V době, kdy se po světě řeší nálezy záhadných předmětů, jejichž autorství a původ se připisuje FBI, Číně a oba jmenovaní tvrdí, že to sem poslaly mimozemské civilizace, je pohyb ulicemi ve Starii o to dobrodružnější misí.
Teď vážně: je to fantastický dostavník na transkontinentální přesuny. Německá konkurence je pravda vychytanější, ale taky o dost dražší. Francouzští soupeři pak buď spáchali sebevraždu elektrickým proudem (rozuměj: přešli na čistě elektrický pohon, čímž se zbavili většiny zákazníků), anebo mají podobné množství much. Staria má jediný opravdu velký problém – „ne-variabilitu“.
Obr
Užitkový hyundai určený pro přepravu lidí nebo nákladu má fantastický design. Je to opravdický design, ne hrátky grafika v modelovacím programu. Je to opravdové umělecké dílo. Marná sláva, Hyundai má dnes nejlepší designéry, nebo aspoň odvahu jejich nápady dotahovat k realizaci.
Autofotka týdne: Elektrický přízrak Hyundaie hvězdou pražského Designbloku |
Z pohledu designu má ovšem staria jeden problém, stejný jako elektrický Hyundai Ioniq 5 – v reálu je na své tvary moc velký. Ty radikální, přímočaré, dokonale vybalancované linky a proporce by prostě mnohem líp vyzněly na autě o nějakou čtvrtvelikost menší. Na obrázcích to tak nepůsobí, ale to auto je fakt obří, vždyť na délku má 5,3 metru a 3,3metrový rozvor. Jednoduchý příklad: mám na výšku 175 centimetrů, ano, nic moc, podle autařského mustru jsem ale ideální průměr, přesně tak vysocí jsou crashtestoví dummies – podle mediánové postavy se staví auta. Jenže když chci ráno oškrábat omrzlé čelní okno, normální (osobákovou) škrabkou na led prostě na celé sklo nedosáhnu, ani zboku doprostřed, a už vůbec ne nahoru. Tak si přikupte delší škrabku, nebo stoličku.
Obrovitá je Staria taky zevnitř, vždyť tato „naše“ verze je dokonce devítimístná, a vzadu má ještě velmi slušný zavazadlový prostor – devítičlenná posádka v tom dovolenou v Chorvatsku obstará úplně v pohodě. Když mezi nimi nebudou fintilové s rozsáhlou garderobou. Na zimní lyžovačku jsme tam uložili lyže našikmo a na ně zbytek haraburdí.
Autofotka týdne: Velikán Giugiaro zas postaví první ztracený koncept Hyundaie |
Sedí se vysoko, jako ve velké dodávce, shora koukáte i na honoraci ve Volkswagenech Transporter; a nad hlavou máte ještě spoustu místa. Skvělý je výhled ven, přední boční okna jsou jak u autobusu protažená až hodně dolů, takže zvenku vám ostatní koukají doslova do klína. Ta okna jsou tak vysoká, že se při stažení ani celá nevejdou do zaplechovaných boků dveří. Do kabiny je to dokonce dva schody nahoru. Jen nevíme, jak se bude interiér prohřívat v letním pařáku.
V nejautobusovějším provedení se sedí ve třech řadách po třech, pravda, ten vepředu uprostřed by měl být střízlík; když je toto místo volné, opěradlo se dá sklopit a je z něj obří odkládací plocha. Na výběr je ještě sedmimístná varianta interiéru (2+2+3). K mání je i jako třímístná dodávka pro živnostníky.
Umírněná moderna uvnitř
Vnitřku se daří souznít s ufonskou karoserií tak napůl. Pravda, dotykové všechno není ideální, ale funguje to v rámci možností dobře, je to přehledné, intuitivní. Velká středová dotyková obrazovka infotainmentu s úhlopříčkou 10,25“ je po chvilce tápání vcelku pochopitelná a její obsluhu si osaháte.
Jak je zevnějšek futuristický, interiér je spíš umírněná klasika moderních korejských aut. Spousta odkládacích schránek, kastlíků, prostorů, kapes, navíc všechny s rantlem, hrankou nebo víkem, takže se z nich nic nevysype, nevykutálí. Nevadí, že semtam je nějaký plast tvrdší a obyčejnější. Co nám vadilo? Trochu komplikovaně tvarovaný volant má výrazné kovové ozdoby, když auto přes noc vymrzne, studí do dlaní hodně dlouho, i když si zapnete vyhřívání věnce volantu; a ty ozdoby máte přesně v místech úchopu. Řazení automatu čudlíky si osaháte rychle, všechno je v dosahu, páčky i pár zbylých tlačítek má exaktní chod. Kamera hledící na zadní řady je super hračka, mikrofony a reproduktory k tomu usnadňují konverzaci a okřikování rozjívených harantů. Vnější 360° kamerový systém zas pomáhá při manévrování natěsno.
Ven je skvěle vidět, ale přeci jen za volantem hodně vnímáte velkorysou skoro dvoumetrovou šířku, na okresce normálního formátu tak dost často budete hodně brzdit, abyste se minuli s protijedoucím náklaďákem, busem nebo vyděšeným SUV. Nesedí se tu naštěstí jako ve VW T5 a T6 na předním levém kole jako v trambusu, ale jako v normálním osobáku, hlouběji v kabině za hlubokou přístrojovkou.
Nádherný Hyundai je v Česku. Výhody elektrického pohonu využívá na jedničku |
Boční a zadní elektricky ovládané dveře jsou hodně velké a těžké, to znamená, že s nimi mají elektromotorky hodně práce a chvilku (delší chvilku) jim to trvá.
Nepraktický stěhovák
Opravdu velkým „faulem“, jak se dnes říká, je špatná variabilita. Je to parádní rodinný intergalaktický koráb, ale stěhovací discipliny prostě nezvládne, jak se čeká. Sedačky v zadních řadách můžete jen posunovat, ale vyjmout je jak z „multivanu“ nejde. Což o to, zadní lavici posunete dopředu, takže je kufr fakt velký, vejde se tam europaleta. Jenže tím náznaky variability končí. Při posouvání lavic dvou zadních řad musíte trochu laborovat. Pro převážení velkých věcí jdou pouze sklopit opěradla, takže náklad zvedáte uvnitř ještě na čtyřiceticentimetrový sokl. V podlaze chybí jakékoli háčky, očka, uvazovací oka, malé úchytky vzadu u dveří jsou nanic. A navrch chybí jakýkoli, byť příplatkový kryt kufru. Suma-sumárum, korejští vývojáři měli tentokrát vzpomenout na své začátky, kdy semtam okoukli, co má konkurence – koupit Volkswagen Multivan, klidně v bazaru, a podívat se, jak na to.
Když už se podaří usadit posádku a uvázat zimní výbavu, aby vás za to rakouský policista nezlynčoval (bez legrace, je jen na posouzení policisty při silniční kontrole, zda se mu upevnění lyží, lyžáků a dalšího nákladu bude zdát dostatečné), budete z jízdy nadšení. Staria upaluje po dálnici klidně sto šedesát, absolutně neochvějně, jistě, suverénně. Překvapivě není citlivá na boční vítr a silueta naznačuje, že bude mít i dobrou aerodynamiku. To se projeví i na spotřebě – ta stodola jezdí za nějakých devět a půl litru. Na rakouské dálnici, kde můžete jet jen jako trotl nebo elektromobilista nejvýš stovkou, se vejdete do sedmi litrů. Když jezdíte pravidelně do Německa na dálnice uhánět stopadesátkou; než to tam zakážou a u nás oproti slibům zas nezavedou, pojedete za dvanáct.
Multivan je stále geniální dodávka na lidi. Víc nóbl, otročit už tolik nechce |
Ano, to auto jezdí na ropné deriváty. I když by kosmický vzhled naznačoval, že by to mohl být elektromobil. To je další důkaz suverenity Hyundaie. Tak neotřelý design, o kterém se mluví a budí pozdvižení, skrývá tradicionalistický naftový pohon (mimo Evropu má dokonce benzinový šestiválec 3,5 litru). A sedí mu skvěle, střotřicetikilowattový čtyřválec 2,2 litru je naftově slyšet i po zahřátí. Je to ale i hlavně tím, jaká je to krabice, ta pak funguje jako ozvučnice. Měničový automatický osmikvalt v určitých situacích – typicky rychlých táhlých okreskových stoupáních – častěji řadí, chvílemi zarázuje, celkově jsme k němu ale výhrady neměli. Základní provedení starie má šestistupňový manuál, za příplatek je pohon všech kol.
Není to trhač asfaltu, sil má akorát (430 Nm od 1500 otáček), dvanáctisekundový sprint na stovku je v kontextu kategorie slušný (auto váží 2,4 tuny), na dálnici se nezadýchá, při předjíždění taky ne.
I v zatáčkách se do doširoka rozkročených náprav (všechna kola mají nezávislé zavěšení, dodávka má vzadu listová pera pro větší nosnost) zapře a vykrouží je suverénně, samozřejmě v rámci discipliny motorizovaných stodol. Ve městě se zas hodí velký rejd. Podvozek je komfortní, rázování od kol tlumí elasticky, pneumatiky zůstaly u rozumné velikosti 235/55 R18. Za suverenitou a kultivovaností v jízdních disciplinách vězí to, že technický základ (platforma) si Staria vypůjčila od velkého povedeného SUV Hyundai Santa Fe. Díky zakulacené karoserii má ten autokar ufonů výbornou aerodynamiku, hluk na dálničním limitu je opravdu nízký, neruší ani svist od zrcátek.
Osobní staria startuje na 949 990 korunách, třímístná dodávka je od 739 990 korun, to jsou v porovnání s Volkswagenem nebo Mercedesem V skvělé ceny, a stále míň než za Toyotu Proace Verso. Peugeot, Citroën a Opel jsou s přechodem na elektrický pohon mimo hru.
