

Návštěvníky Dne Jana Kubiše v Památníku národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech nejvíce lákal jen na jeden den (sobotu 24. května) vystavený opravený automobil říšského protektora Reinharda Heydricha. Pozornost přitahoval i originál Kubišova dopisu nebo věci z pozůstalosti po parašutistovi Oldřichu Dvořákovi.
Autor: ČTK
„Na letošní pátý ročník akce přišlo kolem tisícovky lidí,“ řekl ředitel Oblastního muzea Praha-východ Vlastislav Janík. Památník, který připomíná především události druhé světové války, muzeum spravuje.
Autor: ČTK
Restaurovaný Mercedes-Benz 320B (W 142 II.) z roku 1937, který patří soukromému majiteli, prošel řadou posouzení expertů. Jeho renovace skončila nedávno a nyní to bylo jeho první představení pro veřejnost. Pozornost poutalo i představení nové knihy Jaroslava Čvančary o československém odboji nazvané Někomu život, někomu smrt 1942.
Autor: ČTK
Památník sídlí v obci v takzvaném horním zámku, ale zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich obýval zdejší takzvaný dolní zámek, který patří soukromému majiteli. Z něj vyjel Heydrich do Prahy i 27. května 1942, kdy českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš na něj spáchali atentát. Útok v pražské Libni přežil, ale o týden později podlehl následné infekci.
Autor: ČTK
Ředitel Památníku Lidice, historik Eduard Stehlík, už dříve řekl, že odborníci na Heydrichově autě našli asi 50 specifických znaků pro identifikaci původu vozu. Mimo jiné se jedná o patrné poškození auta v pravé zadní části, kde explodovala Kubišova bomba nebo poškození dveří na straně, kde seděl Heydrich. Informaci o původu vozu naopak zpochybnil majitel Muzea veteránů Slatinice Aleš Sobek.
Autor: ČTK
Na světě je několik mercedesů, jejichž majitelé tvrdí, že právě v tom jejich atentátníci Josef Gabčík a Jan Kubiš smrtelně zranili Reinharda Heydricha. Nepodařilo najít žádné záznamy o výrobních číslech vozů, které v Praze sloužily. Nepomůže ani poznávací značka. Prominentní nacista totiž auta střídal, používal však stále stejnou tabulku SS-3.
Autor: ČTK
Mercedesu s typovým označením 320 stuttgartská automobilka představila na berlínském autosalonu v roce 1937. Patřil do kategorie středně velkých vozů, nad ním stál ještě „grosser“, obří reprezentativní limuzína s osmiválcovým motorem. „Třistadvacítka“ si vystačila s šestiválcem o objemu 3,2 litru a relativně skromném výkonu 78 koní.
Autor: ČTK
Památník jednou za rok vystavuje originál dopisu Jana Kubiše z 12. května 1942, k vidění byla též replika šifrovacího stroje Enigma. Nechyběla současná i historická vojenská technika, několik prezentací či přednáška o veliteli výsadku Silica-North. Fronta se od rána stála také na virtuální realitu, prostřednictvím které mohou lidé vidět útok na Heydricha očima všech hlavních aktérů.
Autor: ČTK
Automobilka model 320 pravděpodobně vyvíjela bez nějakých postranních úmyslů jako civilní vůz, reálně se ale toto auto stalo symbolem strachu z nacistů. Ze sedmi tisíc kusů, které Mercedes-Benz vyrobil do roku 1942, jich dvanáct set putovalo k armádě a dalším státním složkám. Tam se auto stalo oblíbeným právě mezi vyššími důstojníky a představiteli režimu. Bylo pohodlné, robustní a spolehlivé.
Autor: ČTK
Když nacističtí vyšetřovatelé zaznamenávali okolnosti atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, postupovali s pověstnou německou precizností. Spousta fotografií, spousta detailů. Na jeden však zapomněli. Výrobní číslo auta. Tato maličkost stojí za tím, že s Heydrichovým osudným mercedesem je to trochu jako s obrazem Mony Lisy ve filmu Císařův pekař – Pekařův císař. Adeptů na „pravost“ je hned několik.
Autor: ČTK
Většinu automobilů Mercedes-Benz dodal jako uzavřené vozy, jen pár desítek vyrobil v otevřené specifikaci na prodlouženém podvozku jako Heydrichovo osudné auto. Protektor měl zřejmě stejných vozů k dispozici několik. Ověření pravosti konkrétního auta by tedy mělo být snadné. Ovšem jen teoreticky. Ve skutečnosti se zatím nepodařilo najít žádné záznamy o výrobních číslech vozů, které v Praze sloužily. Nepomůže ani poznávací značka. Prominentní nacista totiž auta střídal, používal však stále stejnou tabulku SS-3.
Autor: ČTK
Jsou známé tři vozy, které titul auta, v němž byl smrtelně zraněn Reinhard Heydrich, nárokují. Jedno je ve sbírce Národního technického muzea, další - tedy třetí - se objevilo v Dánsku. Od osmdesátých let jej vlastnil sběratel Lauritz Lauritzen, který při renovaci pojal „podezření“, že by mohlo jít o Heydrichův mercedes. Shromáždil k tomu spoustu indicií, ale žádný důkaz; v roce 2015 auto prodal neznámému kupci.
Autor: ČTK
Auto získal královéhradecký podnikatel Vladimír Macek už před dvaceti lety. Našel jej ve zuboženém stavu na špalcích v pardubické stodole. Renovaci dokončil po osmnácti letech letos v dubnu.
Autor: ČTK
Opravený automobil říšského protektora Reinharda Heydricha v Památníku národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech v rámci 5. ročníku Dne Jana Kubiše, 24. května 2025, Panenské Břežany.
Autor: ČTK
Opravený automobil říšského protektora Reinharda Heydricha v Památníku národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech v rámci 5. ročníku Dne Jana Kubiše, 24. května 2025, Panenské Břežany.
Autor: ČTK
Bomba, která podle dobových fotek „srolovala“ půl zadního blatníku a měla takovou sílu, že střepiny pronikly až do kabiny a zranily Heydricha skrz sedačku.
Autor: ČTK
Opravené Heydrichovo auto prokazatelně ještě dlouhé roky po válce jezdilo v Československu. „Po válce ho zabavila Státní bezpečnost a používala ho až do roku 1953, kdy automobil převezli do vojenských skladů převedených později pod Zbrojovku Přelouč. V roce 1960 jej za výhodnou cenu odkoupil příslušník ozbrojených složek Josef Novák a někdy v 70. letech minulého století skončil unikátní vůz ve zmíněné stodole,“ napsal SeznamZprávy.
Autor: ČTK
Opravený automobil říšského protektora Reinharda Heydricha v Památníku národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech v rámci 5. ročníku Dne Jana Kubiše, 24. května 2025, Panenské Břežany.
Autor: ČTK
Mercedes Reinharda Heydricha po atentátu.
Autor: Profimedia.cz
Heydrichův mercedes těsně po atentátu
Autor: Archiv Jaroslava Čvančary
Dnes už neexistující křižovatka v Libni, kde 27. května 1942 v 10:35 parašutisté zaútočili.
Autor: Archiv Jaroslava Čvančary
Zatáčka z jiného úhlu pohledu. Touto dobou už byl Heydrich podle všeho v péči lékařů. Měl zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu. Kolem dvanácté hodiny, asi 90 minut po útoku, obdrželo zprávu o incidentu gestapo následované Karlem Hermannem Frankem a Adolfem Hitlerem. Toho novinka rozlítila a vydal pohlavárům zákaz cestovat v otevřených autech.
Autor: Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Mercedes 320B, ve kterém seděl Reinhard Heydrich v době atentátu. U vozu stojí historik Jaroslav Čvančara.
Autor: Jan Gazdík, MF DNES
Mercedes 320B, ve kterém seděl Reinhard Heydrich v době atentátu. U vozu klečí historik Jaroslav Čvančara.
Autor: Jan Gazdík, MF DNES
V roce 2009 se ve východních Čechách našel další Mercedes 320 typu Kabriolet B. Jeho poškození podle odborníků odpovídají tomu, co by se s vozem stalo, kdyby u pravého zadního kola vybuchl granát.
Autor: Jan Gazdík, MF DNES
Mercedes 320B, ve kterém seděl Reinhard Heydrich v době atentátu. U vozu stojí historik Jaroslav Čvančara.
Autor: Jan Gazdík, MF DNES
Mercedes 320B, ve kterém seděl Reinhard Heydrich v době atentátu.
Autor: Jan Gazdík, MF DNES
Dánský vůz se s tím Heydrichovým shoduje v detailech, které podle majitele Lauritzena vznikly v mannheimské dílně. Od ostatních vozů svého typu se liší třeba umístěním směrových světel na vrcholu předního blatníku nebo dvoudílným předním nárazníkem.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Lauritz Lauritzen od roku 1980 opravoval starý mercedes 320. Je si jistý, že v něm v květnu 1942 cestoval říšský protektor Reinhard Heydrich, na kterého v pražské Libni zaútočili parašutisté.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Lauritzen automobil koupil v roce 1980, poprvé se v něm mohl projet o 11 let později. V tu chvíli si podle svých slov všiml ohnuté hřídele pravého zadního kola – v místech, kde už při koupi věděl o několika dobových opravách a vyměněných dílech.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Lauritzen prý zpočátku vůbec nepřemýšlel o tom, komu jeho mercedes v minulosti patřil. Podobnosti s Heydrichovým kabrioletem si v 90. letech všiml novinář dánské veřejnoprávní televize DR.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Dánský majitel žádal automobilku Mercedes o bližší informace k historii svého vozu. Německá firma však odpověděla, že vůz s jeho číslem podvozku nikdy nezamířil do komerčního prodeje.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Mercedes podle Lauritzena vyrobil 34 podvozků tohoto typu, na který poté montoval 10 různých typů karoserie. Pouze jeden vůz typu Kabriolet B však prý automobilka poslala do Mannheimu, kde získal bohatou nadstandardní výbavu.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Právě tyto nadstardardní prvky z mannheimské dílny slouží Lauritzenovy jako hlavní argument, proč by právě jeho mercedes měl být tím Heydrichovým. Část doplňků, které našel na svém voze, podle něj odpovídají fotografiím Heydrichova auta po atentátu.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Mercedes 320 stojí v Lauritzenově garáži v Severním Jutsku od roku 1980. Po 35 letech majitel svůj vůz posílá do dražby.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Pohled pod kapotu vozu Mercedes 320, který podle dánského majitele Lauritze Lauritzena používal Reinhard Heydrich.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Za jeden z nejdůležitějších důkazů o tom, že Reinhard Heydrich v den atentátu cestoval právě jeho vozem, považuje Lauritzen původní vrchní kryt palubní desky. Dvěma podlouhlými otvory proudil od motoru horký vzduch, aby nenamrzala přední okna. Podle Lauritzena jde o typický nadstandardní díl z Mannheimu, který by měl mít pouze jeden vůz typu Mercedes 320 kabriolet B. A kromě Lauritzenova auta ho měl údajně i ten Heydrichův, upozorňuje Dán s odkazem na dobové snímky.
Autor: iDNES.cz
Součástí nadstandardní výbavy Heydrichova mercedesu byla stínítka za předními okny. Od počátku je měl i Lauritzenův vůz, což majitel dokládá otvory v původních rámech.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Na fotografiích poničeného Heydrichova mercedesu Lauritzena zaujal i vzhled madel zavazadlového prostoru. I ta pocházejí z Mannheimu, tvrdí Dán a poukazuje na totožná madla svého vozu. Další detail se naopak nezachoval - mercedes měl podle Lauritzena v karoserii zabudovaný držák na poznávací značku pod skleněným krytem. Jeho pozůstatky majitel podle svých slov našel, ale musel ho oželet, aby mohl autem jezdit. Podle dánských předpisů nesmí být poznávací značka překrytá, a to ani sklem.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Heydrichovo i Lauritzenovo auto údajně sdílejí rovněž nepatrný detail na bočním stupátku. Sloužil k očištění obuvi pasažérů.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Lauritzen upozorňuje také na boční okénka, která na jeho mercedesu postrádají kovový rám. Ten podle něj nemělo ani Heydrichovo auto.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz
Některé z původních dílů, které musel Lauritzen vyměnit, zůstaly uložené v jeho klejtrupské garáži.
Autor: Michal Bělka, iDNES.cz