Stále více řidičů láká nákup elektromobilu – vozu, který by nás mohl jednou zbavit závislosti na fosilních palivech. Dnešní typy však stále sužují některé neduhy, se kterými je třeba počítat, třeba omezený dojezd, delší nabíjení a v Česku nedostatek nabíjecích stanic.
Podle nadšence Martina Hejtmánka, který jeden elektrovůz Tesla vlastnil, druhý má doma a třetí má objednaný, je elektřina správnou cestou. „Budoucnost nemůže být ve spalovacích motorech s třicetiprocentní účinností přeměny energie. To odporuje rozumu,“ říká.
Je Praha vhodné město pro majitele elektromobilu?
Ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi Praha viditelně pokulhává zejména v dobíjecí infrastruktuře. Počet veřejných rychlodobíjecích stanic se sice rozrůstá, ale jde to pomalu. V Praze jich je dnes třináct a v celém Česku padesát. Nabijí elektromobil stejnosměrným proudem za několik desítek minut, takže jsou vhodné na rychlé dobíjení v průběhu cestování. A pak jsou tady veřejné dobíjecí stojany se střídavým proudem.
Ty nabíjejí o poznání pomaleji.
Ano, ale jsou podstatně levnější a snazší na připojení do elektrické sítě, protože fungují stejně jako červené třífázové zásuvky, ty najdeme na dvorku většiny domů. Takových pomalých dobíjecích stojanů je v Česku asi 170. Pro masové rozšíření elektromobilů je hustá síť těchto zásuvek nutná, aby si řidiči mohli pohodlně dobít vůz na ulici, kde parkují přes noc. Magistrát ale pracuje i na možnosti dobíjení ze sloupů veřejného osvětlení.
Pomůže to?
Až bude mít každý možnost dobít si svůj vůz v místě, kde je zvyklý parkovat, nic už rozvoji elektromobility nezabrání. Do té doby zůstane pouze doménou těch, kteří si své auto mohou dobíjet doma.
Takže vy nenabíjíte hlavně u veřejných dobíjecích stojanů?
Ne, to by v praxi nemohlo fungovat. Prostě přijedu domů a zapojím vůz do sítě. Jakmile se dobije, dobíjení se vypne a vůz čeká, až ho zase bude zapotřebí. Kdykoli přijdete k autu, máte plnou a můžete vyrazit. Ve skutečnosti je to mnohem pohodlnější než jezdit tankovat palivo k čerpací stanici.
Ale občas potřebujete jet na delší cestu.
Cestování elektromobilem na delší vzdálenosti se velice liší podle typu elektromobilu. Skutečnost je taková, že existují dva různé světy. První a početnější obývají majitelé všech menších elektromobilů. To jsou skuteční fandové, průkopníci a pro mě i hrdinové.
V čem?
Trpělivě čelí krátkému dojezdu svých miláčků, nemohou si na dlouhých trasách dovolit dálniční rychlosti, v zimě téměř netopí a v létě raději nezapnou klimatizaci, aby uchovali co nejvíce energie pro zdárný dojezd do cíle. Dnes je však možné po cestě dobíjet vozy rychleji než dříve, a tak přestávka na dobíjení zpravidla nepřesáhne půl hodiny, což už činí i delší cesty v menších elektromobilech únosnější.
A ten druhý svět?
Ten obývají majitelé vozů Tesla. Dnes jich jezdí po našich silnicích asi 250 a jejich starosti jsou na míle vzdáleny běžnému elektromobilistovi. Tesla je v mnoha ohledech jiný vůz. S baterií o kapacitě až 100 kilowatthodin ujede na jedno dobití 350 kilometrů dálniční rychlostí i s puštěnou klimatizací nebo topením. Po městě je tesla schopná běžně překonat vzdálenost 500 kilometrů.
Stávající tesly jsou pro většinu lidí příliš drahé. Firma teď začala vyrábět Model 3, od kterého si slibuje, že změní svět. Zejména proto, že má stát v přepočtu asi 900 tisíc korun. Povede se jí to?
Model 3 je revoluční vůz svými parametry, velikostí baterie, dlouhým dojezdem, a v budoucnu hlavně jeho masovou dostupností. Pochopitelně se u nás nemůže Model 3 prezentovat jako lidový vůz. Tomu prostě české příjmy neodpovídají. Ve vyspělých zemích je však životní úroveň jiná, a tak nemějme Tesle za zlé, že svůj Model 3 lidovým vozem nazývá. Ostatně průměrná cena nového vozu ve Spojených státech amerických odpovídá základní ceně Modelu 3.
Elektromobily vynikají i svou tichostí, ale neplynou z toho problémy s chodci?
Nebezpečí pro chodce je skutečně veliké hlavně na hladkých, tichých površích, kdy není slyšet ani valivý hluk od pneumatik. Nejhorší je pomalá jízda v podzemních parkovištích, kde elektromobil v přímé jízdě není slyšet vůbec. Pak jsou chodci skutečně ve velkém nebezpečí a jízda elektromobilem vyžaduje zvýšenou pozornost řidiče, aby nedošlo k neštěstí. Až z praxe jsem si uvědomil, že se chodci řídí více sluchem než zrakem, takže je nutné na to vždy pamatovat.
Na kolik vás nabíjení elektromobilu vyjde?
Po čtyřech letech vím, že spotřebuji dobíjením v garáži čtyři tisíce kilowatt ročně. To mě stojí asi 12 tisíc korun. Za tuhle cenu ujedu asi 16 tisíc kilometrů a dalších šest tisíc kilometrů najedu převážně po západní Evropě, kde dobíjím zdarma na nabíjecích stanicích společnosti Tesla, takzvaných Superchargerech.
Snaží se podle vás Praha jít elektromobilitě naproti?
Magistrát loni překvapil, když všem elektromobilům umožnil parkování v modrých zónách za symbolický poplatek sto korun. To byl první a bohužel poslední krok správným směrem k podpoře elektromobility od státní správy a samosprávy.
Jak se podle vás Češi k elektromobilům obecně stavějí?
Veřejnost téma elektromobility nebývale rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Občas se účastním debat na diskusních fórech a někdy už si říkám, že to snad ani nemá cenu, pořád dokola všem vysvětlovat všechny ty výhody, které elektromobilita přináší. Bývají to debaty i nepříjemné a únavné, ale i kdyby to mělo nahlodat jediného člověka, tak to za to stojí. Nevím, co mě k tomu vede. Asi touha posunout svět o kousek dál, aby se našim dětem žilo lépe.
