Íránská kopie Lamborghini Murcielago | foto: Masud Moradi

Autofotka týdne: Íránské lamborghini je prý stejné jako originál

  • 9
Automobilový průmysl v Íránu to nemá snadné. Kvůli embargu jsou moderní technologie obtížně dosažitelné nebo rovnou nedostupné. A proto nezbývá improvizovat. Projekt íránského lamborghini je toho důkazem.

Írán je poměrně velký automobilový trh. Ročně se zde vyrobí hodně přes milion nových aut a registrace atakují dvoumilionovou hranici. Produkce je z našeho pohledu často archaická, jsou to obvykle v Evropě i ve světě dávno nevyráběné modely. Jakým je třeba Peugeot 405, v podstatě auto z osmdesátých let minulého století. Ale najdou se i modernější vozy. 

Co však v produkci chybí, jsou sportovní auta. Přitom zájem by byl, bohatých lidí je v Íránu dost. Pro některé by problémem nebylo pořízení třeba lamborghini, jen kdyby nabídka na trhu byla dostatečná. 

Proto se skupina vývojářů a inženýrů rozhodla, že si lamborghini vyrobí. To se samozřejmě snadno řekne a hůř udělá. Klasický vývoj začínající na rýsovacích prknech či spíš v konstrukčních programech na počítači je příliš zdlouhavý. A tak využili dávno známou technologii, které se říká reverzní inženýrství. 

To si seženete Lamborghini Murcielago, rozeberete ho a snažíte se výrobek zkopírovat. Někdy se tomu říká kopírování, jindy porušování patentů, ovšem ve světě je to častý způsob, jak uspořit vývojové náklady. 

Murcielago není žádná novinka, auto Lamborghini vyrábělo od roku 2001 do roku 2010. Jak starý exemplář se íránským technikům podařilo získat, není známo. V každém případě podle jejich slov jim vývoj zabral čtyři roky, ale na výsledek jsou pyšní. 

Šéf týmu Masúd Moradi tvrdí, že jejich kopie je od originálu v podstatě nerozeznatelná a detaily poznají leda tak konstruktéři Lamborghini. Dokonce prý ani nebylo nutné auto testovat, protože jeho parametry jsou zjevné z technických specifikací. Maximální rychlost je tak papírově 280 kilometrů za hodinu. 

Tolik oficiální vyjádření autorů, skutečnost je ovšem taková, že podvozek by měl pocházet z původního lamborghini, nebo alespoň některé jeho části. Motor pak nemá se značkou Lamborghini nic společného. Íránské provenience je tak jen karoserie.

Pod kapotou netepe původní 6,5litrový dvanáctiválec, ale motor o zhruba polovičním objemu a polovičním počtu válců. Není z vlastního vývoje, dárcem byl nějaký model Hyundaie, který šestiválcový agregát 3,8litrupoužívá. Mohlo to být třeba kupé Genesis. 

Autoři se chlubí použitím ušlechtilých materiálů, jakým je třeba uhlíkový kompozit. Originál ho má na sobě hodně, kolik ho má íránská kopie, je jiná věc. Musíme uznat, že na první pohled vypadá kopie skoro jako originál. Otázkou je, jak tomu je pod karosérií a jestli původních dílů není víc, než autoři připouští. 

Ambice však mají velké, chtějí ročně produkovat 50 až 100 aut. To se sice zdá jako bláznivé množství a ano, na rozvinutých trzích by takové auto udávali obtížně. Ale na domácím trhu může být zájem ještě větší, než je uvedené množství. 

Jenže je tady ještě koncern Volkswagen, pod který Lamborghini patří. A tomu se neschválená výroba vizuálně velmi přesné kopie vůbec nemusí líbit. Koncern se chtěl na tamním trhu velmi výrazně prezentovat, ale po loňském obnovení amerických sankcí na Írán zatím plány pozastavil.