Společnost Ford Motor je držitelem 79 017 mezinárodních patentů, přičemž v současnosti je 42 657 z nich aktivních, platných. Takže by se mohlo zdát, že v tom zástupu za dlouhá léta sestřádaných inovací a zlepšováků se jeden další patent hravě ztratí.
Jenže ten, který byl zveřejněn 18. července (pod označením US 2024/0239352 A1), se postaral o pořádný rozruch. Proč? Pokud by byl dotažen do svých důsledků, mohly by s jeho pomocí vozy Ford, nejspíš zcela bez vědomí svých majitelů, začít donášet dopravní policii.
Kdykoliv, nepřetržitě, nesmlouvavě by dokázaly udávat ostatní řidiče překračující na silnicích rychlost.
To, že si Ford patent takové technologie nechal uznat – ve skutečnosti žádost o uznání patentu vyplnili jeho právní zástupci už 12. ledna 2023, letos v červenci byla teprve oficiálně vypořádána a zveřejněna – ještě neznamená, že má americká automobilka v plánu své vozy hned zítra přestavět na motorizovanou armádu udavačů.
Rozkreslení principu Systému a metod pro zjišťování překročení rychlosti tak, jak jej vyžaduje patentová přihláška.
Pokud všichni budou dodržovat předepsanou rychlost, nic se vlastně nestane, tvrdí patent označený číslem US 2024/0239352 A1.
Patent je jen právní pojistkou nápadu, jehož hodnota se teprve ukáže. Nápadu, s nímž zrovna tak mohl dříve nebo později přijít nějaký jiný vynálezce. Ve své podstatě naznačuje spíš teoretickou možnost, ne nutně cestu, kterou se chce Ford Motor vydat.
Ale to, čeho by mohly být ony Systémy a metody pro zjišťování překročení rychlosti schopny, právem děsí řidiče automobilů všech značek bez rozdílu.
Malých chyb, například trochu víc sešlápnutého pedálu plynu na rovném a přehledném úseku vozovky, se tu a tam dopustí každý. A prochází nám to, protože dopravní policie nebo radary zkrátka nejsou všude.
Jenže kdyby ta patentovaná technologie vešla do běžné praxe? Pak by se každé auto pohybující se po silnici automaticky stalo hlídačem všech ostatních automobilů.
Udávat budou všichni
V patentové přihlášce, kterou si Ford Motor podal u Úřadu Spojených států pro patenty a ochranné známky, je popsán princip následovně. Auta si navzájem pomocí senzorů sledují rychlost. Pokud jeden vůz zjistí, že vozidlo v jeho blízkosti překračuje povolenou rychlost, může ho pomocí palubních kamer vyfotografovat.
Zprávu s údaji o rychlosti, GPS poloze a snímky sledovaného vozidla by pak mohla být prostřednictvím internetového připojení odeslána přímo do nejbližšího policejního vozu anebo k monitorovacím jednotkám u silnice.
Výhody takové technologie? Využití osobních vozidel pro sledování rychlosti ostatních osobních vozidel by zkrátka policistům usnadnilo práci, protože by nemuseli spoléhat na identifikování překročení rychlosti v jednom místě a pak se rozjíždět k pronásledování.
Je jedno, jak ne-ukázněně jedete vy. Vaše auto by se už postaralo o nahlášení všech řidičů okolo, kteří rychlost překračují.
Balík s usvědčujícími důkazy o přestupku by dostali prakticky hotový, a provinilému řidiči by jen mohli poslat výzvu k zaplacení pokuty. Jeho adresu k registrovanému vozidlu totiž znají. Tady ale trochu pozor, finále s rozesíláním pokut už je v právním prostředí Spojených států amerických trochu komplikovanější a případnou implementaci technologie do praxe komplikuje.
Podle zákona totiž musí být policisté svědky překročení rychlosti – a není zřejmé, zda by nahodilý záznam o přestupku, pořízení z jiného vozidla, vůbec mohl posloužit jako uspokojující právní argument.
Teorie, naznačená podanou patentovou přihláškou, se tím ale zabývat nemusí.
Ford pravidelně podává patentové přihlášky na nové technologie v automobilech, z nichž ne všechny se dostanou do výroby. Nedávno se například pokusil patentovat „noční režim jízdy“, povinný pro všechna vozidla, včetně záchranných jednotek. Dá se odtušit, že zrovna takový model asi neprojde.
Ovšem návrh technologie Systému a metod pro zjišťování překročení rychlosti zneklidňuje tím, že by se někomu přeci jen zalíbit mohla. Ne nutně proto, že by po ní toužily samy automobilky, ale třeba proto, že by si její zavedení vynutily pojišťovny nebo skupiny za bezpečnost lobbujících aktivistů. Taková technologie, byť prozatím jen na papíře, je jako Pandořina skříňka. Nevíte předem, co z ní vypadne. Jen tušíte, že se to asi líbit nebude.
