V minulosti se mluvilo o tom, kdy dojde k ropnému zlomu, tedy okamžiku, kdy začne docházet ropa. Té je však díky novým technologiím těžby podle aktuálních předpovědí víc než dost. Zlom přesto nastane, směrem k elektřině. Z ekonomického hlediska je opuštění osvědčených technologií, ve kterých měla Evropa vždy náskok, čirým nesmyslem. Proč začínat znovu od nuly a šmahem opustit to, co funguje?
Tady již klasické ekonomické poučky o poptávce a nabídce neplatí. Zákonodárci upravují podmínky tak, že byznys s auty má k volnému trhu daleko a na logiku není také moc prostoru (čtěte komentář).
Automobilky jsou tlačené vyrábět to, co jim regulátoři umožní, a zákazníkům nezbude nic jiného, než tyto modely kupovat. Byznys již nevratně zasáhla politika a ideologie a realita je neúprosná. Nářky na internetových fórech jsou sice hezké, ale tady jde o přežití. Kdo si to včas uvědomí, ten má ještě šanci vyváznout z této šlamastyky maximálně s odřenou kůží.
Je podle vás přechod k elektromobilům správný?
Ministři životního prostředí zemí Evropské unie na konci loňského roku podpořili výraznější omezení emisí skleníkových plynů. O konečné podobě normy, která počítá s redukcí zplodin do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, začnou státy od příštího roku vyjednávat s Evropským parlamentem. Europoslanci se netají tím, že by chtěli mít limity ještě přísnější.
Svou strategii musela s výhledem na přísnější emisní normy přizpůsobit řada automobilek. Značka Volkswagen dříve uváděla, že jen na evropský trh musí ročně dodat o 300 000 elektromobilů více. V poslední době se debatuje o tom, jak zajistit potřebné baterie, připomněla agentura DPA.
Není na výběr
Zejména v Evropě automobilky kvůli stále větším restrikcím v podstatě nemají jinou šanci, než co nejrychleji vyřadit z nabídky auta se spalovacími motory. Chystaná emisní norma Euro 7, která začne platit od roku 2025, znamená de facto nadiktovanou elektromobilitu, neboť kdo nesplní přísné limity, toho zničí stále se zvyšující likvidační pokuty za nadlimitní emise oxidu uhličitého. Tady vodík, ani nic jiného tak rychle nepomůže. Stále více měst v západní Evropě vyhlašuje nízkoemisní či bezemisní zóny a jednotlivé země světa již navíc oznámily, odkdy zakážou prodej nových automobilů se spalovacími motory.
V Norsku a Jižní Koreji jim vystaví stop již za čtyři roky a o stejném termínu se reálně diskutuje i v Nizozemsku. V případě Dánska, Indie, Irska, Islandu, Izraele, Slovinska, Švédska, Velké Británie (s výjimkou plug-in hybridů, které mají dostat pětiletou výjimku) má být tou metou rok 2030. Německo přesný ještě nemá, ve hře je ale rovněž tento termín. Japonsko nepovolí prodávat „spalováky“ od roku 2035, zatímco Francie, Portugalsko, Španělsko a Kanada zatím počítají s rokem 2040.
Čína si termín ještě nestanovila a zatím má systém kvót, velmi reálně je ale možné mluvit o stejném roce. A zeleným pohonům je příznivě nakloněna i nová americká administrativa. Nejdál je zatím Kalifornie (2040).
Sázka na jednu kartu
Nedávná vyhlášení šéfů mnohých automobilek oznamujících, že již brzy budou nabízet jen čistě elektrické vozy, mohou až šokovat. Je to však čistý pragmatizmus, vždyť vývoj auta trvá tři až čtyři roky. Oni a jejich týmy musí pracovat s tím, že jejich automobilové Titaniky se blíží ke kře, která je připravena rozpárat bok jejich lodi a nemilosrdně je poslat ke dnu. Heslo, že kdo dříve uteče od spalovacích motorů, ten vyhraje, se podle rychlých obratů u mnoha značek stává heslem dne.
Tankovací pistole to v Evropě s dobíjecími kabely od roku 2030 začnou u nových aut prohrávat.
Ne, tady není místo pro sentiment. Vypadá to jako sebevražda, ale tento přístup jim dává ještě nějakou šanci, že budou nakonec oslavováni jako zachránci značky, a to ačkoliv z dnešního pohledu se naopak může zdát, že své firmy likvidují.
Koleje evidentně vedou již jen elektrickým a vodíkovým směrem. Nejvyšší čas je kvůli zdlouhavým procesům velkých koncernů i potřebě zajistit si potřebné kapacity baterií a získat i potřebný čas na vyladění složité elektroniky. Různé lapsy Tesly a Volkswagenu jsou v tomto směru varovným příkladem.
Všichni ve stopách Tesly
Jako první si tuto nevyhnutelnost radikální změny a následování Muskovy Tesly uvědomil šéf koncernu VW Herbert Diess: „Volkswagen se musí rychle transformovat, aby neskončil jako Nokia.“ Všechny koncernové procesy byly a dále budou podřízeny tomuto cíli a vše co mu stojí v cestě, půjde dříve či později pryč (Diess kvůli tomu nasazoval krk naposledy v prosinci před dozorčí radou koncernu, čtěte zde).
Důležité je mít na tuto radikální obměnu dostatek finančních zdrojů. Již v pololetí to nejspíš dopadne odprodejem či outsorcováním značky Bugatti prostřednictvím Porsche k chorvatské firmě Rimac, ve hře je podle posledních informací i uvedení stuttgartské značky na burzu.
A i další rychle procitají. Do elektrifikace masivně investují všechny velké koncerny. (Ne)náladu k těmto změnám asi nejlépe vyjádřil šéf koncernu Stellantis Carlos Tavares: „Současné požadavky na snižování emisí oxidu uhličitého jdou daleko za hranicemi toho, co se dá označit jako ekonomicky proveditelné a společensky ospravedlnitelné.“ I on však koncern Stellantis směřuje k rychlé elektrifikaci.
Někde je to snadnější a logické. Kupříkladu pro Smart, vyrábějící malá městská vozítka (po přestěhování do Číny a dalším vývoji v režii koncernu Geely) je to rozumné a prakticky jediné možné řešení. Nedávno úmysl vyrábět již jen 100% elektrická auta oznámili zástupci značek Alpine, Bentley a Jaguar. Před několika dny definitivně také Volvo.
Britové pod proudem
Nový šéf koncernu Jaguar Land Rover Thierry Bolloré (někdejší šéf Renaultu) začal jako nové koště, které vymete klasické pohony. Ohlásil radikální přeměnu modelové nabídky, v níž příště nezůstane kámen na kameni, a prakticky všechny současné modely se stanou minulostí.
Ty příští elektrické (od roku 2025 již výhradně) budou postavené na jedné platformě, kvůli čemuž byla těsně před uvedením „zaříznuta“ již zcela vyvinutá nová generace velkého sedanu XJ, který má jiný základ a zvyšoval by tak výrobní náklady. Změna čeká i Land Rovery, ty však plně až od roku 2030, ale první plně elektrický model si prý půjde koupit již za tři roky.
Rovněž Bentley plánuje u celé řady přechod na elektrický pohon. Vývoj bude probíhat ve dvou fázích. V roce 2026 bude celá modelová řada elektrifikována, a to buď plně, nebo prostřednictvím plug-in hybridů. První plně elektrický model Britové uvedou na trh v roce 2025 a bude založen na platformě Audi. O pět let později již nekoupíte jiné Bentley, než plně elektrické. A modely další britské značky Mini jakbysmet.
Svůj první plně elektrický model má letos představit i Rolls-Royce a na elektrovlně již jede se svým modelem Evija i Lotus. Ten navíc pomůže vyvinout nástupce kupé A110 pro francouzskou značku Alpine, která také přežije jen díky elektrifikaci. Její malý městský vůz a kompaktní crossover převezme novou elektrickou platformu CMF-EV od Renaultu.
Také Ford a Mercedes vše urychlí
Rok 2021 bude pro stuttgartský koncern zlomovým. Oddělení divize divize nákladních automobilů Mercedesu je jen prvním krokem k přetransformování značky na urychlení elektrické ofenzivy. To se neobejde bez vystavení celého koncernu obrovskému zátěžovému testu.
Podle zákulisních informací předního německého ekonomického deníku Handelsblatt se prý generální ředitel Ola Källenius oproti dřívějším proklamacím chystá pootočit kormidlem směrem k elektromobilitě mnohem razantněji, než bylo původně plánováno. Již loni Mercedes oznámil, že do roku 2022 elektrifikuje kompletní portfolio osobních automobilů. Příští generace třídy S prý má být výhradně elektrická.
Pilně elektrifikuje i BMW a po iX3 (jak jezdí, čtěte zde) se chystá dodávat zákazníkům i nový model iX . Je otázkou, zda se podaří Porsche uspět se syntetickým palivem, které mu má umožnit nabízet spalovací devětsetjedenáctku co nejdéle. Příští generace modelu Macan, která se představí v příštím roce, bude již plně elektrická.
A také Ford oznámil, že jeho řada osobních vozidel v Evropě bude od roku 2030 jen s čistě elektrickým pohonem. Užitkové vozy mají zpočátku zůstat ještě plug-in hybridní. Současnou první vlaštovku v podobě Mustang Mach-E z americké produkce doplní v roce 2023 další, již v Evropě vyráběný elektrický model. Čtěte podrobnosti.
V rámci představení modelu C40 Recharge oznámilo Volvo scénář vývoje odpoutání se od fosilních paliv. V roce 2025 Švédové plánují prodávat kromě hybridních verzí až polovinu bezemisních modelů. A nejpozději od roku 2030 již také kompletně přejít na elektromobily (podrobnosti čtěte zde).
Volkswagen zrychluje, chce být první
Značka Volkswagen z koncernu VW aktuálně představila plán, podle kterého do roku 2030 budou v Evropě plně elektrické vozy tvořit přes 70 procent aut, které prodá. Předchozí cíl byl 35 procent. Urychlení přechodu na elektropohon je součástí nové strategie nazvané Accelerate, kterou tato druhá největší automobilka světa z hlediska počtu prodaných aut představila.
„Se strategií Accelerate zvyšujeme rychlost na cestě k digitální budoucnosti,“ prohlásil ředitel značky Volkswagen Ralf Brandstätter. V Číně a ve Spojených státech má automobilka v úmyslu do roku 2030 podíl aut poháněných elektřinou zvýšit na 50 procent. Volkswagen se tak chce stát světovým lídrem v produkci elektromobilů.
„Ze všech hlavních výrobců aut má Volkswagen nejvyšší šanci, že ten závod vyhraje. Zatímco naši konkurenti jsou teprve v polovině cesty v přechodu k elektřině, my už jsme v digitální transformaci učinili značný pokrok,“ dodal Brandstätter.
Bude zajímavé sledovat, zda se všechna tato data opravdu podaří dodržet. Vzhledem k restrikcím o to automobilky budou jistě vehementně usilovat. Všechny výše zmíněné skutečnosti jsou však nepochybně dobrým důvodem k tomu zamyslet se, zda si ještě včas nepořídit auto s vynálezem Nicolause Otta či Rudolfa Diesela pod kapotou. Tentokrát opravdu naposledy.
