ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Drsný účet za loňské nehody: Česko přišlo o téměř 82 miliard korun

  • 39
Experti z Centra dopravního výzkumu spočítali celkové ztráty z dopravní nehodovosti na českých silnicích za rok 2019. Ty neustále rostou. Za loňský rok činily téměř 82 miliard korun, což je finanční ztráta ve výši 1,4 procent HDP. Letos by ztráty mohly být díky menší intenzitě dopravy o několik miliard nižší.

V roce 2019 zahynulo na českých silnicích 617 lidí, 2061 utrpělo těžká zranění a 23 914 bylo při nehodách zraněno lehce.

Odborníci na dopravu však sledují ještě jiné statistiky: kolik dopravní nehody Českou republiku, tedy stát, firmy i občany, ve skutečnosti stojí. Číslo každoročně narůstá a za loňský rok opět překročilo hranici 80 miliard korun. Za rok 2019 byly celkové ztráty přesně 81,4 miliardy korun, což je 1,4 procent HDP.

Celosvětová pandemie covidu-19 v roce 2020 zbrzdila intenzitu dopravy a ovlivnila i nehodovost. Experti proto očekávají, že obří čísla za letošní rok trochu klesnou a budou se pohybovat kolem 75 miliard korun.

Proč se počítá cena za nehody

Výše celkových ztrát z dopravní nehodovosti nám dává přehled o tom, jaké mají dopravní nehody finanční dopady na ekonomiku v tom nejširším možném úhlu pohledu, tedy na stát, firmy i občany.

Následky dopravních nehod totiž nepředstavují jen finanční ztráty na majetku (autech) a zdraví, ale také další nemalé náklady.

GRAF: Vývoj ekonomických ztrát z dopravní nehodovosti v ČR 1999-2019

Do této statistiky jsou započítány peníze, které musí vynaložit složky integrovaného záchranného systému, jež u nehody zasahují, náklady na následnou zdravotní péči o zraněné, ale i odškodnění poškozených a také finance související s vyčleněním zraněných lidí z pracovního procesu.

Kromě přehledu o vývoji situace tak celková cena za dopravní nehody slouží jako jeden z podkladů pro rozhodování o dopravně bezpečnostních opatřeních, která mají snížit závažnost a počet dopravních nehod.

Experti z Centra dopravního výzkumu dělí celkové náklady za dopravní nehodovost na přímé a nepřímé. Zatímco ty přímé vznikají bezprostředně po dopravní nehodě, ty nepřímé přichází až s časovým odstupem.

„Je třeba zdůraznit, že všechny nepřímé náklady se zpravidla nepromítnou do ekonomiky v roce, ve kterém k nehodě došlo, ale přesouvají se do nákladů dalších let. To se týká zejména ztrát na produkci, která vyjadřuje hrubý domácí produkt, jenž by daný člověk vytvořil, pokud by nezemřel nebo by neutrpěl těžká zranění,“ uvádí ke statistikám Centrum dopravního výzkumu.

GRAF: Rozdělení nákladů pro výpočet celospolečenských ztrát

Rok 2019 pod drobnohledem

Podrobné náklady ukazuje přehledný graf níže. Pro jednotlivé položky jsou vyčísleny jednotkové ztráty na usmrceného nebo zraněného člověka při dopravní nehodě a také na nehodu, při které došlo pouze k hmotné škodě.

V loňském roce vzrostly celkové náklady u všech typů nehod (kromě těžkých zranění) i přes to, že mírně poklesl počet usmrcených a zranění oproti roku 2018. Je to dáno mírným nárůstem počtu dopravních nehod registrovaných policií, ale zejména nárůstem inflace.

Centrum dopravního výzkumu se zaměřilo i na finanční zatížení z nehodovosti v jednotlivých krajích. Celkové částky pro větší přesnost experti přepočítali na jednoho obyvatele, na jeden kilometr silnic i na jedno motorové vozidlo v kraji.

V přepočtu na jednoho obyvatel byly nejvyšší ztráty v Ústeckém, Středočeském a Jihočeském kraji. Naopak nejnižší ztráty na jednoho obyvatele zaznamenali v Moravskoslezském, Jihomoravském a Plzeňském kraji.

Celkové ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti za rok 2019
Výše ztrát Počet osob (nehod) Ztráta na osobu (nehodu) v Kč Celkové ztráty v tis. Kč
na lidských životech (zemřelí do 30 dnů po nehodě) 617 25 041 000 15 450 000
v důsledku těžkých zranění 2 061 5 567 000 11 474 000
v důsledku lehkých zranění 23 914 809 000 19 346 000
z nehod jen s hmotnou škodou 86 766 405 000 35 140 000
Celkové ztráty za rok 2019 v tis. Kč 81 410 000

Pokud se zaměříme na celkové ztráty vzhledem k délce silniční sítě, nejvyšší byly spočítány v Moravskoslezském, Ústeckém a Zlínském kraji. Nejnižší ztráty na jeden kilometr silnice si naopak zapsaly Plzeňský kraj, Vysočina a Jihočeský kraj. Hlavní město zde experti pro nesrovnatelnou délku silniční sítě nezapočítávali.

Ztráty na jedno motorové vozidlo jsou nejvyšší v Ústeckém, Středočeském kraji a na Vysočině. Nejnižší ztráty pak vykazují Plzeňský a Jihomoravský kraj a hlavní město.

Vize Nula

  • Strategické cíle týkající se bezpečnosti na silnicích zaštiťuje až do letošního roku Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020, na kterou navazuje Strategie BESIP 2021-2030 (Strategie BESIP).
  • Cílem Strategie BESIP je snížení závažných následků dopravních nehod tak, aby v cílovém roce 2030 počet usmrcených a těžce zraněných lidí klesl na polovinu oproti roku 2020.
  • Strategické cíle vycházejí z tzv. VIZE NULA, jejímž základním cílem je, aby nejpozději v roce 2050 nebyl na silnicích usmrcen nebo těžce zraněn žádný člověk.
  • Kromě těchto cílů jsou pak v návazném dokumentu Strategie BESIP, Akčním programu, stanovena různá dopravně-bezpečnostní opatření, která by měla vést ke snížení počtu a závažnosti dopravních nehod. Pokud se podaří tyto cíle naplňovat, dojde kromě zvýšení bezpečnosti na silnicích i k postupnému snižování celkových ztrát z dopravní nehodovosti.

Zdroj: CDV

VIDEO: Podjet kalhotky, přejet záplatu. Těmito triky získáte zelenou na semaforu dřív:

10. září 2020

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv