Tento krok patrně povede ke složitým vyjednáváním s členskými státy, z nichž některé považují za příliš ambiciózní již zářijový návrh komise na 55procentní snížení (více o původním návrhu čtěte zde).
Evropský parlament konečným hlasováním o svém postoji k takzvanému klimatickému zákonu potvrdil výsledky schvalování pozměňovacích návrhů, v němž získala jako jediná většinovou podporu 60procentní varianta. Menší část poslanců navrhovala zachovat cíl komise, jiní požadovali jeho další zpřísnění až na 70 procent.
„Šedesátiprocentní variantu podpořilo 352 poslanců včetně většiny členů početně silných skupin socialistů, liberálů a zelených. Proti bylo 326 zákonodárců, zdrželo se 18,“ vypočítává magazín Autoweek. „Z českých europoslanců podpořila 60% snížení emisí do roku 2030 trojice pirátských europoslanců, a sice Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja a Markéta Gregorová a Stanislav Polčák (STAN). Luděk Niedermayer (TOP-09) se zdržel. Ostatní čeští europoslanci návrh nepodpořili, Kateřina Konečná (KSČM) nehlasovala.“
V rámci zlepšení klimatu mají skončit uhelné elektrárny:
5. června 2020 |
„Starý těžký průmysl zastarává den za dnem víc a víc, uhelná elektřina už není konkurenceschopná. Je třeba konečně modernizovat celý průmysl. Nemůžeme ze zaseknout ve věku páry, uhlí a znečištění,“ komentoval schválení normy český pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, podle něhož EP dal podporou přísnějších limitů najevo, že problém globálního oteplování bere vážně. Peksa hlasoval pro zpřísnění limitu.
Podle českých europoslanců, kteří hlasovali proti, není jisté, zda další výzvy pro evropský průmysl v době těžkého dopadu koronavirových omezení nepřinesou příliš velkou zátěž.
Hlasování záškoláků o fyzikálních zákonech Evropu zničíKOMENTÁŘ Evropu ždímá koronavirus, ekonomika se zastavila. Průmysl – a ten automobilový zvlášť – sestavuje krizové plány, aby vůbec přežil. Vedení Evropské unie ovšem trvá na tom, že se musí ještě razantněji snižovat emise. Navrhovat a prosazovat něco takového uprostřed pandemie a sílících obav z ekonomického pádu je důkaz totální nekompetentnosti a absolutní ideologické zaslepenosti. Čtěte dále. |
„Ve chvíli, kdy nemáme dopadové studie dalšího snižování emisí na jednotlivé státy, přece nemůžeme rozhodovat jen tak od stolu. Nikdo nevíme, kolik podniků bychom museli zavřít, kolik lidí by přišlo o práci,“ kritizovala před hlasováním navrhovaných 60 procent česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová.
„Pro byznys je to naprosto nepředvídatelná situace,“ vysvětlila. „Není například zatím zcela jasné, jaký může mít nový emisní cíl dopad na automobilový průmysl v Česku,“ dodala. Právě automobilky budou novými limity emisí zasaženy velmi výrazně, už dnes všechna opatření na jejich snižování znamenají obrovské náklady navíc. Jedinou efektivní cestou je větší rozšíření elektroaut, jejichž prodeje ovšem rozhodně nedosahují potřebných čísel. Státy jsou tak nucené jejich prodeje dotovat (více čtěte zde). Dosavadní cíl akceptovaný všemi členskými státy počítal se čtyřicetiprocentním snížením emisí.
„Již dnes je jasné, že Evropa sníží emise nejméně o 55 procent a s tím by také měla počítat česká vláda. Hlasování Evropského parlamentu by mělo Česko probudit, naše vláda musí skoncovat se současným vlažným přístupem k rozvoji obnovitelných zdrojů a využití potenciálu energetických úspor,“ uvedl ještě před hlasováním europarlamentu programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
„Podle mě je to před podzimními vyjednáváními velmi silný signál toho, že parlament vnímá prvních deset let jako klíčových pro dosažení závazku z pařížské klimatické dohody,“ komentovala výsledek hlasování socialistická zpravodajka úspěšného návrhu Jytte Gutelandová. Signatáři zmíněného paktu chtějí omezit růst průměrné globální teploty pod úroveň 1,5 stupně od doby před průmyslovou revolucí.
„Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová z domácí karantény ovšem uvedla, že ani 60% cíl pro rok 2030 stále ještě není v souladu s cílem Pařížské dohody snížit globální oteplování o 1,5 - 2 °C,“ píše Autoweek. „Limity k roku 2030 jsou součástí normy, která má stanovit podmínky pro to, aby se Unie stala do poloviny století klimaticky neutrální, tedy aby neprodukovala žádné emise skleníkových plynů nebo aby tyto emise vyvážila například výsadbou stromů.“
EP nyní začne o své verzi vyjednávat se členskými státy. Zvláště některé země severní a západní Evropy již daly najevo, že podporují hodnoty navržené komisí, jen málo z nich by bylo ochotno zajít ještě dále. Vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska naproti tomu považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku (čtěte zde).
Ačkoli analýza dopadů na jednotlivé země zatím není hotová, Brusel již má k dispozici rozbor vlivu na celou EU, k níž se zmíněná hranice vztahuje. Její rozpočítání pro jednotlivé státy bude teprve následovat.
„Bude zatraceně těžké toho dosáhnout. Oběti bude muset přinést každý. Ale půjde to,“ ujišťoval europoslance před hlasováním místopředseda komise Frans Timmermans.
„Evropský parlament podpořil nejen lepší ochranu klimatu, ale také větší impuls pro nutnou modernizaci naší ekonomiky. Vyšší cíl pro snižování emisí by znamenal vyšší cíl pro rozvoj čistých obnovitelných zdrojů a úspor energie - tedy větší příležitosti pro evropský průmysl, nová pracovní místa i nižší účty rodin za energie,“ uvedl ještě před hlasováním europoslanců vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Madej doplnil, že rychlejší redukce emisí vytvoří v Evropě příležitosti pro nové investice, které přinesou miliony pracovních míst. „Sníží také závislost Evropy na dovozu energetických surovin a zlepší ovzduší ve městech,“ dodal.
