Proslov etiopského ministra dopravy z 6. února 2024 vejde do dějin. Nejen jeho země, ale pravděpodobně celého afrického kontinentu a vlastně celého světa. Alemu Sime totiž po zasedání v Addis Abebě oznámil, že s vládou dospěl k rozhodnutí povolit ze zahraničí dovoz už jen elektrických vozidel. Automobily s benzinovým a naftovým motorem mají smůlu, Etiopie už o ně nestojí. Země, která patří k nejchudším na světě, předjela svým radikálním rozhodnutím celý svět, i ten nejrozvinutější. Kdo sázel, že jako první zakáže prodej spalovacích aut Norsko, prohrál. Africká země, v níž na 120 milionů obyvatel připadá 1,2 milionů nissanů, toyot, dongfengů, mitsubishi a dalších značek povětšinou dovezených ve vrakovitém stavu z bohatších koutů světa, tak vlastně zakázala prodej jiných než elektrických vozů.
Ministr také prozradil, že dohotovil plán proměny národní dopravy. Zahrnuje řadu environmentálně vstřícných opatření, které velmi úzce souvisí s odklonem východoafrické země od vozů se spalovacími motory.
Simeho prohlášení v mezinárodní sféře okamžitě strhlo lavinu reakcí.
Zdaleka ne všechny jde označit za pozitivní. Kritici upozorňují například na to, že spíše než o životní prostředí chce ministr kontroverzním opatřením zastřít fakt, že si jeho země kvůli nedostatku devizových prostředků už nemůže dovolit nakupovat pohonné hmoty. Litr benzinu tu stojí v přepočtu dvaatřicet korun, což je na Afriku extrém.
Pochvaly se dočkal za to, že se jako první z afrických států hodlá postavit narůstajícímu přílivu ojetin a vraků. Jen za loňský rok jich bylo do Etiopie dovezeno za 6 miliard eur.
Zákon, pořádek a velké plány
Loni v únoru schválila Evropská unie zákon, který skrze limit vypouštěných emisí zakazuje prodej automobilů se spalovacími motory ve svých členských státech od roku 2035. Tím se připojila k několika státům, včetně USA, Kanadě, Japonsku, Singapuru, Indii, Novému Zélandu, které podobný zákaz prosadily též.
Etiopie však nečeká na rok 2035, a změnu prosazuje „teď“. Z té nenadálosti ovšem plyne řada nejistot.
Nejisté jsou prozatím konkrétní obrysy zákona i to, jak vlastně bude v praxi vymáhán. Mluvčí etiopského ministra dopravy při konferenci jen naznačil, že zákon bude vymáhán tvrdě a přísně, a dotkne se i stávajících majitelů vozidel na fosilní paliva. Zmínil přitom nové emisní testy, s tím, že vozy nesplňující limity budou „odpovídajícím způsobem odstraněny“.
Čištění etiopských silnic od čmoudících veteránů by tak mohlo být poměrně razantní. V Etiopii je momentálně evidováno na 1,2 milionu vozidel se spalovacími motory, elektromobilů tam vedou v patrnosti jen asi sedm tisíc.
Sime dále v tiskovém prohlášení uvedl, že etiopská vláda pracuje s vysokou prioritou na instalaci nové infrastruktury pro nabíjení elektrických vozidel po celé zemi. „Už v roce 2022 jsme zavedli osvobození elektromobilů od daně z přidané hodnoty, spotřební daně a dalších přirážek, a dnes jen zdůrazňujeme náš závazek vůči přednastavené zelené politice.“
Sime předpokládá, že emisní čistka by mohla odstranit ze silnic statisíce nevyhovujících starých vozů, a nahradit je – do roku 2030 – nejméně 150 000 elektromobily.
Nejasnosti nicméně přetrvávají.
Není zatím vůbec jasné, kdy přesně má tato prohibiční politika vstoupit v platnost, ani to, zda dojde k nějakému omezení pohybu vozidel se spalovacími motory, které jsou zatím skrze Etiopii distribuovány, přeprodávány do ostatních afrických zemí. Vcelku očekávatelným problémem jsou i finance. Náklady na pořízení elektromobilu a jeho dobíjení se prozatím zcela míjí s finančním horizontem obyvatel.
Na druhé straně, Etiopie v posledních dvaceti letech skutečně masivně investuje do rozvoje energetiky, ve vodních elektrárnách váže potenciál 6 500 MW a přibližuje se tomu, aby 97 procent veškeré elektřiny vyráběla z obnovitelných zdrojů. Takové podmínky skutečně mohou vytvořit podhoubí pro fungující a udržitelnou elektromobilitu. Etiopie by se tak mohla stát nejen první zemí, která zakázala dovoz aut se spalovacími motory, ale i první zemí, která by stoprocentní elektromobility dosáhla.