Berlín čeká částečný zákaz jízdy starších dieselů

Berlín čekají zákazy jízdy starších dieselových aut. Nebudou však plošné, týkat se mají vybraných ulic, rozhodl správní soud.

(ilustrační snímek) | foto: AP

Berlín se tak podle německé televize ntv zařadí na rostoucí seznam měst, kde řidiči musí počítat s dopravními omezeními, které mají vést ke snížení emisí oxidu dusičitého (NO₂).

Správní soud o rozhodnutí informoval na svém webu a zároveň konstatoval, že Berlín musí do 31. března 2019 upravit své plány pro dodržování čistoty ovzduší tak, aby obsahovaly opatření nezbytná pro dodržení maximální hranice emisí NO₂. „K tomu patří zákaz jízdy pro dieselová auta nejméně na 11 úsecích,“ určil soud.

Zákaz jízdy, který se bude týkat osobních i nákladních aut, má začít platit dva až tři měsíce po jeho zakotvení v plánu pro dodržování čistoty ovzduší. V německé metropoli se bude týkat mimo jiné klíčových tepen jako je Leipziger Strasse, Reinhardtstrasse nebo Friedrichstrasse. Na řadě dalších ulic musí Berlín možnost zákazu jízdy alespoň prověřit.

Správní soud se zabýval žalobou organizace na ochranu životního prostředí Deutsche Umwelthilfe, která podobně postupuje i v jiných městech. Její zástupci původně chtěli zákaz vjezdu starších naftových vozů do celé vnitřní části Berlína, nakonec ale z tohoto požadavku ustoupili. Předsedající soudce Ulrich Marticke totiž už během projednávání konstatoval, že zákaz vjezdu dieselů, které splňují ekologickou normu Euro 0 až Euro 5, do vnitřní části města nemá šanci na úspěch, protože v řadě zdejších míst jsou ekologické limity dodržovány.

Částečnému zákazu se ale Berlín nevyhne, stejně jako Hamburk, kde už takové opatření platí, nebo Stuttgart a Frankfurt nad Mohanem, kde teprve platit začne. Počítat s ním musejí i další města, která nedodržují limit 40 mikrogramů NO2 na metr krychlový v ročním průměru, který platí již od roku 2010.

Berlínská radnice se na možné zákazy jízdy dopředu připravovala a sama zvažovala, že je ve zhruba 20 úsecích od září příštího roku zavede. Takové opatření, které mělo obsahovat i určité výjimky, se mělo dotknout zhruba 218 000 berlínských majitelů aut.

I kvůli přibývajícím zákazům jízdy a rostoucímu tlaku veřejnosti se v poslední době snaží situaci řešit politici. Minulý týden se dohodli na tom, že část majitelů starších dieselových aut bude mít nárok na montáž novějších katalyzátorů, což by jim mělo umožnit auta nadále všude používat. Podle Deutsche Umwelthilfe je ale dohoda politiků zcela nedostatečná, mimo jiné proto, že se týká jen velmi malého počtu měst. Třeba s Berlínem vůbec nepočítala.

Částečný zákaz jízdy starších dieselů už platí v Hamburku a nevyhne se mu ani Stuttgart nebo Frankfurt nad Mohanem. Počítat s ním musí i další města, která nedodržují limity platící již od roku 2010.

V Hamburku začal platit zákaz vjezdu vozidlům s naftovými motory s červnem letošního roku (čtěte více). Dvěma ulicemi mohou projet pouze vozy splňující nejnovější ekonormu. Odborníci se shodují, že takto vytvořený zákaz bude víc ke škodě než k užitku a hrozí, že množství škodlivin v ovzduší vzroste. Přirovnat to lze k povolení močit jen v rohu bazénu.

Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí zemře v Německu ročně asi 6000 lidí předčasně na nemoci srdce a krevního oběhu vyvolané emisemi NO₂. Už v malých koncentracích může oxid dusičitý dlouhodobě vést k vážným následkům.

Zákaz dieselů v německých městech

• Diskuse o omezování či zákazu naftových motorů vypukla naplno po emisním skandálu německé automobilky Volkswagen, který vypukl v září 2015. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) tehdy obvinila Volkswagen, že do svých vozidel s naftovým motorem instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí, čímž se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší. Celkově se problém dotkl 11 milionů aut a vedl k řadě žalob a k obrovským pokutám.
• Zákaz jízdy některých dieselových aut v Německu hrozí proto, že ve zhruba 40 německých městech jsou dlouhodobě překračovány hraniční hodnoty oxidů dusíku (NO_X).
• Spolkový správní soud v Lipsku letos v únoru rozhodl, že takové zákazy jsou právně přípustné. Soud projednával dva případy, v nichž soudy nižší instance nařídily spolkovým zemím Severní Porýní-Vestfálsko a Bádensko-Württembersko, aby upravily plány čistoty ovzduší pro Düsseldorf a Stuttgart tak, aby tato města co nejrychleji začala dodržovat hraniční hodnoty pro oxid dusičitý (NO₂). Soud ve Stuttgartu přitom konstatoval, že zákaz jízdy dieselů je nejefektivnějším opatřením ke zlepšení ovzduší a že je k němu možné přistoupit bez dalších legislativních změn už nyní. S tím vyslovil souhlas i nejvyšší správní soud, když dovolání týkající se dvojice měst odmítl. Zákazy by se měly týkat jízdy starších osobních aut s naftovým motorem.
• V květnu Spolkový správní soud zpřesnil pravidla zákazu vjezdu naftových aut do měst. Rozlišuje mezi jednotlivými ulicemi, kde jej města mohou vyhlásit okamžitě, a zaváděním celých zakázaných zón, ke kterému mají přistupovat postupně podle stáří vozu a množství jím vypouštěných škodlivin.
• Kromě Stuttgartu a Düsseldorfu se o zákazu hovoří i v dalších městech, jako je Mnichov, Kolín nad Rýnem či Hamburk, který již od 31. května zakázal průjezd automobilů s některými staršími typy dieselových motorů v úsecích dvou ulic čtvrti Altona. Frankfurt to musí učinit podle soudu od února příštího roku. Nyní zákazy čekají i Berlín.
• Podle dřívějších zpráv by se zákaz neměl týkat automobilů splňujících normu Euro 6. Odborníci i vláda ale očekávají, že i na tyto vozy může dojít v případě, že se na soud obrátí majitelé aut s normou Euro 5 a Euro 4. Novější auta totiž v provozu často produkují více emisí NO₂ než tyto starší vozy.
• Počátkem tohoto měsíce se dohodly strany německé vládní koalice na tom, že majitelé naftových vozů se staršími normami by měli mít možnost si vybrat, zda využijí pobídek formou odkupu starého auta na protiúčet při nákupu nového, nebo si nechají zmodernizovat motorový a výfukový systém vozu.
• První větší snahou měst o zákaz vjezdu automobilů s naftovým motorem byla konference organizace Cities 40 (C40) v Mexiku v prosinci 2016, na které se Paříž, Mexiko, Atény a Madrid přihlásily k úmyslu zakázat naftové automobily do roku 2025. Skupina měst vedoucích boj proti změnám klimatu C40 spojuje více než 90 největších měst světa, kde žije více než 650 milionů obyvatel a která představují čtvrtinu světové ekonomiky.
• Některá města, například Madrid, Oslo nebo Řím, chtějí zcela zakázat vjezd automobilů do centra města bez ohledu na druh motoru a některé země již oznámily, že plánují zakázat prodej aut s naftovým i benzinovým motorem. Loni v červenci britská vláda oznámila, že je chce zakázat od roku 2040. O deset let později by měla být všechna auta na britských silnicích plně elektrizována. Stejný plán loni oznámila i francouzská vláda a také Norsko stanovilo nezávazný cíl, aby do roku 2025 byly všechny vozy prodané v Norsku bez emisí.
• K 31. prosinci 2017 bylo podle údajů českého Svazu dovozců automobilů (SDA) v České republice registrováno celkem 5 592 738 osobních aut. Z toho připadalo 62,5 procenta na benzinové motory, 36,9 procenta na naftové. Počet vozidel s dieselovým motorem se proti roku 1994 zvýšil více než desetkrát. V Německu je tento podíl podle údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) 66,2 procenta s benzinovým motorem a 32,3 procenta pro diesely. V zemích EU připadá na naftové motory 41,2 procenta automobilů, s benzinovým motorem jezdí 55,6 procenta automobilů.
• ACEA ve svých analýzách upozorňuje, že přesun od naftových k benzinovým autům zvyšuje emise oxidu uhličitého (CO₂) a ohrožuje plány na snížení těchto emisí. Naftové vozy vypouštějí méně CO₂ než ty benzinové, jsou ale zodpovědné za největší část znečištění NO₂ ve městech. Podle německého úřadu pro životní prostředí zemře v Německu ročně asi 6000 lidí předčasně na nemoci srdce a krevního oběhu vyvolané oxidem dusičitým. V celé Evropě to je podle odhadů kolem 400 000 mrtvých.