Mít tak o kolečko víc!
Globální družicový polohový systém, GPS, je v principu docela prostá záležitost. Tam někde nahoře krouží hejna satelitů, družic, jimiž vysílaný signál umožňuje malým elektronickým radiovým zařízením ve voze vypočítat vaši polohu s přesností na desítky až jednotky metrů. Co ale dělat, když z tohoto systému vynecháme satelity, signály i elektronická zařízení? Buď sáhnout po mapě a kompasu, vypomoci si sextantem či triangulací bodů, koukat na hvězdy anebo se prostě jen doptat na cestu. Při řízení to ovšem moc praktické není.
Proto také v roce 1909 spatřila světlo světa Živá mapa pana J. W. Jonese. Šlo o sérii papírových disků, koleček s předtištěnými názvy ulic, měst, důležitých orientačních bodů podél silnic a naznačených změn směru. Vypadalo to podobně jako zmenšené Kolo štěstí z populární televizní soutěže. Jen tedy, že jednotlivé výseče byly různě široké. Podle vzdáleností mezi jednotlivými body. Protože celá ta Živá mapa byla propojená s tachometrem a svým pomalým otáčením vám pevná šipka naznačovala, kde na trati se právě nacházíte.
Ano, byla to mapa pro jednosměrné cesty bez zajížděk, hezky z bodu A do bodu B. Ovšem v době, kdy nějaké značení měst nebo silnic bylo víc než chabé, působila skoro zázračně. Živá mapa vám po třiatřiceti kilometrech cesty z Bostonu například ukázala „U železničního mostu odbočte vlevo“, takže jste cestou do Concordu skutečně nezabloudili. Ta orientace na základě ujetých kilometrů byla opravdu velkou pomocí pro řidiče.
Samozřejmě, pokud byste chtěli realizovat delší vyjížďku, museli jste mít disků celou sadu, a průběžně je měnit. A taky, když vaše cesta nezačínala v počátečním bodě disku, museli jste manuálně papírové kolečko přetočit na svůj start.
Živá mapa pana J. W. Jonese (původně to byl pojišťovák z Phoenixu) se bohužel stala obětí pokroku. Silniční síť se v prvních desetiletích dvacátého století ve Státech rozrůstala tak bouřlivě a dynamicky, že často zastarala, ještě než jste dorazili do cíle. Jedna aktualizace stíhala druhou, tisk nových sad navigačních koleček jel naplno, ale proměnlivé situaci v terénu to nestačilo.
Mapa nedokázala držet krok s rychlými změnami v orientačních bodech na svých discích a s novými trasami, a tak ve dvacátých letech pan Jones zavírá krám.