Nová formule se v létě představí na závodech nejen v Česku, ale i na okruzích v Maďarsku a Chorvatsku.
Závody studentských formulí mají od 80. let minulého století tradici v USA, v Evropě studenti závodí se svými monoposty od roku 1998. Po celém světě pracuje na své formuli asi 500 univerzitních týmů. Na závodech odborná porota posuzuje návrh a provedení vozu, přičemž se klade důraz na bezpečnost, následují testy jízdních vlastností, jejichž vrcholem je okruhový vytrvalostní závod na 22 kilometrů zahrnující výměnu pilotů a sledování spotřeby.
Závody jsou rozděleny na statické a dynamické disciplíny, ze kterých tým získává určitý počet bodů. Vítězem se stane ten, kdo získá nejvíce z 1 000 možných bodů.
V první fázi statických disciplín každý tým prezentuje konstrukční řešení a vyspělost technické stránky svého návrhu. Na straně ekonomické se představuje byznys plán sériové výroby a analýza nákladů.
V dynamických disciplínách se týmy utkají v akceleračních soubojích obecně známých jako drag race, průjezdu dráhy ve tvaru osmičky a autokrosu, které prověří celkovou ovladatelnost vozidla.
Cílem projektu je vzdělávat budoucí automobilové konstruktéry a inženýry. Z českých týmů dosahují v celosvětovém měřítku největších úspěchů studenti z ČVUT s vozem CTU CarTech a studenti České zemědělské univerzity v Praze. Na liberecké strojní fakultě vznikl konstruktérský tým v roce 2015, první závodní formuli studenti představili o dva roky později. „Na svém kontě už mají závodní monoposty Elišku, Markétku, Aničku a Klárku,“ dodal mluvčí univerzity Radek Pirkl.
Každý rok nová formule
Podle pravidel mezinárodní soutěže univerzitních týmů Formula Student musí každý rok závodit jiný vůz. Pro studentské týmy je to zároveň příležitost své monoposty vylepšovat.
Klárka má studenty navržený a vyrobený rám a karbonovou karoserii. Ta už není vyrobena jako jeden celek a díky tomu bylo možné optimalizovat jednotlivé prvky zvlášť. Ke zkonstruování karoserie tým využil technologii infuzní laminace, jež umožňuje vyrobit kvalitnější a tvarově složitější karbonové díly.
Klárka váží 229 kilogramů. Hmotnost pomohlo snížit využití 3D tisku, ten se uplatil především na mechanicky nenamáhaných částech. Například přírubách chladicího okruhu, uchycení displeje, s jeho pomocí je vyroben spojkový a plynový pedál nebo spojovací vložky do karoserie.
Formuli pohání řadový čtyřválec o objemu 600 kubických centimetrů ze závodního motocyklu Suzuki GSX-R. Vůz získal vyšší výkon díky tomu, že konstruktéři nahradili mechanickou sací klapku plně elektricky ovládanou. To mimo jiné umožní podřazování bez spojkového pedálu, a tak i dosažení lepších časů v dynamických disciplínách.
Klárka má oproti předchozím generacím libereckých formulí větší prostor pro řidiče. Nová konstrukce rámu rovněž umožňuje lepší rozložení váhy na podvozek díly optimálnějšímu uchycení zadního kola. Jiná je konstrukce těhlic i uchycení tlumičů. Tým poprvé využil jiného než sériově vyráběného chladiče. Ten konstruktéři nadimenzovali přesně pro potřeby vozu a nechali zakázkově vyrobit, čímž rapidně snížili hmotnost celého chladicího okruhu. Velkého vylepšení se dočkala elektroinstalace a práce s jízdními daty. Týmu to dopomohlo k lepší zpětné vazbě o vlastnostech vozu a následnému návrhu vozu nového.
Výroba Klárky vyšla přibližně na dva miliony korun. Zkonstruovat monopost by se nepodařilo bez vydatné pomoci sponzorů. Firmy univerzitní tým podpořily finančně i materiálně, poskytly vlastní know-how či zakázkově vyráběly jednotlivé díly. Fakulta strojní zase studentům umožnila využívat zázemí laboratoří, se stavbou pomáhalo týmu několik univerzitních expertů.
Na hybrid už mají díly
V současné době se v Liberci pracuje na páté formuli. „Už máme objednané díly,“ doplnil kapitán studentského týmu, který letos čítá 38 lidí. „Všechny fakulty, které na univerzitě jsou, máme v týmu zastoupené. Děláme to od nuly, od shánění peněz přes design, marketing, samotný návrh a stavbu,“ řekl Ondřej Macháček, který by se rád konstrukci sportovních vozů věnoval i po skončení studia na liberecké strojní fakultě. Formule bude mít zadní nápravu poháněnou benzinovým motorem značky Suzuki, přední kola budou mít každé svůj elektrický motor.
Stavba formule však není jen o sestavení dílů, studenti se také ušpiní, hodí se jim tak podle kapitána týmu zkušenosti z dílen. „Lidi, kteří přijdou z průmyslovky, umí většinou se soustruhem, s frézkou, vrtačkou, v nevýhodě bývají ti, kdo přicházejí z gymnázií, když ale někdo chce, tak ho to naučíme,“ poznamenal Macháček. Složitější díly je podle něj třeba zpracovávat i na CNC obráběcích strojích. „K těm máme přístup třeba prostřednictvím našich sponzorů,“ dodal.
Formule přijde na 2,5 milionu korun, letos je proti předchozím letům zhruba o 400 000 korun dražší právě kvůli elektrickému pohonu. Pomáhají sponzoři. Formule dokáže jet rychlostí až 95 kilometrů v hodině, o rychlost však podle studentů úplně nejde, na prvním místě je bezpečnost. „Každý, kdo se do týmu přihlásí, do toho jde s tím, že to chce někdy řídit, ale když se jde testovat a závodit, tak z toho mají všichni velký respekt,“ řekl vedoucí konstrukce a jeden z pilotů formule Ladislav Horálek.
