Elektromobilita se v současné době jeví jako hlavní řešení, se kterým mají automobilky šanci dodržet stále přísnější emisní limity. Často je také vydávána jako ekologický pohon, jakkoli bezemisní je elektromobil pouze na výfuku – emise vznikají při výrobě elektřiny, nehledě na ekologickou stopu takových aut při těžbě kovů pro baterie, jejich výrobu a následnou likvidaci.
Tvrzení, že elektromobil má výfuk v hnědouhelné elektrárně není tak nadnesené, jak se na první pohled zdá. V roce 2017 se v Česku vyrobilo v uhelných elektrárnách 49 procent energie (celkem z fosilních zdrojů 57,4 %), z obnovitelných zdrojů bylo 7,6 procenta a jaderné elektrárny dodaly 35 procent.
Řeší se, jak zvýšit dojezd elektromobilů či zda mají státy svým občanům jejich nákup dotovat či nikoli. Trochu stranou ovšem stojí jiný problém, a to je elektřina samotná. Masivní rozvoj elektromobility totiž dále zvyšuje závislost lidstva na elektrické energii. Dnes je auto ve většině domácností kromě vodovodu jediná věc, která při výpadku proudu funguje.
V roce 2025 bude v Česku sto tisíc elektromobilů, prodej táhnou dotace |
Národní akční plán pro chytré sítě (NAP SG), jehož zpracovatelem a garantem je ministerstvo průmyslu a obchodu, příliš nepočítá s tím, že by elektromobily výrazně ovlivnily spotřebu elektrické energie. Podle něj bude spotřeba elektromobilů v ČR představovat pouze 5 TWh, a to až v roce 2060. Nejvíce elektromobilů by totiž podle plánu měly tvořit malé vozy s nízkým denním nájezdem kilometrů. Je otázkou, zda bude elektromobilita postupovat skutečně tak pomalu a v této podobě.
Pokusili jsme se spočítat trochu krizovější scénář, zejména s ohledem na to, že automobilky aktuálně výrazně navyšují dojezdy svých produktů, a to až k hranici 500 km, takže nepůjde jen o dopravní prostředky pro cestu do práce a zpátky, navíc se dá čekat, že prodej elektrických aut potáhnou zpočátku zejména luxusní auta, u kterých spíš než o ekologii půjde o maximální výkon a zrychlení, tudíž i vyšší spotřebu.
Podle údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu se loni v Česku celkem spotřebovalo 5,81 miliardy litrů nafty a 2,12 miliardy litrů benzinu. Když budeme počítat s tím, že přibližně polovina spotřeby nafty připadá na nákladní dopravu a pro zjednodušení budeme počítat průměrnou spotřebu osobního auta na benzin 7 l/100 km a naftového 6 l/100 km, vyjde nám, že osobní auta v České republice ročně najedou zhruba 79 miliard kilometrů.
Pokud by polovina z těchto kilometrů v nějakém roce v budoucnu připadla na elektromobily, znamenalo by to při průměrné spotřebě 20 kWh/100 km roční navýšení spotřeby elektrické energie v ČR o 15,8 terawatthodin. Ano, existují elektromobily s oficiální spotřebou třeba 12 kWh, ale stejně jako u benzinu a nafty hledáme nějakou reálnou hodnotu – i pro provoz v zimě, se zapnutým topením….
V ČR bylo přitom v roce 2017 podle Energetického regulačního úřadu spotřebováno celkem 61,877 TWh elektrické energie. Poloviční nahrazení agregátů se spalovacím motorem by tak znamenalo zvýšení spotřeby o 25 procent, tedy celou čtvrtinu!
Rozšíření Temelína kvůli elektromobilům?
Na první pohled můžeme být v klidu, protože je třeba si uvědomit, že Česká republika je v současnosti čistým vývozcem elektřiny. V roce 2017 bylo v ČR vyrobeno přes 80 TWh, takže rezervy pro vlastní spotřebu jsou dostatečné.
Kritik elektromobilů v ráži: A komu chcete ty elektromobily prodat? |
„Nástup elektromobility bude postupný. Celkově tak přírůstek spotřeby může do roku 2025 činit maximálně nízké jednotky TWh,“ řekl tiskový mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier. „S podobným scénářem a zohledněním např. i elektrifikace v železniční dopravě, příp. nasazováním nezávislých elektrických pohonů v městské hromadné dopravě počítá mimo jiné i aktualizovaná Státní energetická koncepce. Současně platí, že pokrytí této dodatečné spotřeby už by nemělo ležet výlučně na bedrech zdrojů tzv. velké energetiky, naopak stále častěji by měly být zapojovány decentralizované zdroje, například střešní fotovoltaické panely s akumulací. Elektromobily současně budou stále častěji plnit v domácnostech a firmách funkci ‚velké baterie‘, takže budou nejen odběrateli energie, ale v určitých fázích dne i jejími dodavateli.“
ČR sice momentálně elektřinu vyváží, ale nebuduje žádné nové zdroje a stávající uhelné elektrárny bude muset postupně utlumovat. Elektromobily se tak mohou stát „kartou“ ve hře o další rozšíření jaderné elektrárny Temelín, což potvrzuje vyjádření Štěpánky Filipové, ředitelky odboru komunikace a tiskové mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu: „Přes všechna úsporná opatření, která se dosud realizovala, pozorujeme v ČR v posledních šesti letech setrvalý, byť mírný, nárůst spotřeby elektřiny.“
Významnou roli přitom sehrává právě elektromobilita, která znamená vyšší poptávku po elektrické energii. „Danou věc bude třeba vyřešit, vždy je přitom třeba brát v potaz přírodní potenciál té které země. V České republice má větrná i solární energie svá omezení,“ pokračuje Filipová. Jednoduše: nemáme tolik slunečných dnů a fouká tu méně než například v Německu. A potenciál energie z vody je u nás téměř vyčerpaný, na rozdíl třeba od Rakouska, které si takto pro vlastní spotřebu vyrábí více než 75 % elektrické energie.
„Také nám docházejí zásoby fosilních paliv. Pokud tedy nechceme elektrickou energii dovážet, musíme dostavět jaderné bloky Temelína i Dukovan. Jaderná energetika je totiž dlouhodobě stabilní, bezpečný a bezemisní zdroj. A to jak elektřiny, tak částečně i tepla,“ komentuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu.
A připomíná, že nové jaderné bloky mají řešit i další problém, kterým je odstavování velké části uhelných elektráren v příštích patnácti letech: “V příštích dvou dekádách přijdeme přibližně o více než polovinu našich uhelných zdrojů elektrické energie, což znamená o víc než 30 % výkonu v základním zatížení. Takový propad ve výrobě elektřiny bez náhrady by zásadně narušil chod národního hospodářství.“
Nejen vyrobit, ale i dopravit
Možná ještě podstatnější věcí než samotná výroba elektřiny, je její „doprava“ k zákazníkům. Současné sítě a jističe zkrátka nejsou stavěné na to, aby si v jednom místě najednou zapojilo do rychlonabíječky své stroje víc lidí. Nehledě na to, že zatím neexistuje infrastruktura, jak doma nabíjet elektromobil, když nemáte zahradu či garáž, tedy třeba na sídlišti.
Britský think tank Green Alliance například odhadl, že už šest elektromobilů připojených společně v jedné lokalitě může způsobit přetížení sítě a vést až k black-outu. Čas, kdy lidí nejčastěji nabíjejí elektromobily nebo plug-in hybridy, se totiž kryje s večerní energetickou špičkou, protože je k zásuvce připojují ve většině případů v okamžiku, kdy přijedou z práce domů.
Fakt, že nikdo neumí přesně odhadnout, jakým tempem se bude elektromobilita rozvíjet, klade před distributory energie velkou výzvu. „Jelikož životnost prvků elektroenergetických sítí se pohybuje v řádu desítek let, je pro náležité dimenzování elektroenergetické infrastruktury klíčové správné modelování zátěže v jednotlivých oblastech v dlouhodobém horizontu,“ řekl pro iDNES.cz Radek Hanuš z PREdistribuce.
„Tuto problematiku v současné době intenzivně řešíme. Pokud budeme umět správně odhadnout výkonové potřeby včetně elektromobility v čase pro jednotlivé lokality, bude možné uspokojit nové nároky na elektrizační soustavu v rámci přirozené obnovy prvků, což je vždy významně levnější než samostatné zajištění nového požadavku,“ vysvětlil.
Z hlediska dimenzování sítí je podle Hanuše klíčové se zaměřit zejména na nárůst výkonu zatížení, vlastní spotřeba energie nehraje zas tak zásadní roli. „Proto možnost řízení dobíjení elektromobilů v čase provozovateli elektrizačních sítí může nároky na sítě do značné míry redukovat. I tato problematika řízení dobíjení je v současné době v řešení.“ PREdistribuce nemá podle Hanuše z rozvoje elektromobility obavy. „Bereme to jako novou příležitost k rozvoji,“ uzavírá.
Podmínky má vytvořit stát
Zatím elektromobilů v Česku přibývá velmi pomalu, takže žádná energetická krize určitě nehrozí. Za loňský rok přibylo na české silnice 307 elektromobilů (podíl 0,11 procenta na celkových prodejích 271 595 nových aut). Státy se ovšem budou muset dříve či později otázkou elektromobility zabývat dost intenzivně. A netýká se to jen České republiky.
Jak nám řekl mimo záznam představitel jedné automobilky: „Bez elektromobilů nejdou splnit stále přísnější emisní limity. My umíme takové auto vyrobit, ale už nemůžeme řešit, jak si mají lidé taková auta kupovat a kde je nabíjet. Když po nás úředníci něco chtějí, musejí pro to vytvořit podmínky.“
„V současné době se intenzivně diskutuje o rozvoji elektromobility, včetně možného zapojení státu zejména do podpory doprovodné infrastruktury, tj. zejména dobíjecích stanic,“ uvádí Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva financí. „Samotné ministerstvo financí nicméně neuvažuje o přímé podpoře v této oblasti, neboť příslušné kompetence související s rozvojem elektromobility náleží rezortům ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva životního prostředí a případně i dalším. Ty v závislosti na pokročilosti zahájeného procesu mohou zřizovat dotační tituly, jimiž podpoří jak pořízení elektromobilů (např. MŽP na rozvoj čisté mobility v MHD), tak i rozvoj dobíjecích stanic. Objem uvažované dotační podpory mohou dotčené resorty uplatnit při přípravě návrhu státního rozpočtu na příslušné období.“
