Když výrobce připravuje příchod nového modelu na trh, musí splnit celou řadu podmínek a pravidel. Jednou z podmínek pro to, aby se auto mohlo začít prodávat, je získat takzvanou homologaci, tedy schválení pro provoz. Homologace říká, že je auto v daném provedení technicky způsobilé a splňuje všechny podmínky.
Samotná homologace je poměrně komplikovaný proces. Probíhá v nezávislých a k tomu schválených zkušebnách, kterých je po celé Evropě v podstatě poskrovnu. „Homologaci vydává vždy národní autorita. Podkladem je technické schválení, které provádí technická zkušebna pověřená národní autoritou. Pokud je homologace vydána jedním státem EU, uznává se i v ostatních zemích unie. Pro tovární značku Škoda probíhá homologace pro evropský trh ve Velké Británii. Škoda si Velkou Británii zvolila ještě v době, kdy Česká republika nebyla v EU a návazně tam homologaci provádí dodnes,“ popisuje proces Tomáš Neřold, tiskový mluvčí Ministerstva dopravy.
Součástí homologace je i proces měření emisí, který v současnosti probíhá podle tolik diskutovaného cyklu NEDC (New European driving cycle). Ten je podle mnohých zastaralý a dovoluje automobilkám využívat určité skuliny, které ústí v nižší deklarované emise i spotřebu, než jaké hodnoty auta vykazují v reálném provozu. Automobilky to dělají ovšem proto, aby splnily přísné emisní normy.
| norma | platnost od | NOx | CO | uhlovodíky + NOx | částice (PM) | částice (počet na kilometr) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Euro 1 | červenec 1992 | - | 2,72 | 0,97 | 0,14 | - |
| Euro 2 | leden 1996 | - | 1,0 | 0,7 | 0,08 | - |
| Euro 3 | leden 2000 | 0,5 | 0,64 | 0,56 | 0,05 | - |
| Euro 4 | leden 2005 | 0,25 | 0,5 | 0,3 | 0,025 | - |
| Euro 5a | září 2009 | 0,180 | 0,5 | 0,23 | 0,005 | - |
| Euro 5b | září 2011 | 0,180 | 0,5 | 0,23 | 0,005 | 6 x 1011 |
| Euro 6 | září 2014 | 0,080 | 0,5 | 0,170 | 0,005 | 6 x 1011 |
Cyklus NEDC se testuje na dynamometru a má jasně předepsaný průběh, i proto je jeho případná identifikace, kterou měl Volkswagen svým softwarem v řídící jednotce provádět, relativně jednoduchá. Celý cyklus trvá 1 180 sekund a auto při něm ujede na válcích celkem 11,06 kilometru. To znamená průměrnou rychlost 33,6 km/h. Přesně definovány jsou hodnoty zrychlení i rychlosti v jednotlivých fázích cyklu. Auto se většinou pohybuje v nízkých rychlostech, které simulují městský provoz, pro jejich napodobení slouží čtvero opakování úseků o délce 195 sekund, v každém z nich auto třikrát zrychlí a zase zastaví. Pak následuje rychlejší úsek, ve kterém auto na krátkou dobu zrychlí na 120 km/h, celá tato rychlejší fáze trvá 400 sekund.
Standardizovaný cyklus NEDC, podle kterého se měří emise automobilů
Během celého tohoto cyklu se měří nejen množství vypouštěného oxidu uhličitého, ale také emise ostatních škodlivin. Ty musí vyhovět v dané době aktuální normě, současnou je přísná Euro 6. Z množství emisí se také dopočítá spotřebované množství paliva a určí se tabulková spotřeba.
Na STK měří jen kouřivost
Samotné měření emisí během pravidelné technické kontroly je zcela jiný proces, který s tím homologačním úplně nesouvisí. I proto se nemusí řidiči obávat, že by pro ně měla aféra nějaké negativní důsledky třeba v tom smyslu, že auto neprojde další STK. „Ze zatím zjištěných informací neplynou pro provozovatele žádné povinnosti, svá vozidla mohou nadále normálně provozovat. Zjištěné nedostatky se vztahují k homologační zkoušce, která je navíc v USA přísnější než v Evropě. Homologační zkouška se provádí při schválení vozidla jako typu, před jeho uvedením na trh. Něco jiného je pak emisní kontrola, která prověřuje stav konkrétního vozidla v provozu,“ vysvětluje Neřold.
Měření na STK je oproti tomu homologačnímu mnohem jednodušší. Konkrétně u moderních turbodieselů začíná proces vizuální kontrolou – motoru, sání, výfuku a podobně. Výfuk nesmí být děravý, vizuální kontrola by mohla odhalit třeba chybějící katalyzátor. Následuje kontrola diagnostiky vozidla a to, zda funguje správně. Pak teprve následuje samotné měření emisí. To se u dieselů provádí takzvanou metodou volné akcelerace, kdy na provozní teplotu zahřátý motor zrychluje z volnoběžných otáček do maximálních na plný plyn a v těchto maximálních otáčkách při měření setrvá tři sekundy, pak se nechá motor zpomalit opět na volnoběh. Tato procedura se opakuje minimálně pětkrát. Auto má přitom zařazený neutrál. Otáčky musí souhlasit s tím, co udává výrobce, co se emisí týče, měří se u vznětových motorů jen kouřivost. Ta se zjišťuje opacimetrem, pro konečný výpočet se použije čtveřice měření, první slouží k vyčištění výfukového systému.
Limitní hodnoty kouřivosti jsou pak ve vyhlášce určeny zvlášť pro auta dle roku výroby, starší vozy mají volnější předpisy, u novějších aut se nesmí kouřivost o určitou hodnotu odchýlit od toho, co udává výrobce, který získal referenční hodnotu stejným způsobem a deklaruje ji při homologaci.
