Dlouhá desetiletí se světová doprava točila kolem jedné suroviny – ropy. Jenže tyto časy očividně končí. A strategickými surovinami se stanou nerosty, které jsou potřeba k výrobě elektromobilů a baterií.
Těch hlavních je šest: měď, lithium, nikl, hořčík, kobalt a grafit. A těží se v zemích, na kterých vyspělý svět opravdu závislý být nechce. Měděnou velmocí je Chile, niklovou Indonésie a světové zásoby kobaltu ovládá nevyzpytatelný režim Demokratické republiky Kongo. A co hůř – všechny vytěžené suroviny míří ke zpracování prakticky jen na jedno místo – do Číny.
Pokud nepřijde – zatím neznámý – technologický průlom, ceny baterií se už brzy mohou odrazit ode dna a začít razantně zdražovat.
