Na vývoji motoru se na Českém vysokém učení technickém v Praze dále pracuje a s francouzskou automobilkou je tým vývojářů podle Pavla Brynycha z Fakulty strojní ČVUT stále v kontaktu.
Tým z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel Fakulty strojní ČVUT pod vedením Jana Macka pracoval na návrhu plnění motoru. Vedle dalších součástí vyvíjel také turbodmychadlo a mechanicky hnané dmychadlo (kompresor). Brynych považuje vývoj plnicí skupiny za zásadní pro úspěch motoru.
Dvoutaktní turbodiesel s objemem 730 centimetrů krychlových má být pohonnou jednotkou malých osobních případně užitkových vozidel. Jeho hlavní výhodou má být nízká spotřeba paliva a nízké emise škodlivin ve výfukových plynech. Na rozdíl od dřívějších dvoutaktních motorů, které se používaly například ve východoněmeckých trabantech, má díky použité technologii stálou olejovou náplň v klikové skříni. Do paliva se tak už nemusí přimíchávat mazací olej. „Nepoučený uživatel vozidla tak ani nepozná rozdíl od čtyřdobého motoru,“ poznamenal Brynych.
V dvoutaktním rytmuMotoráři rozpůlili veleúspěšný turbodiesel 1,5 dCi, který se objevuje v renaultech, nissanech i daciích, a díky partnerství francouzské značky s Daimlerem jezdí i v mercedesech. Vzniklý lehký přeplňovaný dvouválec objemu 730 ccm navíc učí pracovat ve dvoutaktním rytmu. Motorářům se z něj podařilo dostat výkon 47 až 67 koní a 115 až 145 newtonmetrů. Výsledek je efektivnější (až o 15 procent oproti srovnatelně výkonnému čtyřválci), úspornější, jednodušší a výrobně levnější, než kdyby zvolili čtyřtaktní konstrukci s více válci. Oproti původnímu 1,5 dCi je prý až o 40 kg lehčí. Dvoutaktní nafťáky dnes pracují třeba v lokomotivách - čtěte více |
Renault předložil expertům z ČVUT jasnou představu ohledně parametrů a konstrukce motoru. „Z té jsme tedy vycházeli a v průběhu projektu ji upravovali a ladili tak, abychom byli schopni plnit požadavky na výkon a moment motoru,“ přiblížil průběh spolupráce Brynych.
Projekt Powerful spadal pod vědecké pracoviště ČVUT v Roztokách u Prahy. Začal v rámci Výzkumného centra spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka a po dvou letech pokračoval v Centru vozidel udržitelné mobility (CVUM), což je projekt, který na první jmenované centrum navázal.
Čtyřčlenné mezinárodní konsorcium včetně ČVUT a Renaultu chce ve spolupráci pokračovat, proto podalo návrh dalšího projektu v rámci evropského dotačního programu Horizont 2020. „Tento návrh nyní čeká u Evropské komise na schválení,“ uvedl Brynych.
Centrum vozidel udržitelné mobility má celou řadu společných projektů s domácími i zahraničními automobilkami. Některé jsou spolufinancované z fondů Evropské unie, jiné jsou čistě komerční. „Nejedná se vždy pouze o aplikace pro osobní automobily, ale spolupracujeme i na vývoji motorů a celých pohonných řetězců pro užitková vozidla popřípadě autobusy,“ uvedl Brynych.
Vedle vývoje motorů probíhá v nových laboratořích tohoto centra i testování motorů, převodovek a celých vozidel. „Naše softwarové vybavení a simulační nástroje jsou srovnatelné s vývojovými odděleními automobilek,“ řekl Brynych, podle nějž nejmodernějším dostupným vybavením disponují také brzdová stanoviště.
