tato pravidla začal ignorovat. „Nemluvíme tady o ignorování závažných faktů, jako například v případě testování nových léků nebo u průmyslových havárií. Jde jenom o ohýbání pravidel v dobrém slova smyslu.“

Ve svém sloupku zmiňuje i dva jiné případy z historie, kdy automobilky údajně podváděly při homologaci nových modelů, ale podobným excesům nepřikládá žádnou váhu. „I když nám BBC nebo Guardian nebo papež budou tvrdit něco jiného, tohle všechno není otázka života a smrti. Je to jen hloupá hra,“ tvrdí Clarkson.

A sám přiznává, že si v létě jeden automobil od Volkswagenu koupil, ale zplodiny z výfuku ho na rozdíl od výkonu nebo kvality montáže nezajímají. „Kašlu na to, stejně jako každý normální člověk na tomto světě.“

Clarksonovi na prestiži německé firmy záleží a nabádá vedení firmy, aby se přestalo ustrašeně omlouvat na tiskových konferencích a tvrdě stálo za svojí značkou. A manažery vybízí, aby se s celou situací vyrovnali s humorem.

„Hej, Volkswagene, podívej se na to takhle. My víme, že celá aféra je jenom vtip a budeme se ti kvůli tomu smát. Takže nás raději předběhni a vysměj se sám sobě, než k tomu budeme mít příležitost my,“ píše na závěr svého sloupku.

Celý článek v anglickém jazyce na placené verzi The Sunday Times si můžete přečíst ZDE.