Hudba silně ovlivňuje to, jak řídíme. To není žádná novinka. Jsou skladby, které jsou pro cestu autem doslova dokonalé. A pak jsou ty, které jsou pro řízení vyloženě nebezpečné, protože dělají z řidičů agresivní, nepředvídatelné a rychlé jedince (žebříček skladeb najdete níže). Kromě hlasitosti a tempa má na naše řízení vliv také to, jakou hudbu za volantem posloucháme.
Pokud řidič v autě poslouchá svůj oblíbený žánr, často se stane, že se do skladby zaposlouchá, zpívá si a automaticky přestane věnovat pozornost dění na silnici, což ho může velmi rychle přivést do nebezpečné situace.
Hity, které ovlivňují řidiče nejvíce
Zdroj: Moneybarn |
Prokazují to výsledky průzkumu izraelské Ben-Gurion University, kdy testeři řídili své auto pod dohledem instruktorů a poslouchali svou oblíbenou hudbu. Celých 98 procent z nich se dopustilo řidičských chyb, v sedmnácti případech museli instruktoři zasáhnout do řízení. Druhá skupina řidičů poslouchala „řidičsky bezpečnou“ hudbu (soft rock či lehký jazz). Chybovalo 77 procent z nich, ale instruktor nemusel ani jednou zasáhnout do jejich řízení.
Různé žánry působí odlišně na muže a ženy. Překvapivě nebezpečný je hip-hop, který u obou pohlaví jednoznačně zvyšuje úroveň agresivity. Citlivěji na něj pak reagují ženy, které ve srovnání s muži při jeho poslechu častěji prudce brzdí či akcelerují. „Ženy jezdí rychleji i při poslechu taneční hudby, naopak muži oproti ženám významněji zrychlují při poslechu heavy metalu,“ upozornil dopravní expert z Platformy Vize0 Roman Budský.
Výsledky studie společnosti Moneybarn si přečtěte ZDE |
Heavy metal je do auta opravdu tvrdý oříšek. Jeho poslech obecně zvyšuje pravděpodobnost bezohledného chování za volantem, stejně jako hard rockové skladby. Mladé řidiče zase velmi silně ovlivňuje techno, které u nich zvyšuje agresivitu.
Řidiči, kteří se nad hudebním vkusem svých kolegů ušklíbnou s tím, že za volantem poslouchají pouze vážnou hudbu, která není agresivní, však také nemají vyhráno. Podle expertů z kanadské Newfoundland’s Memorial University se ukázalo, že poslechu vážné hudby projevují obě pohlaví sklon k nevyzpytatelnému chování za volantem.
Hudba jako lék na stres venku
Hudba může být prospěšná v době, kdy řidiči musí řešit náročnější dopravní situace: například hustý provoz a dopravní zácpy. Snižuje stres, napětí a pocit nudy, dokáže člověka probrat. „Poslech hudby také může zlepšovat koncentraci řidičů na řízení a řešení dopravních situací,“ dodal Budský.
Ale ne každá skladba zlepšuje řidičovu kondici. Nejbezpečnější jsou skladby, jejichž tempo odpovídá srdečnímu tepu, tedy 60 až 80 za minutu. Skladby rychlejší – s rytmem nad 120 za minutu – naopak nutí řidiče, aby jim věnovali pozornost, což ovšem odpoutá pozornost od dění na silnici. Řidiči, kteří poslouchají rychlou hudbu, mají tendenci podhodnocovat rychlost jízdy až o 45 kilometrů v hodině.
Pro okolí se tak velmi záhy stávají rizikovými – jezdí nepřiměřeně rychle, dělají myšky, častěji projíždějí červenou. To vše zvyšuje pravděpodobnost, že způsobí dopravní nehodu.
Oblíbená hudba nás může paradoxně ohrozit, protože se zaposloucháme a nevěnujeme pozornost dění na silnici. Ilustrační snímek
„Řidiči poslouchající rychlé skladby mění jízdní pruhy dvakrát častěji než řidiči poslouchající klidnou hudbu či preferující vypnuté rádio při řízení. Také jezdí o bezmála deset kilometrů v hodině rychleji. Rychlá hudba může zvýšit tempo konání za volantem, současně však zvyšuje pravděpodobnost chybového jednání,“ dodal Budský. Více jsme k tématu psali zde.
Když to v autě „osolíte“
Výzkumy také potvrdily dávno známý fakt: hlasitá hudba je nebezpečná, především pro mladé řidiče, problém má 93 procent z nich. Při poslechu hlasité hudby se reakční doba řidiče prodlužuje o pětinu. Referenční hranicí pro definici hlučného poslechu je 95 decibelů, což odpovídá hluku výkonnější sekačky na trávu.
„Pokud řidič preferuje hlasitý poslech, může snadno přeslechnout výstražnou policejní sirénu či klakson jiného řidiče varující před nebezpečím,“ dodal Budský.
