Ukončení výroby čtvrté generace slavného Fordu se časově shoduje s výročím 29 let od zahájení výroby původního Mondea. Tři dekády existence tohoto modelu dobře ilustrují vývoj automobilového trhu i občasné tápání značky v Evropě. Celkově se prodalo na pět milionů kusů, loni se ale pro evropské trhy vyrobilo už jen deset tisíc mondeí.
První Mondeo v roce 1993 nahradilo dnes již legendární Sierru. Přineslo řadu radikálních změn v čele s přechodem na pohon předních kol a ve své době bylo výjimečné tím, že jako první vůz nabídlo ve všech verzích sériově airbag řidiče. Novináři tento skok vpřed ocenili titulem evropského auta roku 1994 a zákazníci se jen hrnuli. Ve Velké Británii se pořízení Mondea stalo vyjádřením úspěchu (podobný status u nás v té době měla Mazda 626) a celoevropsky se prodávalo přes 300 tisíc kusů ročně.
Tyto výsledky se už nikdy nepovedlo zopakovat. Druhá generace z roku 2001 i ta třetí uvedená do prodeje v roce 2007 přinesly zásadní pokrok, prodeje ale dlouhodobě klesaly. Nejnovější provedení pak bylo od počátku svým způsobem prokleté. Dobrý úmysl nabízet v Evropě a USA stejný vůz (na druhé straně Atlantiku pod názvem Ford Fusion) přinesl evropské divizi jen samé komplikace.
Současný model se představil na autosalonu v Detoritu v roce 2012 a v Evropě se měl začít prodávat v létě 2013. K prvním zákazníkům se ale nakonec dostal až na podzim 2014 – ve stejnou dobu jako klíčový konkurent VW Passat B8. Ford tedy kvůli váhání ztratil výhodu časového náskoku a novinku do prodeje uváděl jako již lehce okoukaný model. Mnoho zákazníků kvůli tomu přešlo právě k Volkswagenu nebo dokonce k prémiovým značkám a Ford tuto chybu už nikdy nepřekonal.
Zdržení bylo způsobeno komplikacemi při dolaďování evropské verze a také rozhodnutím na poslední chvíli přesunout místo výroby. Továrna v belgickém Genku byla uzavřena a čtvrtá generace se narychlo stěhovala do Valencie, kde do té doby vyráběli menší a levnější Fiesty a C-Maxy. Mimochodem, Ford oznámení o konci továrny v Genku s netaktností, která těžko hledá srovnání, oznámil přesně na 50. výročí jejího otevření.
Tvrdí se, že španělská výroba se zpočátku potýkala s kvalitou, zejména u laků. V posledních dvou letech pak prodejci Fordu ztratili poslední argumenty, když automobilka oficiálně potvrdila, že Mondeo nechá v tichosti dožít bez nástupce. I proto se loni dle dostupných statistik prodalo více kusů, než kolik bylo vyrobeno. V době obecného nedostatku aut dealeři doprodávali starší skladové zásoby.
To ale nebyly jediné přešlapy, kterých se Ford dopustil. Nejen našince musela iritovat snaha automobilky prodávat i Mondeo s litrovým tříválcem EcoBoost. Podrobnější statistiky sice nejsou k dispozici, za vše ale hovoří fakt, že tento motor z výrobního programu zmizel po třech letech.
To čtyřválcové motory byly sice zcela nové, avšak ve srovnání s předchůdcem nenabídly kromě čistších emisí nic navíc. Zájemci o automat se místo dvouspojkové převodovky museli spokojit s klasickým měničovým automatem, který byl v zájmu úspor výrobních nákladů společný s americkým Fusionem, spotřebu benzinu ale zvýšil o litr.
Nové trendy mezi auty: tříkolka těží bitcoiny a šlapohyb pro primátora Hřiba |
Dále Ford zaspal s příchodem naftové čtyřkolky – před osmi lety už tuto možnost nabízeli všichni konkurenti, od kterých to zákazníci očekávali. Mondeo mělo tuto možnost nabídnout o generaci dříve... Pokrokový hybrid zase dostal do vínku dvoulitr s relativně slabými jízdními výkony a dlouho byl dostupný jen s nejméně oblíbenou karoserií sedan. Přechod na verzi kombi v roce 2019 bohužel nepřinesl nasazení výkonnějšího 2,5litru z tehdy zcela nové Kugy a k obratu v prodejních výsledcích tedy dojít nemohlo ani teoreticky.
Sluší se ale dodat, že i bez těchto přehmatů by Mondeo těžko čekala zářná budoucnost. Prodeje klasických vozů střední třídy dlouhodobě klesají a mezi prémiovými značkami se dokážou výrazněji prosadit jen Volkswagen Passat a Škoda Superb. Zájem zákazníků se přesouvá k SUV a automobilky jsou vedle toho v této cenové a velikostní kategorii nuceny nabízet elektromobily. Výsledkem je, že prodeje ve střední třídě od roku 2000 klesly o 80 %, jak uvedl mluvčí Fordu pro odborný magazín Automotive News Europe.
S Mondeem je tedy v Evropě konec, příbuzný Fusion se v USA dokonce poroučel už před dvěma lety. Oba modely by měl výhledově nahradit blíže neupřesněný crossover s vyhlídkami na lepší prodeje (nebo alespoň větší marže). Pátá generace Mondea vyrostla o deset centimetrů těsně pod pětimetrovou hranici, představila se letos v březnu v Číně jako benzinový turbodvoulitr a prodávat se bude jen v Číně (čtěte zde).
Do čtyř let bude většina fordů v Evropě na elektřinu, od 2035 všechny |
Pro španělskou továrnu konec Mondea ale nic zásadního neznamená. Ford totiž investuje necelých 30 milionů eur do rozšíření zdejší výroby baterií a hybridních systémů. Ty míří mimo jiné do zde vyráběného SUV Kuga. Poněkud paradoxně se ve Valencii i nadále vyrábí od Mondea odvozená dvojice MPV S-Max a Galaxy, která v loňském roce přešla výhradně na hybridní pohon převzatý z Kugy. Dalším zde vyráběným modelem je užitkový Transit Connect, který na rozdíl od osobní verze Tourneo zatím nedostane novou generaci odvozenou od Volkswagenu Caddy.
Ford v současnosti žádnou nostalgií netrpí a naopak hledí odvážně do budoucnosti. Tu vidí především v elektrifikovaných modelech a užitkových vozech, na těchto základech staví své plány pro následujících 12 let (více čtěte zde).
Celosvětový ford. Dva pokusy, dva nezdaryJméno Mondeo je odvozeno od latinského slova „mundus“, které znamená svět. Tím se měl zdůraznit záměr prodávat tento vůz v Evropě i v USA. Americký model ale nakonec dostal název Ford Contour (a Mercury Mystique) a americká divize Fordu si ho upravila do té míry, že z vnějších dílů zůstaly shodné jen skla a zrcátka. Úspěch to ale nepřineslo: skelet karoserie byl v Evropě i USA shodný, a tak šlo na americké poměry o příliš malé auto, které skončilo bez přímé náhrady. O dvě dekády později byl plán promyšlenější. Návrh čtvrtého Mondea a druhé generace amerického Fusionu vznikal ve spolupráci amerických a evropských designérů, technické detaily se pak ladily podle lokálních požadavků. Přesto se nešlo vyhnout kompromisům, které podryly potenciál vozu. Benzinové verze v Evropě se musely spokojit s pomalejším a méně účinným měničovým automatem, Američané zase místo většiny atmosférických motorů dostali naservírován evropský downsizing. A protože se myslelo i na čínský trh, kvůli tamním daňovým kategoriím se objem nové generace hlavního benzinového motoru EcoBoost musel zmenšit z 1,6 na 1,5 litru. |
