Auta vyvíjejí inženýři, lidi uzdravují doktoři, ale pravidla jim určují lidé, kteří o autech nebo zdraví vědí akorát to, že auto jezdí a nebýt nemocný je prima. Potvrzuje se to stále víc. Automobilky jen zděšeně čekají, co zákonodárci vymyslí a schválí. Do procesu tvorby norem přece nemají odborníci na daný obor co kecat, že?
Tyto předpisy vyžadují vysokou úroveň technických znalostí zasazenou do dalších souvislostí. Je proto třeba reflektovat realitu a technické možnosti, které nejlépe popíšou odborníci – a ti jsou samozřejmě v automobilkách nebo v konstruktérských kancelářích, nikoli v ekoaktivistických skupinách nebo politických klubech. Bohužel, opravdoví odborníci, kteří jsou schopni celou problematiku v její komplexnosti popsat a vysvětlit, mají většinou v Bruselu dveře zavřené, protože jsou dopředu odmítáni pro svou práci pro autoprůmysl, ekoaktivisté mají naopak dveře otevřené.
Největším zádrhelem bude ovšem to, že vás auto nebude vůbec poslouchat. Šlápnutí na plyn bude jen návrhem, ve většině případů ignorovaným.