„Samozřejmě je důležité vždy zpočátku podporovat nové technologie, ale když není šance, že by se produkt mohl v budoucnu úspěšně prodávat i bez subvencí, je třeba jakoukoli podporu omezit, či dokonce zastavit. Teprve když umí nový produkt dvě až tři důležité věci lépe než výrobky ve stávající nabídce, může zákazníky přesvědčit,“ myslí si respektovaný automobilový inženýr.
To se ovšem dle jeho názoru v případě elektromobilů nikdy nestane: „Pomocí ,elektrochemické továrny‘ nikdy nelze dosáhnout výkonnosti a bezpečnosti spalovacího motoru.“
Profesor Fritz Indra, který v minulosti pracoval jako přední vývojář u Alpiny a Audi a poté definitivně zakotvil v GM, je považován za velkého zastánce spalovacích motorů. Od roku 2005, kdy odešel do důchodu, působí jako poradce v oblasti automobilového průmyslu, nadále je činný ve výzkumu a výuce.
Autům i automobilkám zbývá posledních pár let, věští významný manažer |
Indra patří mezi největší odpůrce elektromobilů, které se dle jeho názoru dají prodat jedině za pomoci subvencí: „V Evropě je navíc téměř nemožné prodat je soukromým osobám, z 85 procent je kupují úřady, armáda a obce. Bez podpory z veřejných prostředků prodeje rapidně klesají, příkladem může být Dánsko a Norsko.“ Za mnohem větší riziko ovšem považuje skutečnost, že jejich masivní výroba povede k nebezpečné závislosti evropských automobilek na Číně.
Svým negativním postojem k elektromobilitě se profesor Indra nikdy netajil. Když se v loňském roce šéf VW Matthias Müller po návratu z autosalonu v Šanghaji na Vídeňském motoristickém sympoziu s nadšením vyjadřoval o budoucnosti elektromobility, Indra jen suše poznamenal: „A komu chcete prosím vás od roku 2025 prodávat ony plánované dva až tři miliony elektromobilů ročně?“ Müller tehdy prohlásil, že právě v Číně je spousta mladých lidí, kteří budou elektromobily kupovat (čtěte více - Čína se dere na pozici technologického lídra autoprůmyslu).
Postupem času ovšem i Číňané začínají na celou problematiku nahlížet poněkud racionálněji. Začíná jim docházet, že elektromobily obrovské ekologické problémy, s nimiž se Čína potýká, zřejmě nevyřeší: „Vzhledem k tomu, jak neekologicky se v Číně vyrábí elektrický proud, přispívají elektromobily k ochraně životního prostředí ještě méně než u nás. Ovšem Číňané jsou k jejich výrobě motivováni především hospodářskými zájmy,“ komentuje Indra.
Hospodářská válka s Čínou
A to je podle něj naprosto zásadní problém. Číňané mají rozsáhlá práva k těžbě surovin v Africe. Například v Kongu se těží velké množství kobaltu, přičemž na těžbě se obrovskou měrou podílejí děti, a to za mimořádně brutálních podmínek. Na výrobu baterií do elektromobilů je ovšem kromě kobaltu (například při výrobě nijak zvlášť velké baterie do BMW i3 se ho spotřebuje dvanáct kilogramů) zapotřebí i grafit, mangan, lithium a další suroviny.
Elektřina brzy vytlačí motory. Vyvíjet se budou nabíječky a baterie |
Evropské automobilky je všechny musejí nakupovat v Číně, čímž samy sebe staví do pozice obrovské závislosti. „Hrozí v podstatě nepřímá hospodářská válka, protože do milionů aut, o nichž pan Müller hovoří, bude zapotřebí vyrobit baterie, které evropské automobilky již dnes dovážejí za obrovské peníze z Číny.“
Dle Indry nejsou řešením ani lithium-iontové baterie, ani baterie vyráběné jinými technologiemi – nové možnosti jsou sice ve výzkumu, ale o brzké sériové výrobě nemůže být řeč.
Každopádně však nebude podle Indry možné přimět zákazníky ke koupi elektromobilu, jsou-li jeho kvality na hony vzdálené kvalitám vozu, který teď mají. Spalovací motory totiž podle něj poskytují takřka neomezenou mobilitu bez ohledu na denní dobu či roční období, zákazník může za autem táhnout přívěsný vozík, dát na střechu surfové prkno, ujet v kuse tisíc kilometrů, je-li to nutné. A této neomezené svobody se nikdo nechce vzdát. Navíc je spalovací motor cenově dostupný, a neztratí po osmi letech hodnotu, jako se tomu děje vzhledem k opotřebení baterie u elektromobilu.
„A pokud si někdo myslí, že může být provoz elektromobilu levnější než provoz vozu se spalovacím motorem, hluboce se mýlí. Dobíjení ve veřejných stanicích je drahé, navíc se, alespoň v Německu, blíží doba, kdy budou domácnosti s vysokým odběrem platit vyšší daň za elektřinu,“ argumentuje profesor Indra.
Elektromobil podle něj z celkového pohledu nijak nepřispívá ani ochraně životního prostředí. Zaprvé: na výrobu baterií, stejně jako na pohon elektromobilu, je zapotřebí spousta proudu, který není vždy a všude vyráběn ekologicky. Zadruhé: drahé suroviny použité pro výrobu baterií nelze později znovu smysluplně využít. Zatřetí je třeba připočíst problémy s vybudováním infrastruktury pro rychlejší dobíjení, což bude obrovsky finančně náročné. „Celková bilance elektromobility nevypadá vůbec růžově,“ uzavírá bez jakýchkoli pochybností Indra.
Na uhašení tesly je třeba 12 tisíc litrů vody
Optimisticky se nevyjadřuje ani na účet nabíjecích (plug-in) hybridů: „Určitě přijdou brzy všichni na to, jaký jsou plug-in hybridy podvod. Většina uživatelů totiž vůbec nedobíjí elektrický motor ze zásuvky. Že tyto vozy spadají do statistik jako elektromobily, je vtip, který pouze pomáhá zvyšovat ostudně nízké počty prodaných elektromobilů.“
Za mimořádně závažný problém považuje profesor Indra v souvislosti s elektromobily i bezpečnost. Zatímco s požáry aut s benzinovými motory se hasiči setkávají prakticky denně, s požáry elektromobilů nemají zatím příliš zkušeností. Jako příklad uvádí Indra nedávný případ z rakouského Landecku. (V říjnu 2017 narazila mladá řidička elektromobilu Tesla S do betonových zábran před uzavřeným tunelem. Z auta se dostala bez zranění, ovšem vůz na místě vzplanul. Při likvidaci požáru zasahovalo 35 lidí a celkem pět hasičských vozů.)
Zkušební jízda elektromobilu Tesla skončila požárem a útěkem posádky |
Pokud oheň zasáhne hlavní baterii, nastartuje se chemický proces, který se prakticky nedá zastavit. Sám výrobce elektromobilů Tesla dodává záchranným složkám popis instrukcí, jak požár hasit. Nejde jen o způsob likvidace samotného požáru, nutné je i použití speciálních ochranných pomůcek kvůli toxickým výparům z baterií. Vůz se následně musí ještě 48 hodin sledovat – pro případ, že by baterie opětovně vzplanuly. Na vůz je třeba nasypat obrovské množství písku nebo jej doslova zaplavit vodou, Tesla hovoří o 12 tisících litrů. Výrobce navíc nedoporučuje parkovat vozidlo po nehodě v garáži, ale pouze venku.
Zkrátka sázet do budoucna na elektromobilitu je podle profesora Indry mimořádně riskantní strategie: „Již dnes můžu předpovědět, co se stane, pokud bude výroba vozů se spalovacím motorem k jistému datu, například k roku 2030, zakázána. V takovém případě si lidé rok předtím koupí vůz se spalovacím motorem a budou s ním jezdit dalších deset až dvacet let. Tím se naruší typický cyklus, kdy si lidé pořizují nové auto po šesti či sedmi letech, a dostaneme se do obrovské hospodářské krize. Rád bych pak viděl reakci zodpovědných politiků! Ale můžu vás uklidnit: tato situace nenastane. Postoj k elektromobilitě se změní, už jen proto, že se ozývá čím dál více kritických hlasů, které ukazují její slabiny. A nedostatek surovin pro výrobu baterií je jen jedním z nich.“
SlovníkHybridní pohon (HEV) tvoří elektromotor a benzinový nebo dieselový motor. Baterie se nabíjí během jízdy pomocí generátoru, a to buď přes benzinový motor nebo rekuperací z brzdění. Čistě na elektřinu může jet HEV jen krátkou vzdálenost. Výhodnou spotřebu má především v městském provozu. Klasickým příkladem je Toyota Prius. PHEV (Plug-in Hybrid Electric Vehicle) Plug-in (nabíjecí) hybrid: mají elektrický motor napájený prostřednictvím externě nabíjené baterie ze zásuvky (tj. plug-in), a spalovací motor, který se aktivuje v případě potřeby. V případě, že je aktivován spalovací motor, baterie se nabíjí rekuperací (energie z brzdění). Mezi PHEV patří VW Passat GTE, Mitsubishi Outlander Plug-In Hybrid, Audi A3 e-tron, BMW i3 (s Range Extenderem) nebo Porsche Panamera S E-Hybrid. Čistý elekromobil (BEV, Battery Electric Vehicle) má jen baterii jako zdroj energie. Příklad: Tesla Model 3 a Model S, Renault Zoe, BMW i3 (bez Range Extenderu) nebo Nissan Leaf. |
