Posttraumatická porucha vznikne po emočně velmi vypjatém okamžiku. Netýká se však jen přímých účastníků nehody, zažít ji může třeba i náhodný svědek, který zraněným na místě střetu pomáhal.
Jak vznikne?
„Právě emočně silné vjemy vyžadující u nehody okamžitou reakci aktivují u člověka určité části jeho mozku. Ten okamžitě vyhodnotí všechny okolnosti a v souvislosti s nervovou soustavou řídí nejen chování, ale zároveň vyvolá v těle fyziologické reakce umožňující krátkodobou aktivaci energetických rezerv pro zvládnutí takové stresové situace,“ vysvětlují specialisté Portálu nehod, který se zabývá bezpečností silničního provozu a prevencí dopravních nehod.
Následně dojde k rozšíření zornic, zrychlení srdečního tepu, zesílení srdečních stahů, zvýšení krevního tlaku, rozšíření průdušek, zrychlení dechu, ztlumení činnosti trávicího systému a k přesunu krve z vnitřních orgánů do periferie a svalů. Následné vylučování adrenalinu a dalších hormonů do těla, které hrají důležitou roli v regulaci metabolismu, přispívají k uvolnění energetických zásob do organismu.
Tato krátkodobá reakce těla na nadměrný stres je v podstatě užitečná a přispívá ke zvládnutí celé situace při a krátce po dopravní nehodě. Jenomže takový návale emocí a adrenalinu pak opadne, a ne každý se s tak silným zážitkem zvládne srovnat bez pomoci.
Řekněte si o pomoc
Poznat, že už máte problém, který je potřeba řešit s odborníkem není ale lehké. Některým se i dlouho pro prožitku vrací nepříjemné vzpomínky. Klidně i na úplné detaily, které by za jiných okolností vůbec neřešili.
Další mívají noční můry, nebo naopak trpí velkou a neustálou únavou. Někteří pak reagují snahou vyhnout se místu nebo situacím připomínajícím nehodu, jsou podráždění, mají problémy s koncentrací, často se lekají i vlastního stínu. Stav, kdy došlo k rozvoji těchto příznaků do šesti měsíců po události a trvají déle než měsíc, se nazývá posttraumatická stresová porucha.
U člověka s posttraumatickou stresovou poruchou je jeho organismus stále v pohotovosti vinou zvýšené aktivity některých částí mozku. Bohužel tím také pokračuje tvorba nežádoucích stresových hormonů.
„V těchto případech je velmi důležité včas vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Asi u třetiny lidí přinese spontánní zlepšení stavu určitý čas. Hlavní léčbou pro posttraumatické poruchy je psychoterapie, která může být doplněna také o farmakoterapii,“ vysvětlila možnosti léčení Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh, připravující dlouhodobě kampaň: Ty to zvládneš.
Jak taková porucha může vypadat ve skutečnosti popsala Kristýna Pešková, která byla při jízdě na motocyklu sražena řidičem automobilu, jenž byl pod vlivem alkoholu. „Z nehody si nepamatuji vůbec nic a hodně toho vím jen z doslechu. Můj stav byl u příjmu v nemocnici označen za klinickou smrt. Nakonec jsem se z kómatu probrala.
Vedle fyzických poranění, která se časem zahojila, však dodnes cítím úzkost, například z nemocničního prostředí. Zprávy o nějakých nehodách či neštěstích mě pokaždé nutily brečet. A to se opakovalo s pláčem třeba každý den. I proto jsem nakonec vyhledala odbornou lékařskou péči v oboru psychiatrie,“ říká Kristýna. Kromě této poruchy se musí po nehodě potýkat také trvalým poškození levé mozkové hemisféry.
Pokud si nejste jisti, kam se obrátit, neváhejte kontaktovat vašeho ošetřujícího lékaře, který vás měl na starosti po nehodě. Pokud jste byli jen svědky, pak doporučujeme obrátit se na obvodního lékaře.