

Čerpací stanice dnes odráží extrahovanou funkčnost. Hodnotit u nich můžeme jen čistotu toalet a přístup obsluhy. Všimneme si jich tehdy, když potřebujeme natankovat, a v paměti si obvykle zvláštní místo ničím nevyslouží. Ještě před sto lety ale dokázaly zaujmout odvážnou ambiciózní architekturou. Fiat Tagliero je naprostý skvost ve stylu art deco, bohužel schovaný s dalšími architektonickými perlami v eritrejské Asmaře,
Autor: sailko, Creative Commons
Art deco je univerzální dekorativní styl, který se rozšířil především v Evropě a v USA ve 20. a 30. letech minulého století. Symbolizoval úspěch, optimistickou víru v budoucnost, pokrok. A nesl v sobě jistou průmyslovou eleganci. Zazářil, jen aby vyhasl.
Autor: sailko, Creative Commons
Málo se už ví o tom, že art deco nebyl jen o architektuře a bytových doplňcích. Výrazně ovlivnil design celého rodícího se automobilismu. Nabídl například luxusní interiér vozů štíhle proudnicových aerodynamických tvarů.
Autor: sailko, Creative Commons
Unikátním příkladem tohoto stylu, v architektonické praxi navázané na automobilismus, je Fiat Tagliero. Názorně demonstruje průnik modernismu art deco i do míst, kde bychom je nejspíš nečekali. Do eritrejské Asmary.
Autor: Asmara Heritage Project, Creative Commons
Fiat Tagliero je a vlastně taky není docela „obyčejná“ čerpací stanice. Přesněji řečeno, svým odvážným pojetím odráží to, co bylo v třicátých letech za obyčejné a normální považováno. Proto dnes tolik fascinuje, udivuje.
Autor: Voice of Clam, Creative Commons
Zdrojem údivu jsou především patnáctimetrové železobetonové boční konzole, bez doprovodných podpěr. Vypadají jako obrovská křídla a celá čerpací stanice je i díky nim stylizována do podoby jakéhosi letadla.
Autor: David Stanley, Creative Commons
Futuristicky laděná stavba má velmi elegantní a praktické členění. Do centrální „věže“ byly vsazeny kancelářské provozy, v přízemí se nacházel obchod a pokladny. Boční křídla poskytovala stín během tankování.
Autor: sailko, Creative Commons
Fiat Tagliero byla strategicky usazená na hlavní křižovatce, poblíž výjezdu z Asmary. Projektována byla na kapacitu 5000 vozů. Aby se tu mohl zásobit benzinem každý, před odjezdem z metropole na letiště nebo do jižních měst Eritreje a Etiopie, která leží za ní. Vrtá vám hlavou, jak se tato architektonická perla objevila v jedné z nejchudších zemí světa? Eritrea byla totiž od roku 1890 na padesát let italskou kolonií. To se trefuje do „artdecového“ období a také první éry rozvoje automobilismu, jehož byl Fiat jedním z hlavních protagonistů. A jen na okraj: asi polovina Eritrejců dnes mluví italsky.
Autor: sailko, Creative Commons
Za jejím návrhem stojí italský inženýr Giuseppe Pettazzi. Její stavba byla zahájena v roce 1935 a dohotovena byla o tři léta později, kdy přešla pod správu společnosti Tagliera, koncesionáře Fiatu v Asmaře.
Autor: Asmara Heritage Project, Creative Commons
S čerpací stanicí se pojí dvě legendy o tom, jak se Giuseppe Pettazzi domáhal jejího dokončení. V obou vyprávěních figuruje excentrický architekt, stojící v roce 1938 na jednom z těch železobetonových křídel budovy. A nabitá zbraň.
Autor: sailko, Creative Commons
Podle jedné verze vyhrožoval Pettazzi pistolí stavebníkům, že je všechny postřílí, pokud hned neodstraní podpěry pod železobetonovými křídly. V druhém pro změnu vyhrožoval sebevraždou, pokud stavební podpěry odstraní.
Autor: sailko, Creative Commons
Bez ohledu na to, které verzi dáte přednost, křídla se po odstranění podpěr nezhroutila. A ta neobvyklá čerpací stanice Fiat Tagliero stojí na svém místě, netknutá a strukturně pevná, dodnes.
Autor: Jan Neysan, Creative Commons
Přečkala spojenecká bombardování města i táhlou historii nepokojů a ozbrojených konfliktů v regionu. Křídla se ukázala jako velmi dobře konstruovaná a nezřítila se.
Autor: Martin Schibbye, Creative Commons
Nejlidnatější město eritrejského státu na svém území chová přes čtyři stovky budov ve stylu art deco, které tu vznikaly v době, kdy země byla italskou kolonií. Prvním paradoxem tedy je že americko-evropský střih modernismu dnes nejlépe reprezentuje africká země.
Autor: sailko, Creative Commons
V Asmaře byly ty poklady architektury na dlouho okolním světem zapomenuty. Oprášil je až rok 2017, kdy byla celá městská oblast zařazena do seznamu památek kulturního dědictví UNESCO. Tehdy se také připomenul příběh jedné z nejpřednějších zdejších památek, Fiat Tagliero. Láká vás Asmaru navštívit? Je třeba upozornit, že Eritreji se říká „Severní Korea afrického kontinentu“. Ze země každoročně prchají tisíce lidí do Evropy. Tři dekády jí vládne diktátorský režim, který vězní a mučí odpůrce, potírá menšiny, posílá lidi na neomezenou dobu na vojnu a mimo jiné se tam nikdy neuskutečnily prezidentské ani parlamentní volby.
Autor: David Stanley, Creative Commons
Fiat Tagliero je rozporuplnou stavbou. Místním připomíná nehezké časy, kdy byla Eritrea italskou kolonií. Ale rovněž dobu, kdy v Asmaře vznikly architektonické klenoty, které dnes ve světě nemají obdoby.
Autor: sailko, Creative Commons