K nižším cenám bezpochyby přispívá již překonaná pověst Fiatů sedmdesátých a části osmdesátých let jakožto korodujících a poruchových vozů. Tipo lze koupit už za částky od sedmdesáti do sta tisíc v prvních ročnících výroby 1988, 1989 a 1990. Právě tato auta ve zdejších bazarech i v nabídkách inzertních rubrik převažují a vzhledem ke službě, kterou mají za sebou většinou v zahraničí, zasluhují při zájmu zvláštní kupcovu pozornost. Modely z počátku devadesátých let jsou nad stotisícovou hranicí. Auta vyrobená od roku 1993, který přinesl kromě vzhledových úprav další značná zlepšení v bezpečnosti a životnosti karoserie, odborníci doporučují ke koupi jako nejlepší a oceňují je podle typu, výbavy a stavu částkami od 130 000 do 200 000 korun pro poslední exempláře z roku 1995.
Řada Tipo zahrnuje benzinové motory od obyčejných 1,1 a 1,4i, které jsou s výkony od 41 do 51 kW pro poměrně těžký vůz slabé, přes 1,6i a 1,8i až po rychlé 2,0i s 83 a 109 kW. V nabídce jsou i tři úsporné diesely 1,7, 1,9 a 1,9 TD. I výbava je různá - od nejobyčejnější až po interiér v kůži, ABS, airbag, bohaté elektrické ovládání, klimatizaci, stavitelný volant atd.
Technici německého TÜV konstatují, že již po třech letech provozu má více než čtyřicet procent prověřovaných vozů závažnější technické závady, což je výsledek o více než třináct procent horší než představuje průměr srovnatelných aut. Podobně podprůměrné výsledky vykazují i Tipa po pěti a sedmi letech provozu. Potíže bývají s účinností předních brzd, zatímco zadní brzdy bývají stejně jako ruční brzda v pořádku. Výhrady jsou k brzdovým destičkám a bubnům. Nadprůměrně koroduje a praská výfuk. Časté jsou úniky oleje z motoru i převodovky, drobné chyby vykazuje osvětlení a elektroinstalace, většina vozů modelu mívá poruchový palivoměr. K nejčastějším závadám auta patří prasklé těsnění hlavy válců a úniky kapaliny z chladicího systému. K přednostem vozu se naopak řadí výborná antikorozní ochrana, stabilní řízení a v neposlední řadě i trvanlivé brzdové vedení i hadičky.
Řada Tipo zahrnuje benzinové motory od obyčejných 1,1 a 1,4i, které jsou s výkony od 41 do 51 kW pro poměrně těžký vůz slabé, přes 1,6i a 1,8i až po rychlé 2,0i s 83 a 109 kW. V nabídce jsou i tři úsporné diesely 1,7, 1,9 a 1,9 TD. I výbava je různá - od nejobyčejnější až po interiér v kůži, ABS, airbag, bohaté elektrické ovládání, klimatizaci, stavitelný volant atd.
Technici německého TÜV konstatují, že již po třech letech provozu má více než čtyřicet procent prověřovaných vozů závažnější technické závady, což je výsledek o více než třináct procent horší než představuje průměr srovnatelných aut. Podobně podprůměrné výsledky vykazují i Tipa po pěti a sedmi letech provozu. Potíže bývají s účinností předních brzd, zatímco zadní brzdy bývají stejně jako ruční brzda v pořádku. Výhrady jsou k brzdovým destičkám a bubnům. Nadprůměrně koroduje a praská výfuk. Časté jsou úniky oleje z motoru i převodovky, drobné chyby vykazuje osvětlení a elektroinstalace, většina vozů modelu mívá poruchový palivoměr. K nejčastějším závadám auta patří prasklé těsnění hlavy válců a úniky kapaliny z chladicího systému. K přednostem vozu se naopak řadí výborná antikorozní ochrana, stabilní řízení a v neposlední řadě i trvanlivé brzdové vedení i hadičky.
 Fiat Tipo míná nejčastěji potíže s brzdami s úniky oleje z motoru a převodovky a s předčasně korodujícím výfukem. |
