Trendy, které netáhnou. O elektromobily a robotická auta lidé nestojí

Téměř 60 % evropských řidičů má za to, že budoucnost benzinových i naftových motorů je pozitivní. Poslední průzkum v tomto směru uspořádala ve spolupráci s Ipsos MORI automobilka Mazda. Dotazovala se 11 008 lidí na nejdůležitějších evropských trzích.

(ilustrační snímek) | foto: Mazda

A výsledek? V případě zážehových i vznětových motorů je stále velký prostor k inovacím a vylepšení jejich účinnosti, věří 58 % dotázaných. V takové Velké Británii dokonce 29 % řidičů doufá, že vznětový motor bude nadále v nabídce, 44 % by to samé chtělo od zážehových agregátů a 36 % lidí by v případě identických provozních nákladů dalo spalovacím pohonným jednotkám přednost před elektromotory.

Velice podobný přístup mají dotázaní i k autonomním vozům. Jejich rozšíření by přivítalo jen 29 % respondentů. To dokazuje, že lidé prostě rádi řídí; 69 % lidí po celé Evropě by bylo rádo, aby si budoucí generace uchovaly možnost řídit auto. V Polsku podíl takových respondentů dokonce dosahuje 74 %. Ve Velké Británii, Francii, Německu nebo Švédsku je to 70 %.

Evropský šéf Mazdy Jeff Guyton říká, že výsledky průzkumu jsou fascinující. „V případě emisí skleníkových plynů si myslíme, že je ideální mít správné řešení pro správnou dobu. Nesledujeme jen lokální emise vyprodukované vozem, zajímají nás emise CO₂ od zdroje energie až k samotnému autu. Nejracionálnější volbou je tak dnes kombinace spalovacího motoru s elektrickou podporou, která ale zohledňuje situaci ve výrobě elektřiny na jednotlivých trzích. Proto jsme rozhodnuti dovést spalovací motor k dokonalosti,“ komentuje přístup automobilky Guyton.

Problém celkových tzv. well-to-wheel emisí Mazda již dříve demonstrovala na příkladě japonského trhu. Tyto emise totiž nezahrnují jen škodlivé látky, které vyprodukuje vlastní provoz auta, ale zohledňují i oxid uhličitý, jenž vznikne při dobývání energetických zdrojů a jejich následném zpracování.

V případě benzinu se tedy počítá těžba ropy, její doprava do rafinerie, zpracování, doprava benzinu na čerpací stanici, její provoz a až jako třešnička na dortu emise produkované autem. 

V případě elektřiny je situace složitější, záleží na zdroji energie. V takovém Japonsku tak elektromobil se spotřebou 21,2 kWh/100 km vyprodukuje 128 g CO₂ na kilometr, Mazda s motorem Skyactiv a spotřebou 5,2 l/100 km vypustí celkově 142 g CO₂ na kilometr. Výrobce slibuje 10 % zlepšení spotřeby a emise oxidu uhličitého se srovnají, 30% vylepšení účinnosti by spalovací motor postavilo na roveň elektrickému, který bude energii čerpat z jednoho z nejčistších zdrojů, LNG (zkapalněný zemní plyn). Závěr je podle Mazdy jasný: další úpravy konvenčních agregátů (a jejich rozumná elektrifikace) je, co se vlivu na globální oteplování týče, dokážou posunout na úroveň elektrických motorů. Hodně si slibuje od horké novinky – benzinového mototu Skyactiv-X, který nepotřebuje klasické svíčky. Benzin se v něm jako v dieselu spálí díky kompresi. V budoucnu se plánuje i jeho hybridizace. Více o tomto unikátním motoru čtěte zde.

Závěry Mazdy podporují i další starší průzkumy. V USA se před rokem na něco podobného ptal svých návštěvníku server driving-tests.org. Celkem odpovídalo 157 tisíc uživatelů všech věkových kategorií. A výsledek? 70 % dotázaných nemá zájem o elektrické vozy. A nejsou to přitom jen starší lidé, stejné výsledky byly vidět i mezi mileniály a dalšími věkovými skupinami. Ve stejném průzkumu se pak 65 % dotázaných obávalo samořiditelných aut. Zajímavé však je, že mileniálové sice nechtějí elektromobily, ale jako nejoblíbenější značku si zvolili Teslu.