Abychom si situaci ještě o chlup ztížili, rozhodli jsme se navíc pro zastávky k dobíjení využít pouze sítě E.ON Drive.
Kdo by nás chtěl v tuto chvíli napadnout z toho, že je tím výsledek takové cesty ovlivněn, musíme ho hned zkraje upozornit na to, že nám všechny stanice padaly vhodně do cesty, a to i v příjemných vzdálenostech od sebe. Kromě toho jsme i stanic E.ON při cestě míjeli vícero, takže kdyby bylo třeba, mohli jsme dobíjet i zde. A kdybychom chtěli využít i dobíjecích stanic dalších poskytovatelů, mohli jsme nabíjet opravdu ledaskde.
Po reakcích na sociálních sítích, kde jsme průběh cesty přenášeli, je potřeba říct i to, že víme, že není běžné vůz vyjíždět do posledních procent kapacity baterie a stejně tak je i neefektivní nabíjet na 100 %, ale v rámci testu vozu jsme i toto chtěli vyzkoušet a také si v noci při nabíjení lehce odpočinout. Takže výsledek bereme spíše opačně – je fajn dojít k tomu, že infrastruktura dobíjecích stanic je už dnes tak zahuštěná, že i při takové cestě se lze dokonce spolehnout na jednoho dodavatele.
Kona se změnila
Ale zpět k cestě a k vozu. Partnerem pro experiment se nám stal čerstvě faceliftovaný model Hyundai Kona Electric, a to ve specifikaci 150 kW, s akumulátorem o kapacitě 64 kWh. Facelift přinesl lehkou změnu zejména přídě vozu, pár novinek v interiéru, pár nových elektronických pomocníků a funkcí infotainmentu. Základ ale zůstal beze změn.
 |
Rychlost maximálního nabíjení výrobce neudává, jen informaci, že na rychlodobíjecích 100kW stanicích se vůz nabije z 10 na 80 % během 47 minut. My ale víme, že nabíjecí maximum vozu je 77 kW, na které jsme si při využití ultrafastchargeru ve Vystrkově také krátkodobě sáhli. I faceliftovaná Kona Electric pak může být vybavena 10,5kW třífázovou palubní nabíječkou, která výrazně zkracuje doby nabíjení na veřejných stanicích s třífázovým střídavým proudem, nebo ze soukromé nástěnné nabíječky (wallboxu).
Cesta v -10 °C
Pokud jde o trasu, ta oficiálně měří 1266,9 kilometru a překoná převýšení 6430 metrů. Start je možný kdekoliv v místě tratě a je na každém, v jakém směru se na ni vydá. My jsme začínali právě na rychlé nabíjecí stanici u Vystrkova, kde jsme nabili na 90 % a vydali se směrem na západ s plánem dobíjet na 50kW nabíjecí stanici v Karlových Varech. Cestu, spotřebu a dojezd pochopitelně komplikovaly a ovlivňovaly klimatické podmínky a teploty, které se přes den pohybovaly mezi -2 a 3 °C, v noci pak padaly od -5 až k -10 °C.
Cestu jsme absolvovali ve dvou s vytápěním ve voze nastaveným na 22 °C. Celou trasu jsme nakonec projeli se třemi zastávkami pro nabíjení, a to v Karlových Varech, v Liberci a v Opavě. Do Varů jsme dorazili po 359 km se třemi procenty baterie a s průměrem 16,3 kWh/100 km. Nabili jsme na 80 % a pokračovali do Liberce, kam jsme dorazili s 28 % a spotřebou 16,2 kWh/100 km. Po nabití na 100 % jsme pokračovali na nejtěžší úsek do Opavy, s cestou přes Krkonoše, Orlické hory a Jeseníky s výjezdem na Červenovodské sedlo.
Do Opavy jsme dorazili s rezervou 16 % akumulátoru a pro dojezd zpátky na Vystrkov přes Vsetín a Uherské Hradiště nabíjeli s lehkým odpočinkem znovu do 100 %. Do cíle jsme dorazili po dalších 350 km s rezervou 5 % a konečným průměrem spotřeby 16,5 kWh/100 km (po trase do Opavy jsme průměr snížili i na 16,0 kWh/100 km).
Ceny za dobíjení
Pokud jde o hodnoty odebrané energie, nabíjeli jsme postupně 54,3; 52,4 a 61,6 kWh, a to při době trvání nabíjení 1 hod 13 min, 1 hod a 34 min a 1 hod a 46 min. Vzhledem k využití rychlého dobíjení jako registrovaný zákazník E.ONu je cena takových dobíjení 325, 314 a 369 Kč. Cena dodavatele za jednu odebranou kWh byla v době našeho testu 3 Kč za pomalé AC dobíjení, 6 Kč při využití rychlého dobíjení a 9 Kč při využití ultra rychlého nabíjení (neregistrovaný zákazník platí 9/11 a 13 Kč).
Od 1. února se ceník E.ONu upravil a u některých položek došlo ke zdražení. Stejně tak je minutově zpoplatněno stání u dobíječky nad rámec 480 minut u pomalejšího AC nabíjení a nad 90 minut u rychlého a ultra rychlého dobíjení.
Do cíle jsme po zdolání 1285,4 km dorazili v čase 23 hodin a 52 minut. Samotná cesta nám trvala 19 hod a 13 minut, zbytek zabralo dobíjení a naše přestávky. Na nabíjecích stanicích jsme v součtu strávili 4 hodiny a 33 minut. Během jízdy jsme spotřebovali při zmíněné průměrné spotřebě celkem 212 kWh, což vychází při cenách na zmíněných dobíjecích stanicích na 1272 korun. Jeden ujetý kilometr tak v nákladech vychází jen těsně pod 1 korunu.
Pokud bychom využili pomalého nabíjení nebo počítali náklady na kilometr dle cen dosažitelných při domácím nabíjení (v obou případech a ještě dle starého ceníku E.ONu se dostáváme na cca 3 Kč/ 1 kWh), dostaneme se přesně na půlku, tedy cenu 0,50 Kč na jeden ujetý kilometr.
Fast chargers
Zajímavé pro nás bylo sledovat i průběh nabíjení a schopnost vozu využít potenciál rychlodobíjecích stanic. Na padesátkových rychlodobíjecích stanicích jsme se v rozmezí 20 až 80 % nabití baterie pohybovali téměř na maximu cca 48 kW. Poté nabíjecí křivka padá postupně k 25 a později až 10 kW.
Na UFC ve Vystrkově jsme nabíjeli až plnými 77 kW, což je limit vozu, jakkoliv zdejší nabíjecí stanice umí poskytnout výkon až 150 kW. Detailní průběh nabíjení si lze prohlédnout v přiloženém grafu.
Při posledním nabíjení na cestu zpátky domů do Prahy jsme nabili z 5 na 72 % za 49 minut. Cena za odčerpané množství 50,1 kWh činila díky vyšší sazbě 450,50 Kč.
Výsledek cesty? Milé překvapení, s jakou lehkostí jsme vytyčenou trasu absolvovali. Obávané nástrahy a možné komplikace se nekonaly a Kona Electric se ukázala v tom nejlepším světle.
Vytyčená trasa kolem České republiky měří 1266,9 km a disponuje převýšením 6430 metrů. S Konou Electric jsme ji zvládli s trojím nabíjením zdolat za 23 hodin a 52 minut.
Infrastruktura dobíjecích stanic je v současné situaci už relativně dostatečná a kona je při běžném ježdění velmi pohodlné a dospělé auto bez jakýchkoliv nedostatků vyjma své vysoké pořizovací ceny. Aktuální stav je utěšující, otázka ale je, jaké to bude při větším zastoupení elektromobilů na silnicích, protože naše situace byla ovlivněna tím, že kam jsme přijeli, tam jsme ihned nabíjeli. Kdybychom na místo přijeli druzí nebo třetí, asi bychom tolik nejásali.
Přesto tento počin, jeho průběh a netradiční test, hodnotíme velmi pozitivně. Trasa je nachystaná, další posádky se těší na trať. Jak Kona Electric v porovnání s konkurencí obstojí? Kdo se na trať vydá jako další v pořadí?
Článek je převzatý ze specializovaného magazínu Flotila, který se věnuje problematice firemních autoparků.
