Počítání pokut za emise potrvá, automobilky se je dozvědí až na podzim

Pokuty za nadměrné emise jsou strašákem, který od loňska nabral reálných obrysů. Automobilky budou za auta prodaná loni v Evropě muset zaplatit pokuty za nadlimitní CO2. Kolik to je, se ovšem přesně dozvědí až někdy v listopadu.

ilustrační snímek | foto: Lukáš Vaverka, pro iDNES.cz

Podle odhadu agentury AP Consulting hrozí výrobcům automobilů za překročení flotilových průměrů CO₂ pokuty v celkové výši 14,65 miliardy eur. 

Poslední loňská auta vyrobily automobilky na Silvestra. Ve Škodě šturmovali do posledního dne, jak píše aktuální vydání magazínu Škodovácký odborář: „Poslední mimořádná směna skončila na Silvestra a uzavřela tak úspěšně rok 2020. Celkem se loni vyrobilo pro oblast Evropské unie 753 013 vozů.“ Snahou bylo dokončit vozy s končící homologací v termínu do konce roku. „A také dokompletovat co nejvíce elektrovozů Enyaq tak, aby byly eliminovány sankce kvůli emisím,“ uvádí odboráři české značky. 

Jenže teď je třeba vše spočítat. Že to není tak jednoduché, dokazují každoroční dohady světových koncernů, který z nich je největší z pohledu objemu produkce (čtěte více).

V automobilkách tak teď shromažďují data. Podle informací iDNES.cz z koncernu Volkswagen budou potřebné údaje za jeho jednotlivé značky pohromadě do konce února. „Koncern bude prezentovat flotilová data jako celek za celou skupinu VW,“ uvádí zdroj z automobilky. V průběhu jara data automobilka pošle Evropské komisi a ta má několik měsíců na konzultaci dat s automobilkami pro jejich očištění od sporných hodnot (duplicitní VIN v různých databázích a podobně). Následně má komise další čas na finalizaci, finální výši pokut za rok 2020 se tak automobilky dozví nejspíš až na podzim letošního roku.

Nejnižší emise v Evropě měly loni fotily PSA a Toyoty

Nejnižší průměrné emise u vozů vyráběných pro evropský trh měly za deset měsíců minulého roku automobilky PSA a Toyota. U PSA dosahoval průměr 97,9 gramu CO₂ na kilometr a u Toyoty 100,6 gramu. Za nimi skončil koncern Renault-Nissan-Mitsubishi s průměrem 105,5 gramu. Skupina VW, kam patří Škoda Auto, skončil na osmém místě s průměrem 114,5 gramu. Vyplývá to z údajů analytické firmy JATO.

S využitím tzv. superkreditů, tedy zvýhodněním nízkoemisních aut ve výpočtu, se automobilkám v čele žebříčku podařilo dosáhnout nebo se přiblížit cílové hodnotě průměrných emisí CO₂ stanovených Evropskou komisí na 95 gramů CO₂ na km (platí pro auto o hmotnosti 1 380 kg, pro jiné hmotnosti se emisní limit přepočítává – čtěte zde).

Evropská legislativa stanoví, že za každý gram, který překročí cíl CO₂, bude výrobcům hrozit pokuta 95 eur za registrované auto. V důsledku této politiky se mnoho značek rozhodlo ukončit některé ze svých méně se prodávajících modelů, které ale výrazně přispívají k průměrům CO₂. Cílová lhůta pro CO₂ také vedla k urychlení elektrifikačních plánů výrobců.

Výrobce motivoval i systém tzv. superúvěru pro zavádění vozidel s emisemi pod 50 g/km. Prostřednictvím tohoto systému se při výpočtu průměrné úrovně emisí každé takovéto nízkoemisní auto počítá jako dvě vozidla. Právě superúvěrová politika stojí za zvýšením registrací nízkoemisních aut do října o 113 procent na 875 000 vozidel.

V lednu až říjnu snížilo využívání superkreditů a dalších výhod průměrnou úroveň emisí CO₂ u PSA na 91,9 g/km. Snížení o šest gramů je výsledkem zvýšené poptávky po malých automobilech a zaměření na vozidla s nízkými emisemi. U Toyoty superkredity snížily průměr o 3,8 gramu a u Renaultu-Nisaanu-Mitsubishi o 10,3 gramu.

Tržní podíl automobilů s nízkými emisemi vyskočil díky politice EU meziročně z 3,2 procenta na 9,3 procenta. To koresponduje s dvouciferným poklesem poptávky po benzínových a naftových automobilech. Limit 50 gramů CO₂ na km plnily elektromobily, vozy na vodíkové články a plug-in hybridy, naopak benzinové, naftové vozy a full hybridy měly průměr nad 100 gramů.