Je to přirozený vývoj. Vždyť ani v Londýně už nejezdí staré double-deckery AEC Routmaster, ani mnohé mladší vozy. Hlavní roli v ulicích britské metropole přebírají hybridní moderní autobusy New Routmaster. A i klasické černé taxíky čeká změna, dieselové modely značky LTI mají být postupně nahrazovány novými rovněž hybridními (nebo i čistě elektrickými) alternativami.
V Manile ale teď aktuální změna budí vášně. Symbolem Filipín jsou vozidla označovaná jako jeepney. Jsou to prazvláštní pestrobarevné dodávky, které mají svůj původ po druhé světové válce. Tehdy začali podnikavci využívat přebytku vozů Jeep, které na Filipínách zanechala americká armáda. Auta mnozí přestavěli na nový prostředek hromadné dopravy – dočkala se prodloužení korby, dozadu přibyly dvě lavice a nad to vše jednoduchá střecha. A k tomu pestrobarevné zdobení. Škarohlíd utrousí cosi o popelnici zmalované jak střelnice, romantik na nich může oči nechat.
Potud vlastně nejde o nic neobvyklého. Různé obdoby dodávek pro veřejnou dopravu se používají v celé řadě zemí a třeba v jihovýchodní Asii jsou velmi populární. Třeba v Thajsku a Laosu se jim říká songthaew, v Indonésii angkot. Ale nemusíme mířit ani tak daleko, v řadě zemí bývalého Sovětského svazu i některých dalších ve východním bloku znají tento způsob dopravy coby maršrutky. Potud není na filipínském konceptu, který jen umně využil tehdejšího přebytku vozů, nic zvláštního. Ostatně sdílení a spolujízda jsou dnes podle vizionářů modely dopravy budoucnosti.
Jenže jeepneye se legendou staly především díky podobě, kterou postupem času získaly. Lidová tvořivost provozovatelů vozů přinesla celou řadu úprav, včetně mnoha ozdob, světel a různobarevných malůvek na celé karoserii vozů. Hitem posledních let jsou polepy čelního skla, u těch nejextrémnějších úpravců to končí tak, že mají dopředu jen „tankistický“ průhled. K tomu přidejte podobenky všech svatých, kompletní familie, cinrglátka, ozdůbky, štrikované dečky, bambulky a další nezbytnosti a šofér vládne svému jeepneyi - často největšímu bohatství co má - skoro poslepu.
A tak jsou barevné jeepneye charakteristickou součástí filipínských ulic a svým způsobem i jakýmsi kulturním odkazem. I moderní jeepney ctí starou koncepci a původní design, a to i přesto, že už dávno nevychází z jeepů: naopak, jejich technickým základem se staly různé japonské dodávky a menší náklaďáky z druhé ruky, ale majitelé stále ctí původní vzhled s přídí podobnou legendárním off-roadům.
Staré vozy do ulic už nesmí
Filipínská vláda ale v nedávné době přijala opatření, která budoucnost těchto vozů ohrožují. Auta staré koncepce totiž v ulicích měst vypouští spousty škodlivin a dým ze vznětových motorů znepříjemňuje pobyt v nich téměř každému. Proto už v roce 2016 vláda přijala opatření, která zakazují provoz jeepney vozidel starších 15 let. Kvůli protestům ale byla platnost nařízení odložena, a tak stará auta nesmí v ulicích filipínských měst jezdit od letošního prvního ledna.
Pro nové modely, které ty staré nahrazují, navíc platí zcela nová pravidla, která předepisují nejen modernější a ekologičtější typy aut, ale také řadu vlastností: třeba velikost vozu, přístup do prostoru pro pasažery musí být zajištěn bočními dveřmi a nikoli jedním „vchodem“ vzadu. Náhrady jsou tedy v podstatě klasické dodávky, ve kterých se mohou cestující těšit například i z komfortu běžných sedadel umístěných ve směru jízdy nebo klimatizace. Pravidla rovněž učinila přítrž divoké výzdobě.
Nové vozy pro hromadou dopravu tak ztratí svůj charakteristický a poněkud divoký vzhled. To je ale jen jedna z nepříjemností, kterou řidiči a provozovatelé stávajících jeepney modelů řeší. Nová auta jsou totiž pro mnohé z nich drahá: stojí nejméně 1,2 milionu filipínských peset, což je v přepočtu něco přes půl milionu korun. Vláda sice slibuje různé programy financování nákupu nových vozů, i tak ale pravděpodobně řady dopravců prořídnou. A může zdražit i jízdné, cesta v současnosti vyjde na 8 peset (3,4 koruny).
