Je těžké to podat tak, aby to nevyznělo ironicky, ale jedním z oficiálně nejsilnějších motivů pro zavádění elektromobility v USA je ochrana klimatu. Proč ironicky, když klimatická změna je zřejmá hrozba? Je. Ale svými projevy výrazněji ohrožuje právě auta na baterky, které mají onu klimatickou změnu umenšovat.
Dokládají to i události z Floridy, kudy se v posledních dnech letošního září ničivě prohnala tropická cyklona. Hurikán Helene dohromady napáchala škody za 38,5 miliard dolarů. Svou ničivostí se přiblížila tragickým rekordům, bouři Maria z roku 2017 a ztrátami na životech připomněla Katrinu z roku 2005. O tom, že se k pobřeží Floridy blíží, se naštěstí díky předpovědím počasí vědělo. Připravit se na vítr v extrémech o síle až 220 kilometrů v hodině tak mohli obyvatelé předem.
Zvláštní rady se od záchranných složek dostalo majitelům elektromobilů. Bylo jim doporučeno, aby svá auta zaparkovali mimo dosah záplav a rozlivu vody, ideálně někde na kopcích.
Což se ve státu, jehož průměrná nadmořská výška činí 105 metrů nad mořem – a průměr Miami a dalších hustě zasídlených regionů činí jen 1,8 metrů nad mořem – lépe řekne, než udělá.
To doporučení přitom nevzešlo z nějaké jižanské škodolibosti nebo osobního protivenství vůči majitelům elektromobilů, ale vycházelo z dlouhodobých zkušeností příslušníků regionálních hasičských sborů, kteří v posledních letech opakovaně museli po cyklónách, bouřích a hurikánech řešit kromě záchranářské klasiky i „neuhasitelné“ požáry aut na baterky.
Jak to? Elektromobily s lithium-iontovými bateriemi se mohou vznítit, pokud se jejich baterie zkratují a začnou se nekontrolovaně zahřívat. Pokud se teplo začne šířit, může to vyvolat řetězovou reakci, jejímž výstupem bude tzv. tepelný únik. Jinými slovy, elektromobil začne hořet.
Nejde o nový fenomén.
O tom, že bateriím elektromobilů pobyt ve stojaté vodě neprospívá, se ví už dávno. Na Floridě tento poznatek jen rozšířili o poznání, že slaná voda je pro baterie ještě o něco horší. To proto, že baterie může vzplanout i dlouho po opadnutí záplavové vody, protože i po odpaření v nich může zůstat sůl, která může vést elektřinu.
Když přijde velká voda, bude hořet
Jak často k něčemu takovému dochází? Americký Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) vede tento ohnivý fenomén v patrnosti od roku 2012 a hurikánu Sandy. Přesné statistiky nad rámec toho, že k požáru baterie skutečně může dojít, ale nezveřejňuje.
Floridští hasiči k tomu prozrazují jen tolik, že v během hurikánu Ian (ze září roku 2022) byla „kompromitována izolace“ pěti tisícovek elektromobilů, a šestatřicet z nich pak vzplálo plamenem. A že během loňského srpnového hurikánu, Idalia, který nebyl ani tak vydatný, těch požárů aut bylo o něco víc.
V tomto kontextu, při představě hasičů, kteří musí vysvobozovat lidi postižené záplavami, obnovovat průjezdnost cest a probíjet si cestu do zdevastovaných oblastí – a navíc ještě řešit požáry elektromobilů – se už jeví ona doporučení o přeparkování aut na baterky do vyšších nadmořských výšek o něco pochopitelnější.
Že požáry elektrických vozidel jsou vzácný, ale přesto problém, zmínil v souhrnu preventivních doporučení i floridský guvernér Ron DeSantis. A automobilka Tesla neopomněla rozeslat svým klientům z Floridy další dobrou radu: pokud se snad jejich auto ocitlo na chvíli pod vodou, bude lepší ho po hurikánu odtáhnout alespoň patnáct metrů od staveb a čehokoliv hořlavého, alespoň dokud ho neprohlédne servisní mechanik.
Mrznoucí Amerika hřbitovem elektromobilů, odtahovky mají žně |
Nejde o maličkost. Florida má v rámci USA druhý nejvyšší počet registrovaných elektromobilů. Okolo čtvrt milionu, a čísla dál rostou.
Jenže ani hurikánů a bouří tu i vzhledem k probíhajícím klimatickým změnám moc neubývá. Spíš naopak.
Špatný stát pro elektromobilitu
V dosahu vln hnaných vcelku průměrnými bouřemi, které mohou navýšit rozliv o 150 centimetrů, se tu nachází 1,3 milionu domácností. Celkem 2,4 milionu lidí. Mezi nimi pochopitelně i majitelé elektromobilů. A jen pro představu, předpovědi meteorologů před hurikánem Helene zmiňovaly, že by to extrémní vlnobití v rizikových oblastech na severozápadě a jihu státu mohlo dosahovat až šesti metrů.
Ti, co by raději chtěli včas přeparkovat, tedy mnoho možností v okolí svého bydliště neměli.
Na velmi členitém a do nížinatého vnitrozemí se prolamujícím pobřeží Floridy, dlouhém 13 500 kilometrů, přitom leží přes tři tisícovky sídel. A prakticky žádné z nich není před vodou z bouří a hurikánů s jistotou chráněné.
Skoro polovina majitelů elektromobilů v USA už auto na baterky nechce |
Hodí se také doplnit, že kvůli tání ledovců se hladina při pobřeží Floridy za posledních sedmdesát let zvýšila o dvacet centimetrů, a dál – tempem asi 3,4 milimetru ročně – přirůstá. A pokud opravdu dojde k naplnění lehce katastrofických vizí klimatických scénářů, bude hladina moře na Floridě v roce 2050 o dalších třicet centimetrů vyšší.
Pokud by mělo dojít k nějaké katastrofické události, majitelé elektromobilů nebudou mít asi jinou možnost, než svá auta kvůli povodním přeparkovat na území úplně jiného státu. Vozy, které si pořídili kvůli umenšení klimatických změn, totiž nejsou s projevy klimatickým změn kompatibilní.